436

Sloužení, n., das Dienen, Bedienen. Ta-
kové oddílné Bohu s. k modlářství zavádělo.
Sš. I. 113. To máte, žáčkové, za vaše slo-
žení, že jste poslóžili mýmo potěšení; Poď
Kačenko k placení za sedum let slóžení (za
sedmiletou službu). Sš. P. 79., 178. S. mše
z peněz; Mší s. slove svaté, že proto jest,
aby lidé skrze ně byli světí. Hus I. 287.,
321. (Tč.).

Sloužený; sloužen, a, o, ge-, bedient.
Slouženo mu od nás. Us. On chce býti
sloužen (aby se mu sloužilo). Ros.

Sloužící = sluha, služebnice. Muoho s-ích
míti. S-cího vyhnati atd.

Sloužílek, lka, m, der Augendiener. Dch.

Sloužitel, e, m., služebník, der Diener.
Ros.

Sloužitelka, y, sloužitelkyně, ě, f.,
obyč. služebnice, die Dienerin. Jg.

Sloužiti, žím, 3. pl. -ží, služ, služiž, slouže
(íc), il, en, ení; slouživaťi. S., od sluha, koř.
slu (slyšeti, audire). Schl. — S. = poddaným
komu býti, dienen, abhängig o. unterthänig
sein; sloužiti jako otrok, nevolník, fröhnen;
o něčí věci pečovati, jemu užitečným v něčem
býti, dienen, Jemanden Dienste erweisen;
někomu něco k zalíbení činiti, posluhovati,
vděčiti se, dienen, Dienste erweisen, ge-
fällig sein; posluhovati, bedienen; prospěti,
užitečným býti, dienlich sein, nützen. Jg. —
S., někomu oddati se a vůli jeho poslou-
chati. Sš. I. 19. — abs. Jak jsi sloužil, tak
budeš placen. Rb. Jak slouží? Jak slouží
zdraví ? Us. Pojď ty ke mně slúžiti, chceš-li
muža nabyti; Já k vám slúžit nepůjdu,
máte tuhé vrata. Sš. P. 106., 547. Kněz
zlý není hoden, aby slúžil. Hus. I. 476.
Kdo slouží, dvojnásob touží. Pk. — co:
mši (ne: čísti). Kom., Háj., Har., Vrat.
21., Pass. 966., Hus I. 420. a j., Sš. P.
621., 714., 28. Naši páni páteři nejsou doma,
není kdo sloužit mši svatou. Us. u Rych-
nova. Vk. Sloužiti služby boží. Brt. S. 20.
Křestné jméno s. (= slaviti). Brt. Čít. pro
I. tř. Službu hřícha sloužiti. Žalansk. Těžkou
službu s. Us. — komu. Větší s. bude men-
šímu. Br. S. Bohu, modlám, žádostem, li-
bostem těla, spravedlnosti, panně a vdové
(se zavděčovati), nevděčnému, času (hověti).
V. S. svému pánu. Kom. Bezbožným štěstí
slouží. Br. To by obecnému dobrému ne-
málo sloužilo. Nar. o h. a k. Té paní slúží
a frejuje. BN. S. dvěma pánoma. ZN. Obci,
vlasti a králi věrně s. Us. Zdraví mu slouží.
Us. Ne každému dlouho štěstí slouží. Prov.
Ten kabát mi bude ještě dlouho s. Jg. Jemu
slouží štěstí, věk, léta. Us., Bs. Neslouží mu
zdraví. Dch. Neslouží každému zahálka. Sá.
Jeho mysl pochotein a chtíčům pleti slouží;
Potřebám mojim a těch, kteří se mnou jsou,
sloužily ruce tyto; Výminka, pode kterou
otcovství Abrahamovo židům ku spáse s.
může; Abych sloužila Bohu živému. Sš. J.
50., Sk. 235., I. 53., II. 237. Už ten vtipný
rozum mi slúžiť nechce; Hlava bolí, srdce
touží, že můj milý dvema slouží; Jinší s-ží,
ba i budě, ež (až) mne zaňho haňba budě;
Dybych tak byl Bohu slúžil, jako divča
tebě, byl bych davno svatym zostal s andě-
lami v nebě; Dys ty sloužil otci mému, kaž

si zaplatiti; Dvanáct trubačů troubilo a to
všecko panně nevěstě sloužilo. Sš. P. 10.,
227., 374., 704., 798. (Tč.). To by podlé toho
i obecnému dobrému a užitečnému nemálo
sloužilo. Nar. o h. a k. Měl mi s. i neslúžil
mi. Půlu I. 222. Nevím, kterak mi noha má
dále s. bude; Zdravému netřeba služebníka
moha sobě samému on slúžiti. Žer. 326.,
348. Andělé zbožným lidem rádi slouží.
Kom. L. 127. Budeš tam s. bohóm cizím;
Obžerní slúžie tomu bohu Bél; Pyšní slúží
Luciperu; Svatým slúžime proto, že nám
mohú pomoci; Nižádný sluha nemóž slúžiti
dvěma pánoma, nemóžte s. Bohu a zboží;
S. zboží jest Boha zapřeti. Hus I. 58., 375.,
379., 382., II. 238., 349. a j. (Tč.). By jí
jako pikartce právo nesloužil.) (jí neplatilo,
k ní se nevztahovalo). Skl. I. 52. — kde:
u souseda. Us. Mládenec ten sloužil tuto
při církvi. Sš. Sk. 233. S. na faře u pana
faráře; Má panenka v Praze slouží. Er. P.
418., 119. Jděte vy tam k pánu tomu,
v jehož jste s-li domu; Nebudu už u Rašků
slúžiť; Slóžilo děvče u polesnýho, nechcelo
jísti chleba režnýho. Sš. P. 42., 522, 682.
(Tč.). Mnozí slúží u dvoróv; Viece jich s-ží
u stola než u oltáře. Hus I. 447., II. 66.
U kterého pluku sloužíš? Sych. S. v pluku.
S. při dvoře králově. Us. S. někomu při tabuli.
D. S. na vojně. Jg. Na Vyšehradě mši s-il.
Háj. — za co: za děvečku, V., za pacholka,
za kuchaře, za kočího s. Us. Budu s. za
Rachel 7 let. Br. S. za stravu (o mzdě). Řd.
S. za kuchaře. Kn. poh. I. 33. My za vás
Bohu sloužíme. Chč. 376. — Násl. věty se
neschvalují : Návrhu zákona slouží za základ
myšlénka, lépe: návrh zákona zakládá se
na myšlénce. Šb., S. a Ž. S. za most, za
základ a p. kárá také Ht. v Brs. 289. do-
poručuje: býti mostem, základem. Sloužiti
za příklad, dle Brs. 2. vd. 229. lépe: býti
za příklad, příkladem, ku příkladu. To
slouží za vzor, lépe: to jest vzorem. Rs.
Podobné jsou věty: Výrokům těm myšlénka
o trojici boží za podklad sloužila; Bludové
dotčení Pavlovi za podlohu při vyvíjení
myšlének sloužili; Listina ta sněmům cír-
kevním pozdějším za vzor sloužila. Sš. I.
121., II. 78., Sk. 184. Špilberk sloužil za
vězení, lepe: byl vězením. Pk. — co za
koho. Budu za vás mšu s.; Vem dceruško
bílé groše a daj zaňho slúžiti mše. Sš. P.
37., 112. S. za někoho mši. Chč. 377. Mši
za páně milosť s-iti. Chč. 636. — z čeho:
z chleba (um die Kost dienen). Zlob. Z kusu
chleba s. (parasitari). V. S. ze mzdy. Hus
II. 167. S. z platu, Sš. P. 705., z chleba.
Dal. 76., 131. Já jsem sloužil, má panenko,
z líčka Červeného. Sš. P. 704. — v čem.
V čem ti mohu sloužiti ? Kdo vám slouží
v té rozepři ? Když poznám, že bych Vám
v čem příjemně s. mohl. Žer. Kteří (Mojžíš a
Josue) ve zvláštním od Boha sobě svěřeným
úkolu sloužili. Sš. I. 19. Každý, čím má
v duchovenství slúžiti, ať slúží; Slúžiece jim
v skutciech milosrdných. Hus I. 134., 140.
(Tč.). — pod kým: pod plukovníkem Janem.
Us. — Jg. — k čemu: Ve smyslu býti,
hoditi se, prospívati, napomáhati doporučuje
Brs. 2. vd. 227. tato slovesa, ač i sloužiti