Předchozí (435)  Strana:436  Další (437) |
|
|||
436
|
|||
|
|||
Sloužení, n., das Dienen, Bedienen. Ta-
kové oddílné Bohu s. k modlářství zavádělo. Sš. I. 113. To máte, žáčkové, za vaše slo- žení, že jste poslóžili mýmo potěšení; Poď Kačenko k placení za sedum let slóžení (za sedmiletou službu). Sš. P. 79., 178. S. mše z peněz; Mší s. slove svaté, že proto jest, aby lidé skrze ně byli světí. Hus I. 287., 321. (Tč.). Sloužený; sloužen, a, o, ge-, bedient.
Slouženo mu od nás. Us. On chce býti sloužen (aby se mu sloužilo). Ros. Sloužící = sluha, služebnice. Muoho s-ích
míti. S-cího vyhnati atd. Sloužílek, lka, m, der Augendiener. Dch.
Sloužitel, e, m., služebník, der Diener.
Ros. Sloužitelka, y, sloužitelkyně, ě, f.,
obyč. služebnice, die Dienerin. Jg. Sloužiti, žím, 3. pl. -ží, služ, služiž, slouže
(íc), il, en, ení; slouživaťi. S., od sluha, koř. slu (slyšeti, audire). Schl. — S. = poddaným komu býti, dienen, abhängig o. unterthänig sein; sloužiti jako otrok, nevolník, fröhnen; o něčí věci pečovati, jemu užitečným v něčem býti, dienen, Jemanden Dienste erweisen; někomu něco k zalíbení činiti, posluhovati, vděčiti se, dienen, Dienste erweisen, ge- fällig sein; posluhovati, bedienen; prospěti, užitečným býti, dienlich sein, nützen. Jg. — S., někomu oddati se a vůli jeho poslou- chati. Sš. I. 19. — abs. Jak jsi sloužil, tak budeš placen. Rb. Jak slouží? Jak slouží zdraví ? Us. Pojď ty ke mně slúžiti, chceš-li muža nabyti; Já k vám slúžit nepůjdu, máte tuhé vrata. Sš. P. 106., 547. Kněz zlý není hoden, aby slúžil. Hus. I. 476. Kdo slouží, dvojnásob touží. Pk. — co: mši (ne: čísti). Kom., Háj., Har., Vrat. 21., Pass. 966., Hus I. 420. a j., Sš. P. 621., 714., 28. Naši páni páteři nejsou doma, není kdo sloužit mši svatou. Us. u Rych- nova. Vk. Sloužiti služby boží. Brt. S. 20. Křestné jméno s. (= slaviti). Brt. Čít. pro I. tř. Službu hřícha sloužiti. Žalansk. Těžkou službu s. Us. — komu. Větší s. bude men- šímu. Br. S. Bohu, modlám, žádostem, li- bostem těla, spravedlnosti, panně a vdové (se zavděčovati), nevděčnému, času (hověti). V. S. svému pánu. Kom. Bezbožným štěstí slouží. Br. To by obecnému dobrému ne- málo sloužilo. Nar. o h. a k. Té paní slúží a frejuje. BN. S. dvěma pánoma. ZN. Obci, vlasti a králi věrně s. Us. Zdraví mu slouží. Us. Ne každému dlouho štěstí slouží. Prov. Ten kabát mi bude ještě dlouho s. Jg. Jemu slouží štěstí, věk, léta. Us., Bs. Neslouží mu zdraví. Dch. Neslouží každému zahálka. Sá. Jeho mysl pochotein a chtíčům pleti slouží; Potřebám mojim a těch, kteří se mnou jsou, sloužily ruce tyto; Výminka, pode kterou otcovství Abrahamovo židům ku spáse s. může; Abych sloužila Bohu živému. Sš. J. 50., Sk. 235., I. 53., II. 237. Už ten vtipný rozum mi slúžiť nechce; Hlava bolí, srdce touží, že můj milý dvema slouží; Jinší s-ží, ba i budě, ež (až) mne zaňho haňba budě; Dybych tak byl Bohu slúžil, jako divča tebě, byl bych davno svatym zostal s andě- lami v nebě; Dys ty sloužil otci mému, kaž |
si zaplatiti; Dvanáct trubačů troubilo a to
všecko panně nevěstě sloužilo. Sš. P. 10., 227., 374., 704., 798. (Tč.). To by podlé toho i obecnému dobrému a užitečnému nemálo sloužilo. Nar. o h. a k. Měl mi s. i neslúžil mi. Půlu I. 222. Nevím, kterak mi noha má dále s. bude; Zdravému netřeba služebníka moha sobě samému on slúžiti. Žer. 326., 348. Andělé zbožným lidem rádi slouží. Kom. L. 127. Budeš tam s. bohóm cizím; Obžerní slúžie tomu bohu Bél; Pyšní slúží Luciperu; Svatým slúžime proto, že nám mohú pomoci; Nižádný sluha nemóž slúžiti dvěma pánoma, nemóžte s. Bohu a zboží; S. zboží jest Boha zapřeti. Hus I. 58., 375., 379., 382., II. 238., 349. a j. (Tč.). By jí jako pikartce právo nesloužil.) (jí neplatilo, k ní se nevztahovalo). Skl. I. 52. — kde: u souseda. Us. Mládenec ten sloužil tuto při církvi. Sš. Sk. 233. S. na faře u pana faráře; Má panenka v Praze slouží. Er. P. 418., 119. Jděte vy tam k pánu tomu, v jehož jste s-li domu; Nebudu už u Rašků slúžiť; Slóžilo děvče u polesnýho, nechcelo jísti chleba režnýho. Sš. P. 42., 522, 682. (Tč.). Mnozí slúží u dvoróv; Viece jich s-ží u stola než u oltáře. Hus I. 447., II. 66. U kterého pluku sloužíš? Sych. S. v pluku. S. při dvoře králově. Us. S. někomu při tabuli. D. S. na vojně. Jg. Na Vyšehradě mši s-il. Háj. — za co: za děvečku, V., za pacholka, za kuchaře, za kočího s. Us. Budu s. za Rachel 7 let. Br. S. za stravu (o mzdě). Řd. S. za kuchaře. Kn. poh. I. 33. My za vás Bohu sloužíme. Chč. 376. — Násl. věty se neschvalují : Návrhu zákona slouží za základ myšlénka, lépe: návrh zákona zakládá se na myšlénce. Šb., S. a Ž. S. za most, za základ a p. kárá také Ht. v Brs. 289. do- poručuje: býti mostem, základem. Sloužiti za příklad, dle Brs. 2. vd. 229. lépe: býti za příklad, příkladem, ku příkladu. To slouží za vzor, lépe: to jest vzorem. Rs. Podobné jsou věty: Výrokům těm myšlénka o trojici boží za podklad sloužila; Bludové dotčení Pavlovi za podlohu při vyvíjení myšlének sloužili; Listina ta sněmům cír- kevním pozdějším za vzor sloužila. Sš. I. 121., II. 78., Sk. 184. Špilberk sloužil za vězení, lepe: byl vězením. Pk. — co za koho. Budu za vás mšu s.; Vem dceruško bílé groše a daj zaňho slúžiti mše. Sš. P. 37., 112. S. za někoho mši. Chč. 377. Mši za páně milosť s-iti. Chč. 636. — z čeho: z chleba (um die Kost dienen). Zlob. Z kusu chleba s. (parasitari). V. S. ze mzdy. Hus II. 167. S. z platu, Sš. P. 705., z chleba. Dal. 76., 131. Já jsem sloužil, má panenko, z líčka Červeného. Sš. P. 704. — v čem. V čem ti mohu sloužiti ? Kdo vám slouží v té rozepři ? Když poznám, že bych Vám v čem příjemně s. mohl. Žer. Kteří (Mojžíš a Josue) ve zvláštním od Boha sobě svěřeným úkolu sloužili. Sš. I. 19. Každý, čím má v duchovenství slúžiti, ať slúží; Slúžiece jim v skutciech milosrdných. Hus I. 134., 140. (Tč.). — pod kým: pod plukovníkem Janem. Us. — Jg. — k čemu: Ve smyslu býti, hoditi se, prospívati, napomáhati doporučuje Brs. 2. vd. 227. tato slovesa, ač i sloužiti |
||
|
|||
Předchozí (435)  Strana:436  Další (437) |