444

jíti nemají. Vz Knížecí. Slov jak chceš
mnoho, skutku žádného. S. s to, ruka V ru-
kávě. Prov. Jg., Lb. České s. = poctivé;
Ne všelikému s-u věř; Na jeho s. mohl by
skály zakládati; Každé s. zapečetí nebo:
Mluví, co by k s-ům pečeť přivěšoval (opa-
trně); Hory slov a dílo (skutek) s prachem
lítá; Piš jeho slova na vodě (neplní slibů);
Od s-a do skutku co od hlavy do kůtku;
Můžeš na jeho s. všecko dáti. Č. Vz Slibo-
val. — S. při koupi a prodeji. Zač to dáte
do s-a? Za zlatý do s-a. Us. Jak prodáváte
do slova? Shodli se na slovo, do s-a. Us. —
S., slova = napomenutí, rozkaz, žádosť, rada,
das Wort, die Ermahnung, der Befehl, Rath.
Ruče tu biechu hotovi jeho všickni lidé
k slovu. Kat. 1127. K rozkazu a s-u státi
(rozkaz činiti). V. S-va k srdci připouštěti;
s-a ve svém srdci skládati. Kram. Slyšte s-a
má. Flav. Na s. uposlechnouti. D. S-u po-
slušen býti. Bern. Na tvé slovo dám (upo-
slechnu tebe). Bern., Č. Po tvém slově po-
jdem v pravo v levo; Vstachu voje, vstachu
k vojně, vstachu na knížecí slovo. Rkk. Po-
hnutlivými s-y někoho oblomiti. Ml. Koho
se dobrá s-a nechytají, toho se musí karabáč
chytati. Č. Dej si k slovu, lass dir ein Wort
gesagt sein. Dch. Řekni mu s., nadme hubu
jak potáč. Ros. Na s. Kristovo rybolov se
podařil. Sš. L. 68. Kdo sobě k srdci připustí
s-a ta Páně, o majetství světa docela jinak
nežli svět souditi bude. Sš. J. 226. Dobrá
s-a se nekupují. Km. Vetché slovo jest, že
ze zlých obyčejóv dobrá se práva líhnú.
Vš. 35. Prosím vás a napomínám, aby pána
Boha poslúchali, jeho slovo velebili a rádi
slyšeli i plnili. Hus III. 281. — S. boží =
sv. písmo a zvláštní části jeho; též nábo-
ženství a řeč duchovní na sv. písmě se za-
kládající, das Wort Gottes. Jg., V. Úřad
kázání s-a božího; s-a božího služebník,
hlasatel (kazatel); Jako s-u božímu věřiti.
V. Pěkně vítám ke slovu n. ze slova bo-
žího. Us Není všecka latina s. boží. Km.
Sv. Ondřej apoštol božie s. ve mnohých
vlastech snažně kázáše. Pass. 19. (Hý.). Když
já umřu, tož tam budu, daj malovat zlatem
truhlu, na tej truhle s. boží, by věděli, kdo
tu leží. Sš. P. 183. Lépe jest s. božie ká-
zati, jímž mrtví na duši obživují, než mrtvé
na, těle hrabati v zemi; Mnozí jsú lidé, jenž
by rádi s. božie slyšeli a tak jako pšenice
v stodolu královstvie Kristova sě hodili;
Jakož z jednoho zrna bývá jich mnoho, též
z slova božieho rodí se synóv božích mno-
ho; S. božie duší slyšeti; Když zlých lidí
zlosť roste, netoliko nemá kázánie s-a bo-
žieho ubyti, ale má se ho přispořiti. Hus
I. 259., II. 1., 74., 119., 121. — S., bůh syn,
der Sohn Gottes, das Wort. V. Slovem Kri-
stem zjevena odvěčná vůle boží. Sš. J. 12.
Věčné otcě Boha Slovo, syn boží Ježíš Kri-
stus. Pass. 1. (Hý.). — S., pověsť, jméno,
der Ruf, Name. Jeden král v cyprskej zemi
sedieše v dobrém s-ě. Kat. 22. Dobré slovo
(chvála); dobré s. mezi lidmi míti (u lidí);
na s. vzatým býti; zlé s. míti; na zlé s.
vzatu býti; a tu (1419.) v té bitvě Žižka
nejprve na s. vzat; na veliké a znamenité
s, vzatu býti. V. Jest múdrosť každé ženy,

ve všem se vystřiehati zlého slova; Pro svú
neopatrnosť došla slova zlého. Št. N. 60.,
61., 28. Jest o tobě s. po mnohých zemích.
Štlc. Pracoval několiko let, jsa na slovo
znamenitě vzat. Bart. Mezi Čechy největší
slovo měl Jan. V. Máť veliké slovo i Hora
Kutná. V. Dávali dobré s. Janovi Zmrzlí-
kovi, že jest statečně na ty Němce udeřil.
1490. P. Jan nejprve na Tnrky udeřil a to
slovo obdržel. Mus. 1830. 435. Kdyby Ra-
kušan ten prostředek byl našel a to dovedl,
bylby vzat jináč na slovo; Ostavíš po sobě
s. neužitečné a takovúto památku, žes rád
chtěl zemi roztržení zjednati. Arch. 1445.
Opat třeboňský umřel, zlé s. po sobě za-
nechal. Břez. 164. Nehrubě dobré s. mající,
parum laudatus. Ib. 33. Jměv pro své umění
v alchymii veliké s. Břez. 294. A tu Žižka
vzat jest od lidu na slovo, et hic nomen
Žižka inclaruit apud homines. 458. Scr. 2.
S. míti, na s. vzatu býti (v pověsti býti).
Us. Ode všech dobrých lidí dobré s. míti.
Apol. D ... s. u pohanů měl. Br. To s. jest
o něm, že jest milosrdný. Solf. Pro svou
statečnost vzat jsa od mnohých na s. Ka-
ryon. Na veliké s. vešel. Smrž. Ostaviti po
sobě s. a památku. Ms. 1445. Na s. koho
bráti, vzíti = za znamenitého ho míti. Mk.
Vzat na s. (k pověsti, zvl. k dobré pověsti
přišel. Vz Pověsť). Č. S. takové mezi lidmi
jest (tak mluví lid). S. o tom jest (přísloví).
— S., smysl, rozum, mínění, der Sinn, die
Meinung. Píši vám Veselští v tato slova.
NB. Tč. Z Kunovic fojt a konšelé píší nám
v táž slova. NB. Tč. 7. Jest-li to s. vaše V
Dal. 84. — S. = sloveso, časoslovo. Slov
ohýbáni. Proch.

Slovočtena, y, f., šp. a zastr. = gram-
matika. Rozk.

Slovodějný, wortthätig. Šm.

Slovodruh, u, m., z něm. Wortgattung,
šp. m.: čásť řeči. Km.

Slovohádka, y, f. = hádka slovná. Sš.
II. 360. Vz Slovotepství.

Slovohromadivý, wortanhäufend. Mus.

Slovochrt, a, m., der Wortschnapper. Šra.

Slovokujec, jce, m., der Wortschmied.
Šra.

Slovolomný, wortbrüchig. Sm.

Slovopevný, wortfest. Sm.

Slovopor, slovo spor, u, m., der Wort-
streit. Mark. Vz Slovotepství.
Slovorušec, šce, m., der Wortbrüchige.
Šm.

Slovorušectví, n., die Wortbrüchigkeit.
Šm.

Slovorušný = slovolomný. Sm.

Slovosklad, u, m. = skladba, die Syntax.

Slovoskoupý, wortkarg. Sm.

Slovosled, u, m., lépe: pořádek slov, ne-
boť s. znamená spíše die Wortspur než die
Wortfolge. Brs. 2. vd. 232. V jazyku českém
lze rozeznati dvojí pořad, kterým slova ve
větách se sestavují a to pořad logický a
pořad řečnický. Co se prvního dotýče, místo
má vůbec, když mluvíme s mysli pokojnou
a klidnou řadíce slova po sobě tak, jak
tomu povaha, srozumitelnost a jasnosť řeči
chce. Když však mysl slyšícího na vý-
znamnosť části některé obrátiti aneb když