Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |
|
|||
446
|
|||
|
|||
veso optativu bych, by atd. přikládá se ku
spojkám samým. Vz Abych. — 18. Jak se řadí čísla. Vz Číslo (I. 186. a.), Číslovka (I. 188. a.). Jména, která se k číslům pojí, stojí za nimi aneb před nimi aneb opakují se i při větším čísle i při menším. Kře- sťané skáceli dreves dvacet. Rkk. Vzdélí byl na dvacet čtyřicet loket. Háj. V ze- manském lánu svobodném bude 4000 brázd a 500 brázd. Svěd. — 19. Formy pří- klonné jako jsou mě, mi, tě, ti, se, si a j. nikdy nestojí na počátku věty. Rovněž tak se za jinými klade slovesný tvar prý. Vz Já, Ty! Se, Prý. (Zk. S. 682. a násl.). — O pořádku slov vz více a více příkladů v Zk. S. 680.-688.; Zk. Ml. II. 142.-144.; Brt. S. §. 519., 520.; T. 303.; článek Vo- dičkův v Listech filolog. 1876. 256.-273., článek Hylmarův v Poslu z Budce 1880., Brs. 2. vyd. 227.-230., Kra. 2. nový běh 171. a násl. O s. na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878. 29. Slovostředí, n. = Maska uprostřed slova
jsoucí, der Inlaut. Nz., Blř. Vz Ú. Slovotepec, pce, m., der Logomach,
Wortklauber, Worstreiter. Nz. Slovotepecký, wortklauberisch. Takové
s-ké hádky nejenom marny a ničemny jsou, nébrž nemálo také škody po sobě potahují. Sš. II. 338. Slovotepství, n., slovohádky, slovospory,
kde neběží o věc, nébrž o slova a nejvíce o slovo poslední a věc nevede se důvody leč raději křikem se dobývá a vybývá, či hádka slovná, der Wortstreit, die Wort- fechterei, die Logomachie. Sš. II. 360. Ne- poustěj se v s.; chorovati, nedužeti od hádek a s Sš. II. 360. Slovotlivý (lépe: slovný. Jg.). Rozk.
Slovotvorný, wortbildend. S. přípony.
Vz Přípona. Slovovedoucí, worthabend, der Wort-
halter. D. Slovozpyt, u, m., zpytování slov, die
Etymologie, Wortforschung. D S. (etymo- logia), náuka o tvoření slov, učí nás znáti původ slov, jak se utvořila a posud tvoří a která mezi nimi ve formě a významu pří- buzná jsou. Vz Kořen, Kmen, Slovo, Tvo- ření slov. Zk. Slovozpytec, tce, m., der Wortforscher,
Etymolog Rk. Slovozpytný, etymologisch. Nz. S. či
etymologický pravopis. Vz Pravopis, Bž. 38. Slovu, vz Slouti.
Slovutenství, n., zastr., vážnosť, das An-
sehen. K. š. 3., Bj., Smrť Jeron. 1410. Slovutně, slovútně—výslovné, namentlich.
O tom se s-ně píše. Leg. — S., znamenitě, slavné, namhaft, berühmt. Leg. Slovutník, slovutník, a, m., der Matador. Šm. Slovutnosť, slovutnosť (slovoutnosť,
Kom.), i, f. = vážnosť, vzácnosť, dobré (po- ctivé) jméno, česť, die Berühmtheit, Acht- barkeit, Würde, Herrlichkeit, der Name, das Ansehen. V. S. jména. Jel. Skonala s. vaše. Sych. - Výb. I. 463. Slovutný, slovutný, slovoutný (vz
Mohutný), příp. -ъnъ. Mkl. B. 151. S. = na |
slovo vzatý, vzácný,- slavný, poctivý, lidem
známý, znamenitý, ctihodný, dobré jméno (slovo, pověsť) mající, achtbar, ehrenhaft, ehrenfest, ansehnlich, namhaft, berühmt, herr- lich. V. S-ých rodičův syn; jmenovitým a s. býti. V skladných městech s-tné se vedou handle. Kom. S. poselství, čin, Troj , lékař, Leg., řeka, Kron, mos., měsťan, V., moře (slovoutné), Har., II. 121, den (solemnis). Ž. wit. 117. 27. — kde. Člověk mezi kra- jany s. a vzácný. V. Již na zemi jsou s-ni. Br. Mezi Enáky a Obry nejslovútnější. Br. To mésto s-tno bude po světu jako slunce v svém osvětu. Dal. 14. — v čem. V tě- lesné kráse s. Pass. 891. S. ve čsti světské. Alx I v tom neřádu s-tný byl. K. š. 3. — čím. Ale viece jest byl s-ten svým neřádem nežli tiem, že jest králem byl velikého krá- lovstvie. K. š. 3. Bořením kostelů s. V. Tím činem bude náš s-ten rod. Dal. 58. — z čeho. Jedni chtí mnoho uměti, aby z toho slovutní byli. Št. N. 251. — S., titul. S., famosus, der officielle Titel eines Panoše. Gl. 314. S-né opatrnosti páni nám přízniví službu naši vždycky hotovú napřed vzka- zujeme ; Že jest na nás slovutný Matiáš z Častková věrný náš milý . . .; Hojné mú- drosti a s-né opatrnosti páni a starší nám mnoho přízniví; S. panoše Matej Židenský na s-ného panoše Hynka z Ostrova žaloval; To svědomo s-ným panoším. NB. Tě. 40, 200.. 261., 263., 300. S. a opatrný pán. Zlob. Vysoce s. S. jest titulem nešlechtických vzdělancův a vážených občanův. Vz Blaho- rodí. Titul. Šr. Složba, y, f. = skladba. Šm.
Složce, e, m. = složitel, der Erleger. Nz.,
J. tr. Složení, n., skládání, die Zusammen-
legung. S. na hromadu. V. S. šatu, knih. Us. S. záhybů šatu. Dch. S. spisů, die In- rotulirung. J. tr. Divné v hromadu s.: tuto chvála v processí a potom umučenie, kteréž se u pátek stalo. Hus II. 128. — S. (spáni) manželů, manželské, V., svatební, Aqu., ženské. Jel. Das Beilager, der Beischlaf, die Begattung. Že takového nekřesťanského s. dopustili. Jedn. 186. Klisna při s. stojí. Ja. S oddavkami i manželské s. vykonáno; U večer vykonaly se oddavky i s.; Veselí svatební i s. manželské vykonalo se na Kru- mlově Břez. 120., 4., 3. — pro co: pro plod. Židek. — S., smilství, die Unzucht. S. smilné, Krab., neřádné. Jel. S. s jepti- škami. Jel. Enc. Mor. 39. — S. odutí. V. — S. těla zrůst). Eus. Die Leibesbeschaffen-
heit. Neboť i on poznal s. naše. Ž wit. 102. 14. — S. nějaké věci sobě v mysli. Kram. — S. logické (činění ponětí ze znakův).
Mark. — S., sepsání, das Inventar. Nová s. činiti. Plk. — S-, sepisování, die Ver- fassung. S. knih. V., Sych. O vyhlásení a naříkání svědkův a jich ku právu skládání. Bdž 129. S. modlitby. Hus I. 31. - S., básnení, das Dichten, die Dichtung. V., Kom. S. básně, D., veršů. Kom. Mistr v s. veršů. D. — S., dolů kladení. S. zboží, die Ab-. Ausladung; das Einpacken einer Waare; das Depositum. J. tr. — S., zrušení, die Abschaffung. S. mše. Plk. — S., položení, |
||
|
|||
Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |