446

veso optativu bych, by atd. přikládá se ku
spojkám samým. Vz Abych. — 18. Jak se
řadí čísla. Vz Číslo (I. 186. a.), Číslovka
(I. 188. a.). Jména, která se k číslům pojí,
stojí za nimi aneb před nimi aneb opakují
se i při větším čísle i při menším. Kře-
sťané skáceli dreves dvacet. Rkk. Vzdélí
byl na dvacet čtyřicet loket. Háj. V ze-
manském lánu svobodném bude 4000 brázd
a 500 brázd. Svěd. — 19. Formy pří-
klonné jako jsou mě, mi, tě, ti, se, si a j.
nikdy nestojí na počátku věty. Rovněž
tak se za jinými klade slovesný tvar prý.
Vz Já, Ty! Se, Prý. (Zk. S. 682. a násl.).
— O pořádku slov vz více a více příkladů
v Zk. S. 680.-688.; Zk. Ml. II. 142.-144.;
Brt. S. §. 519., 520.; T. 303.; článek Vo-
dičkův v Listech filolog. 1876. 256.-273.,
článek Hylmarův v Poslu z Budce 1880.,
Brs. 2. vyd. 227.-230., Kra. 2. nový běh
171. a násl. O s. na mor. Zlínsku vz Mtc.
1878. 29.

Slovostředí, n. = Maska uprostřed slova
jsoucí, der Inlaut. Nz., Blř. Vz Ú.

Slovotepec, pce, m., der Logomach,
Wortklauber, Worstreiter. Nz.

Slovotepecký, wortklauberisch. Takové
s-ké hádky nejenom marny a ničemny jsou,
nébrž nemálo také škody po sobě potahují.
Sš. II. 338.

Slovotepství, n., slovohádky, slovospory,
kde neběží o věc, nébrž o slova a nejvíce
o slovo poslední a věc nevede se důvody
leč raději křikem se dobývá a vybývá, či
hádka slovná, der Wortstreit, die Wort-
fechterei, die Logomachie. Sš. II. 360. Ne-
poustěj se v s.; chorovati, nedužeti od hádek
a s Sš. II. 360.

Slovotlivý (lépe: slovný. Jg.). Rozk.

Slovotvorný, wortbildend. S. přípony.
Vz Přípona.

Slovovedoucí, worthabend, der Wort-
halter. D.

Slovozpyt, u, m., zpytování slov, die
Etymologie, Wortforschung. D S. (etymo-
logia), náuka o tvoření slov, učí nás znáti
původ slov, jak se utvořila a posud tvoří
a která mezi nimi ve formě a významu pří-
buzná jsou. Vz Kořen, Kmen, Slovo, Tvo-
ření slov. Zk.

Slovozpytec, tce, m., der Wortforscher,
Etymolog Rk.

Slovozpytný, etymologisch. Nz. S. či
etymologický pravopis. Vz Pravopis, Bž. 38.

Slovu, vz Slouti.

Slovutenství, n., zastr., vážnosť, das An-
sehen. K. š. 3., Bj., Smrť Jeron. 1410.

Slovutně, slovútně—výslovné, namentlich.
O tom se s-ně píše. Leg. — S., znamenitě,
slavné, namhaft, berühmt. Leg.
Slovutník, slovutník, a, m., der Matador.
Šm.

Slovutnosť, slovutnosť (slovoutnosť,
Kom.), i, f. = vážnosť, vzácnosť, dobré (po-
ctivé) jméno, česť, die Berühmtheit, Acht-
barkeit, Würde, Herrlichkeit, der Name, das
Ansehen. V. S. jména. Jel. Skonala s. vaše.
Sych. - Výb. I. 463.

Slovutný, slovutný, slovoutný (vz
Mohutný), příp. -ъnъ. Mkl. B. 151. S. = na

slovo vzatý, vzácný,- slavný, poctivý, lidem
známý, znamenitý, ctihodný, dobré jméno
(slovo, pověsť) mající, achtbar, ehrenhaft,
ehrenfest, ansehnlich, namhaft, berühmt, herr-
lich. V. S-ých rodičův syn; jmenovitým a s.
býti. V skladných městech s-tné se vedou
handle. Kom. S. poselství, čin, Troj , lékař,
Leg., řeka, Kron, mos., měsťan, V., moře
(slovoutné), Har., II. 121, den (solemnis).
Ž. wit. 117. 27. — kde. Člověk mezi kra-
jany s. a vzácný. V. Již na zemi jsou s-ni.
Br. Mezi Enáky a Obry nejslovútnější. Br.
To mésto s-tno bude po světu jako slunce
v svém osvětu. Dal. 14. — v čem. V tě-
lesné kráse s. Pass. 891. S. ve čsti světské.
Alx I v tom neřádu s-tný byl. K. š. 3. —
čím. Ale viece jest byl s-ten svým neřádem
nežli tiem, že jest králem byl velikého krá-
lovstvie. K. š. 3. Bořením kostelů s. V.
Tím činem bude náš s-ten rod. Dal. 58. —
z čeho. Jedni chtí mnoho uměti, aby z toho
slovutní byli. Št. N. 251. — S., titul. S.,
famosus, der officielle Titel eines Panoše.
Gl. 314. S-né opatrnosti páni nám přízniví
službu naši vždycky hotovú napřed vzka-
zujeme ; Že jest na nás slovutný Matiáš
z Častková věrný náš milý . . .; Hojné mú-
drosti a s-né opatrnosti páni a starší nám
mnoho přízniví; S. panoše Matej Židenský
na s-ného panoše Hynka z Ostrova žaloval;
To svědomo s-ným panoším. NB. Tě. 40,
200.. 261., 263., 300. S. a opatrný pán. Zlob.
Vysoce s. S. jest titulem nešlechtických
vzdělancův a vážených občanův. Vz Blaho-
rodí. Titul. Šr.

Složba, y, f. = skladba. Šm.

Složce, e, m. = složitel, der Erleger. Nz.,
J. tr.

Složení, n., skládání, die Zusammen-
legung. S. na hromadu. V. S. šatu, knih.
Us. S. záhybů šatu. Dch. S. spisů, die In-
rotulirung. J. tr. Divné v hromadu s.: tuto
chvála v processí a potom umučenie, kteréž
se u pátek stalo. Hus II. 128. — S. (spáni)
manželů, manželské, V., svatební, Aqu.,
ženské. Jel. Das Beilager, der Beischlaf,
die Begattung. Že takového nekřesťanského
s. dopustili. Jedn. 186. Klisna při s. stojí.
Ja. S oddavkami i manželské s. vykonáno;
U večer vykonaly se oddavky i s.; Veselí
svatební i s. manželské vykonalo se na Kru-
mlově Břez. 120., 4., 3. — pro co: pro
plod. Židek. — S., smilství, die Unzucht.
S. smilné, Krab., neřádné. Jel. S. s jepti-
škami. Jel. Enc. Mor. 39. — S. odutí. V.

— S. těla zrůst). Eus. Die Leibesbeschaffen-
heit. Neboť i on poznal s. naše. Ž wit. 102.
14. — S. nějaké věci sobě v mysli. Kram.

— S. logické (činění ponětí ze znakův).
Mark. — S., sepsání, das Inventar. Nová
s. činiti. Plk. — S-, sepisování, die Ver-
fassung. S. knih. V., Sych. O vyhlásení a
naříkání svědkův a jich ku právu skládání.
Bdž 129. S. modlitby. Hus I. 31. - S.,
básnení, das Dichten, die Dichtung. V.,
Kom. S. básně, D., veršů. Kom. Mistr v s.
veršů. D. — S., dolů kladení. S. zboží, die
Ab-. Ausladung; das Einpacken einer Waare;
das Depositum. J. tr. — S., zrušení, die
Abschaffung. S. mše. Plk. — S., položení,