451

na koho, nač. Víru v koho skládati.
Us. Dch. Těla jejich na hromadu složili.
Flav. S. ruce v klín, Us., spisy v hromadu
(srotulovati). J. tr. Pán Bůh neskládej na
nás takového času, toť bychom zle pocho-
dili. Us. v Solnicku. Vk. Víno do pivnice
s. NB. Tč. 43. S. koho do rakve. Er. P.
178. Bůh messiášství naft složil; Při vyko-
návání soudu tak řečeného horlivosti svěd-
kové ruce na hlavu obžalovance s-li. Sš.
Sk. 28., 91. Báseň na někoho sl. Aesop.
Vinu, D., úřad na koho sl. Plk. Složili jsme
se na něho (sebrali jsme naň peníze), Sych.,
dříví na sáhy sk. Šp. Sk. se na dům (spo-
lečně jej koupiti). Ml. Stříbro složilo se na
zlato = chytilo se ho. Vys. (v lučbě). Obilí
v hromadu, v mandele s. V. Něco v pamět
sl. Rvač. S. co do uzlu, do truhly, D., Ros.,
do koše. V. Do hrobu je složili. J. Dříví
do hranice sl., D., obilí do perny. Šp. A dy
přijde amen, složá na mne kamen. Sš. P.
65. Aby, co jest biskup, co mazání, co
rúcho mešné, skládaje v tajemství srdce
svého, mohl znamenati. Hus I. 461. Tehdy
říšský král na českú sě zemiu složi. Dal.
164. Své myšlénky na šohaja skládala. Sš.
P. 797. Sósedova dcera na prosbu se skládá,
zdali ty, synečku, nevíš dále světa. Sš. P.
333. Sl. se na pivo. Us. Šd. Co na tebe
složeno, to dělej. Us. Dch. Utrhánie jest,
když kto lež na koho složí. Hus I. 229.
A potom to složil (svedl) na mne. U Opavy.
Klš. Neskládej se na mne (— nespoléhej).
U Olom. Sd. Neskládej se na cizí pomoc.
Us. Skládáme se na nový ornat do kostela.
Us. Šd. — co komu zač, co za koho. Za
tu velkoduchou oslavu bůh ten tvůj ti díky
v pekle složí. Sš. Bs. 177. A když matka
boží za nás prosbu složí, má u Boha při-
slíbeno, zač žádá, obdrží. Sš. P. 63. — co
kde (v čem, v kom, u koho, na čem).
Podobenství v mysli si slož; v paměti co
s.; něco v sobě s.; v kostnici kosti mrtvých
s. V. Skládám v tom naději. Jel. Doufání
své v někom sk. Br. V nás Bůh složil roz-
manitosť. Kom. Ta slova v srdci svém s-il,
Kram., v mysli, Plk., v myslích. V. V tom
kostele své kosti složil. Pulk. Že u nich
(u Římanů) kázal a život složil; Aby ve
svatém místě kosti své sl. mohli; A svěd-
kové složili roucha svá u nohou mládence;
Loď ta složila zboží svoje v Cesarei. Sš. I.
11., Sk. 20., 90., 282. Skládali ju (pěsničku)
dva mládenci u rychtářů na lavici; Vila sem
ťa (věnec) z mozmarýnu, včiu ťa skuadám
v bílém klínu; Skládala věnec na stole, vem
ty si ho mý černooký pachole. Sš. P. 296.,
440., 798. Složiti se v těžké nemoci (těžce
onemocněti). Bart. 4. 36. A druzí hrdla svá
na tom složili. Hus II. 59. Aby libosť tě-
lesnou v nich složil. Chč. 444. Ó blaze, ktož
naději v dobrotě složí. Kom. Umění v knize
s. Kom. Složil se s ním v jedné posteli (po-
ložil se). Us. Dříví v řece místem až do
dna se skladlo. V. Sl. dobrodiní u člověka
nevděčného. V. Sl. spisy u soudu, J. tr.,
u písaře, Er., kvitance u pokladnice. Šp.
Dříví na dvoře s. Ml. — co, se čím: s. se
mečem, zbraní, rohy, spravedlností, vymluv-
ností (brániti se). L. Tvrdými cihlami ju

(věž) skládáchu. Dal. 5. Sk. se penězi na
něco, zusammmenschiessen. Kls. Dch. —
co k čemu: s. archy k vázaní. D. Žalobu
ku právu. Er., Zlob., k chování, D., rok
(Termin) k hodu, St. let., něco k věrné
ruce (schovati, deponova i), J. tr., CJB.
305., něco k soudu s. J. tr. — co proti
čemu: lékařství proti jedu s. Byl. Lesť
proti někomu s. N. T. Trapné rady proti
někomu sl. Ps. Pomstu v srdci proti ně-
komu s-ati. Kram. — koho čeho: hrdla.
Žalanský. — se. Skládá se obilí, zelí, seno
atd. Us. Vody se skládaly a stály. V. Jelen
se složil (ulehl). Šp. A když jest se nemoc
složila. Db. — co se jak. Lukáš evangelium
to písemně složil; Evangelium to pode
vlivem apoštola Pavla složeno bylo. Sš. L.
3. Tonka však naprotivo ruce složila (se-
piala). Kld. Ten (kuoň) fojt k sobě vzal a
žalobníkovi pode pře ztracením rok složil
do dne jmenovitého. NB. Tč. 5. S-žil po-
kutou hřivnu zlata. Sych. Složili se ve pro-
spěch chudých. Us., Ml. Ruce křížem s-iti
(nic nedělati). D. S. dříví do sáhu. Us. Něco
na srážku s. Ml. Složme se po krejcařích.
Us. — se kdy. Po srážce 10% složil se
nám dluh. Sych. Hned po stole (jídle) se
složila (položila). Kat. Žer. — se s kým
oč: saditi se. Us.

Složitost, i, f., zavalitá postava, zavali-
tost, die Untersetztheit, Korpulenz, Leibes-
beschaffenheit. S. přirozená těla. Reš. Po-
měry s-sti. Bž. 138.

Složitý, co se můžesložiti, zusammenlegbar.
— S., složený, zusammengesetzt. S. věta,
vz Věta složená. S. časoslovo, Sš. Sk. 225.,
slovo, Sš. II. 88., 176., souhláska, oči, die
Netzaugen, Nz., stroj. Dch. Vz Složený. —
S., zavalitý, zapadlý, hrubý ani malý, unter-
setzt, vierschrötig. S. tělo, V., postava. D.

Složivo, a, n., die Zusammensetzung. S.
hornin. Schd. II. 67. S. podstatné, wesentli-
cher Gemengtheil, nepodstatné, Uibergemeng-
theil, m. Dch. Kusy s-a, Zusammensetzungs-
stücke.

Složka, y, f., die Sylbe. Šm. Vz Slabika.

Složkář, e, m., der Sylbenklauber. Šm.

Složkoměrec, rce, m., der Sylbenmesser.
Šm.

Složkování, n., slovíčkování, die Sylben-
stecherei. Šm.

Složkový, Sylben-. S. hádanka, Šm.

Složné, ého, n., Depositengebühr, f. J. tr.

Složní, Erlags-, Depositen-. S. list, der
Erlagsschein. J. tr. S. žádosť (žádosť za
schování), J. tr., den, der Ľrlagstag. J. tr.,
Nz. S. majetnost J. tr. S. list spořitelný
atd. Dch.

Složník, a, m., der Stilist (nové a ne-
ujaté slovo). D.

Složnokvětý. S. rostliny, compositae, die
Korbblütler. Vz S. N., Čl. 98.

Složný, vz Složní, Skladný.

Složpytel, tle, m., přezdívka hraničním
finančním strážníkům. Us.

Slub, u, m. = slib, zastr. Z. wit. 60. 9.
a j. — S., svatba, die Trauung. Měla sem
slub = vdavky. Mor. Šd., Tč.

Slubenica, na Slov. = nevěsta, die Braut.

Slubenie, n., zastr. = slib. Kat. 2388.