455

Slunéčko vitý hmyz, amphidiphaga. Krok.

Sluneční, vz Slunečný.

Slunečnice, e, f., rostlina, která se po
slunci točí, helianthus, die Sonnenblume. S.
obecná, h. annuus, die gemeine S., mnoho-
květá, h. multiflorus, die vielblüthige S.,
velikánská, h. giganteus, die riesenmässige
S., brambor, h. tuberosus, die knollige S.
Jg., Schd. II. 282., Čl. 100., Kk. 164., Čl.
Kv. 189., FB. 42., Slb. 439., Rostl. 883.,
884. — S., slunéčko, berunka, brouk. Vz
Slunéčko. — S., slunečník, nemoc očí, když
kdo na světlo patřiti nemůže, der Sonnen-
schuss. — S., nemoc koňská, slunečný janek,
myš, jankovitost, der Sonnenkoller, Sommer-
schuss. Jg. — S., dcera slunce, opatruje
prý na horách květy a kdo ji spatří, toho
prý ožehne. Slov. Hdk. C. — S., pihy na
obličeji. Mor.

Slunečnička, y, f., slunečnice. — S.,
ptačinec, plevel, alsine, das Vogelkraut. D.

— S., afforus vel aperus, rybička. Aqu.
Slunečničný. S. jádra, Sonnenblumen-.

Techn. S. olej. — S., Sonnenwende-. — S.,
Sonnenkäfer-.

Slunečník, u, m., stinidlo, parasol, der
Sonnenschirm. D. — S., stinidlo u přílbice,
čáky, čepice. Us. Dch. — S., světlý okolek
okolo slunce, der Sonnenhof. — S., zdánlivá
dráha okolo slunce, ekliptika, die Ekliptik.

— S., ručička na hodinách slunečních, der
Sonnenuhrzeiger. Nej. — S., kámen, helio-
tropium gemma. — S., otočník, rostlina,
heliotropium, der Sonnenwirbel. — S., pam-
peliška, solsequium, leontodon taraxacum,
die Sonnenwurzel. — S., cucubalus behen,
das Knörrkraut. Us. — Jg.

Slunečníkovitý. S. rostliny, heliantha-
ceae. Rostl.

Slunečno, sonnig. Tu je s. Us.

Sluuečnosť, i, f., das Sonnenlicht, der
Sonnenschein. Puch.

Slunečný, -ční, slunci náležející, od
slunce, Sonnen-. S., strsl. slъnъčnъ., solaris,
příp. -ьnъľB. Mkl. B. 146., 151. S. záře, sta-
noviště (solstitium), svět, cesta, D., vzchod,
Ž. wit. 106. 3., blesk, paprslek, východ, teplo,
vedro, horko, hodiny, V., úpal, Dch., světlo,
Hus I. 209., V., západ, Troj., obloha, Boč.,
horkosť, Har., sůl (sluncem nabytá), gra-
dovna (nádržka na sůl, kde ona bez paliva
toliko větrem a sluncem se nabývá ze slané
vody), Techn., dráha, letokruh, pochodně
(die Sonnenfackeln), skvrny, rok, drobno-
hled, den, čas, tabule, hodiny kruhové, die
Ringsonnenuhr, Nz., soustava (slunce se
všemi planetami, souputníky a kometami,
které je obíhají), Tl. 118., sušírna, Šp.,
okolek. Vz S. N. Jelen nebo kolúch jelení
toho jest přirozenie, že v horkosť slunečnú
hledá chlad, kde by odpočinul. Hus III. 34.

— S. půhon, der Šonnenpůhon, citatio so-
laris. S. půhon, že toho, ktož se jím po-
hání, má za slunce v sobotu zastati. Tov.
k. 48. Vz Gl. 315., Mtc. 1879. 148. S. léno,
das Sonnenlehen. Šm. — S., v botanice.
S. květ (devaterník), helianthemum vul-
gare, das gemeine Sommerblümchen; s.
květ indijský veliký, flos solis peruvianus;
s. bylina (rosa, rosička), drosera, der Son-

nenthau; s. žlutý květ, Chrysanthemum se-
getum, kopretina; s. zlatý květ, helichrysum
Dioscoridis; s. drobný prášek, atomi, Son-
nenstäubchen. — S., janek {slunečnice), der
Sonnenkoller, neduh koňský. D. — Jg. (V.).

— S., sklo, das Sonnenglas. Nz.
Slunek, nka, m. = ovesnička, das Haber-
fischchen. Mor.

Slunění, n., vz Sluniti.

Sluněnka, y, f., solaris, ryba. Rozk.

Slůní, n. Na slůní (na výsluní), im Son-
nenschein. Zlob. Vz Slůň.

Sluníčko, a, n., vz Slunce. — S. = be-
runka, vz Slunéčko. — S., Calendula oťfici-
nalis, die Ringelblumme. Rostl., FB. 45., Slb.
428. — S., a, m., osob. jm. Vz O (II. 198. b.).

Slunihled, u, m., das Sonnenglas, Helio-
skop. Šm.

Sluník, slunník, u, m., slunečník, die
Ekliptik. Presl.

Slunikam, u, m., der Sonnenstein. Sm.

Slunínko, a, n. = slunéčko. Kinský.

Slunipad, u, m., heliotropus, der Heliotrop,
kámen. Miner.

Sluniplod, u, m., heliocarpus, die Son-
nenfrucht. Šm.

Sluniti, il, ěn, ění, sonnen. — se. Včely
se sluní (sloní). D.

Slunitý, sonnig. Šm.

Slunivka, y, f., mřížovec sladkovodní,
prvok. S. obecná, actinophrys sol, ježatá,
acanthocystis viridis, společná, clathrulina
elegans. Vz Frč. 6., 7.

Slunka, y, f., leucaspius abruptus, ryba.
Frč. 287.

Slunko (na Slov. slnko) = slunce. S. mi
vyšlo (naděje mi zasvítila). Bern. Zasviť ty
mi slunko drahé na poslední z vlasti krok.
Nár. pís.

Slunkový, Sonnen-. S. den. Sš. Sk. 233.

— Hdk. C. 65.

Slunný = sluneční, sonnig. Puch., Koll.
S. Vltava, Kká. Š. 118., záře. Sš. Bs. 201.

Sluno, a, n., sluní, výsluní, das Sonnen-
licht. Na slunu. Na Mor.

Slunobožec, žce, m., der Sonnengottan-
beter. Šm.

Slunoctitel, e, m., der Sonnenanbeter.
Šm.

Slunohledec, dce, m., der Sonnenschauer.
Sm.

Slunohledý. Ještěrka s., lacerta helio-
scopa, der Sonnenschauer. Šm.

Slunojasnosť, i, f., die Sonnenhelle. Šm.

Slunojasný, sonnenhell. S. povětrnosť.
Šm.

Slunokruh, u, m., kruh n. kolo okolo
slunce, slunečník, der Sonnenhof. Šm.

Slunoměr, u, m., der Heliometer. Nz.

Slunoobrazivý, sonnenspiegelnd. Šm.

Slunoparno, a, n., die Sonnenhitze. Pl.

Slunopruh, u, m., der Sonnenstreifen. Pl.

Slunorodý, sonnengeboren. Šm.

Slunoslužba, y, f. = klanění se slunci,
der Sonnendienst. Šm.

Slunostání, n., vz Slunovrat.

Slunostať, i, f., der Heliostat. Nz.
Slunostejný, slunci rovný, sonnengleich,
Šm.