Předchozí (459)  Strana:460  Další (461)
460
o s-bu přijíti; s-by se dotříti. Us. Hý. — S.,
pocta, česť, die Aufwartung, Ehrenbezeugung.
S. ke cti. D. S-bu králi činilo mečem rytířstvo.
V. Poslední s-bu vykonati, činiti (na pohřeb
jíti). V. Na s-bu k někomu se postaviti. Žer.
S., plat od služby, die Besoldung, der Ge-
halt, Dienstlohn, Liedlohn. Jg. Dosti mějte
na své s-be. Br. S-bu vybral. Us. S. zadr-
žalá. Zlob. Mám služby na rok 1000 atd. zl.
Us. Má služby na měsíc l1/2 dukátu. V.
S-bu někomu zadržeti, vyplatiti, S. N., zvět-
šiti, doplniti, zmenšiti, snížiti; někomu s-bu
zastaviti; s-bu svou utratiti, uložiti. S. mě-
síčná platila se; s-by měsíčné měl . . . Břez.
16G. S. měsíčná jim jíti měla po 11 zl. Ib.
172. S-bu komu dáti. Zapsati si platy n.
s-by. Hus I. 297., 446. Nestačí mu s. Us.
Brt.
Službička, vz Služba.
Službičkář, e, m., der Augendiener. Šm.
Služboochotný, dienstbereit. Pl.
Službovolnosť, i, f., die Dienstfertigkeit.
Hlas.
Služebenství, n. = ministerium, služba,
zastr. ZN.
Služebkyně, ě, f., die Dienerin. Kde je
moje Katerina, moja věrná služebkyňa. Sš.
P. 90.
Služebňátko, a, n. = služebníček.
Služebně, k službám volně, dienstfertig,
-willig. S. k někomu se míti. Jiná věc jest
křtíti s., a jiná mocně. Br. — S., pokorně,
poníženě,
gehorsam, unterthänig. V. S. za
něco prositi. Apol., Ottersd., Žer. 159l. S.
děkuji, že mi tak bohatě bažanty opatřiti
se zakazuješ. Žer. 351. — S., úředně, von
Amtswegen. S. něco učiniti. Štelc. — S.,
nepodstatně, zufällig, ausserordentlich. Jedny
podstatné, jiné s. k úřadu povolal. Br.
Služební, vz Služebný.
Služebnice, e, služebníčka, y, f. =
služebná děvečka, dívka, děvka, nohsleda,
die Dienerin, Aufwärterin, Dienstmagd, das
Dienstmädchen. Jg., V., Kom. A Jesu Kri-
stova s. velmi snažná. Pass. 32. (Hý). S.
paní Petrové. Půh. 1. 247. Robotná s. Hus
III. 18. Panská s. Sš. P. 781.
Služebníčky, Diener-, Knechts-, Bedien-
ten-. S. šaty, Ros., osoba, Reš., povaha.
Stav. sv.
Služebnictví, n., die Dienerschaft (als
Zustand), der Dienst. Ros., Němc.
Služebnictvo, a, n. = služebníci, die
Dienerschaft. Us. Č.
Služebníček, čka, m., das Dienerchen.
Lom. Vz Služebník.
Služebničí = služebnícký. V. S. vtip.
Jel., hřmot, Vš., způsob, Velenský, povaha.
Jel.
Služebníčka, y, f. = služebnice. Zelená
travička, žala ju Anička, panská služeb-
nička, Sš. P. 758.
Služebník, a (vok. sg. -ku, -če), slu-
žebníček, čka, m. — S., z poddanosti slou-
žící,
der Diener. S. koupený (chlap, nevol-
ník). V. — S., poklona. S-k! Ponížený s.!
Vaší milosti ustavičně povolný s. a strýc.
Žer. 18. — S., službu konající, sluha, slouha,
pacholek,
der Diener, Bediente, Aufwärter,
Knecht. Jg. Pl. služebníci. S. nájemný n.
přístavný, V., věrný a pilný, Tkad., zběhlý,
poběhlý, V., na oko. D. S. obchodní n. ob-
chodnický, Commis, Handlungsdiener, m.
Nz. Na koho mám žalovati, na koho mám
povídati? na Heršeka na mladého, či na slu-
žebníka jeho?; S-ček věrný tvůj. Sš. P. 90.
Pán se svým s-kem nehrej a s. pánu nelej
(nelaj). Kdo rozkošně chová s-ka svého,
potom ho bude míti proti sobě zpurného.
Rým. Hoden s. pokrmu svého (záplaty své.
Vz Mzda). Jg. — S. panský n. úřední,
Amts-, přísežný s. práva (kat), V., chrámu
(kostelník). Reš. — S. obce, státu, císařský,
královský,
der Staatsdiener. Voják a s. cí-
sařský. V. Za s-ka někoho voliti. Solf. S.
slova božího n. církevní, boží (kněz), církve,
V., s. boží (ctitel Boha a slova jeho). Us.
Ne vždycky dáno s-kuom božím, aby trpěli.
Hus III. 306. — S. z lásky, z ochoty, der
aus Gefälligkeit etwas tnut. Vz Rb. 272.
Služebnost, i, f., zavázanost k službě tě-
l
es, chlapství, poroba, servitus, die Knecht-
schaft, Dienstbarkeit, Dienstwilligkeit, Dienst-
beflissenheit. V., ZN. V s. podrobiti, uvésti;
ze s-sti vysvoboditi, vytáhnouti, se vytá-
hnouti, V., propustiti. Kom. Kristus osvo-
bodil nás ode jha s-sti. Sš. II. 60. — S.,
ochotnost k sloužení jinému, die Dienstfer-
tigkeit. V. Za svou s. nevděk obdržel. Jg.
Vás napomínám, abyste sobě hleděli lidí
šetřiti a je pokorou, s-tí, přívětivostí sobě
získati a zachovávati, neb to jsou ctnosti
mladých lidí a zvláště rodů vyvýšenějších
a vznešenějších. Žer. 332. S. na oko. Ď. —
S. v právnictví: zavázanost něco činiti n.
trpěti, též sama věc, kterou činiti n. trpěti
zavázáni jsme, nezvole, obtížnost,
servitus,
die Dienstbarkeit. V. S. slove právo, jímž
my někomu aneb zase někdo nám zavázán
jest, tak abychom něčím my jemu aneb on
zase nám z povinnosti posluhovati povinen
byl. Pr. měst. Stezka k mé vinici přes pole
něčí, okno do cizího dvora, kapalice se
střechy na dvůr souseda a podobná těm
hospodářská s. slove; s. na věci (servitus
realis), na osobě (s. personalis). Pr. měst.
S. jest obmezení práva vlastnického, ježto
zavazuje vlastníka věci, aby ve prospěch
jiného na ní něco snášel n. něčeho nedělal.
S. jest gruntovní n. pozemková, servitus
praedialis, realis, die Grunddienstbarkeit,
osobní, s. personalis, personae, persönliche
Dienstbarkeit. Vz více v S. N. Právo s-sti
(služebné, k služebnosti), die Servitut. J. tr.
Dům jeho domu mému s-tí zavázán jest.
Pr. měst. Přeschne-li studnice, ta s. není
ztracena (když bude voda, opět platí). Ms.
pr. kut. S-ti záležejí jednak na osobě, jednak
na věci. S. když na osobě záleží, s osobou
pomíjí; s., jež na věci záleží, na náměstky
připadá; S-ti jak budou na které věci za-
stiženy, tak budou na ní zůstaveny; S-ti
starobylým užíváním utvrzené při svém způ-
sobu zůstaveny buďte; S. trvá i na proda-
ném gruntu; Grunt když se prodá, s. na
něm zůstává; Starodávnosť svobodu s-ti
přináší. Pr. S-ti k potracení přicházejí; S.
se potracuje. Er. Majitel s-ti. J. tr. Na čem
se s-ti zakládají a kolikeré jsou; právo
v příčině užívání cest, průhonů a studnic,
Předchozí (459)  Strana:460  Další (461)