461

vz Rb. str. 161.—163., 282. S. domovní; s.
osobní: užívání věci s potřebou, bydlení.
Vz více v S. N. — S., služba, sloužení, das
Dienen, der Dienst. S. činiti. Lom. V s-tech
nestýská, v štěstí, zdraví nevýská. Štelc.
Služebník tím se od s-sti pánu svému po-
vinné neosvobozuje. Bdž. 104. — S. cír-
kevní, s. sv. evangelia, der Kirchendienst,
das Predigtamt. V. S. boží (= služba). Při
služebnostech církevních (božích = službě
boží, obřadech). V. Kdo chce službám a
s-tem Páně spasitelně obcovati. Br. — S.,
služba, užitek, der Dienst, Nutzen, Vortheil.
Když trávu vydává k s-ti lidské. Žalm. —
S., služba, pocta, die Ehrenbezeugung. Po-
větří zdálo se s. činiti tomu tělu a pohřbu.
Lom.

Služebný; služeben, bna, o. S., příp. -ъnъ.
Mkl. B. 151. S. = k službě zavázaný, ne-
volný, chlap, unterthänig, leibeigen, dienst-
bar, dienstpflichtig. Jg. S. urození (chlapi),
Dal., právo (jímž my někomu n. zase nám
někdo zavázán jest). Pr. S. pozemnosť, osoba.
Šp. — S., jiného vůlí se spravující bud! sám
rád bud nucené, knechtisch, sklavisch. V Asii
jsou lidé mnohem služebnějšího ducha nežli
v Europě. V. Pobral v Senici mým s-bným
lidóm jich statek ; Mým s-bným a poddaným
lidem to pobral. Půh. II. 541., 561. — Kom.

— S., kdo rád slouží, k posloužení hotový;
k službě volný, ochotný, dienstwillig, dienst-
fertig. Buď nižším vlídný, rovným služebný
(komu), vyšším poslušný. Kom. Přívětivá a
s. náklonnosť. V. Zůstávám vaší milosti
volný a s. švagr. Žer. 317. — S., sloužící,
ve službě jsoucí, dienend, Dienst-, Kriegs-.
S. pacholík, dráb (voják); město od lidu
služebného sebráno; s. děvečka. V. S. če-
leď, lid. Us. Stůl s-ných (u vrchností); Ústav
k opatřování míst s-bným. Dch. Našli jsme
v jeho domu pacholka s-bného; S. osoba.
NB. Tč. 11., 194. S-né děvice bohyni zasvě-
cené. Sš. I. 153. Co mně žalujete na tu
moju ženu? dyť jsem si ju nevzal za děvku
s-bnú; S-ná děvečka na robotu chodí a moja
ženička se mnú se provodí; S-ná děvečka
musí ráno vstáti a moje ženička može si
pospati; Povole, povole, malé povolátko,
málo si povolí s-né děvčátko. Sš. P. 497.,
502. Nemohu do kostela jíti, že jest daleko
a že jsem nemocný a s-ný. Hus I. 304. Jest-
liže by služební pána země (Soldaten) táhli
v jakých jeho potřebách, ti mají bez škody
táhnúti a též jako jiní platiti. Tov. k. 206.

— S., co k službě se táhne, Dienst-, dienst-
bar, Servituts-. S. konkurs, prísaha, vypsání
(Dienstbeschreibung), oděv, sazba, svazek,
vysvědčení, věc n. záležitosť, smlouva, roz-
kaz; v služebném přátelství žádá se, es
wird dienstfreundlich ersucht, třída, die
Dienstkategorie, práce, řád, die Dienstord-
nung, místo, povinnosť; předpis, pragmatika,
léta, vada, mzda, pravidlo, přípis; v pří-
sahu s. někoho vzíti; propuštění, vlastnosť,
J. tr., pořad, pořadem s-bným, Er., cesta
(úřední), jistota, kázeň, instrukce, důstoj-
nost, přečin, roznášky, rok, třída, tabulka.
Šp. V s-né povinnosti něco učiniti; s. list,
dopis. J. tr. Potomci těch, jimž zákon s.
vydán byl. Sš. II. 52. Ach Bože, můj Bože

z vysokého neba, nedaj že mi dočkac s-ného
chleba; Nemozu sa najest s-ného chleba;
S-ný chlebíček čežko (těžko) zarobený, ješče
ho někraju, juž jest omuveny (omluvený);
S-bny chlebíček, ten je hrubě hořky, lepši
u mamičky z drobnej stoklasečky. Sš. P.
496. Dielo s. jest dielo, jímž člověk bez
núzě neb bez potřeby slúži některému pánu
neb paní kromě Boha; V neděli nedělej
diela s-ného; Hřích jest dielo služebné ;
Diela, kteráž pro zisk časný neb pro utě-
šenie tělestné všední deň byla by hodná,
v svátek byla by s-bná. Hus I 120., 121.
(Tč). Sr. Práce (dělnická. II. 873. a.). S.
odpouštěnie hřiechu (přisluhováním svátosti
se děje). Vz Svémocný, Podsvémocný. Hus.

— čemu. Pečlivosti světské a s-né tělu.
Hus I. 121. — S., vedlejší, nepodstatný, pří-
padný, zufällig, unwesentlich. Aby rozdíl
věcí podstatných, služebných a případných ..
Kom.

Služek, žka, m., osob. jm. Šd.

Služetín, a, m., něm. Lusading, ves u
Teplé; něm. Lusetin, ves u Manetína. PL.

Služiechu, zastr. = sloužili.

Služín, a, m., něm. Sluschin, ves u Plum-
lova na Mor. PL.

Služina, y, m., osob. jm. Šd.

Slúžiti, vz Sloužiti.

Služka, y, f., die Dienerin, das Dienst-,
Stubenmädchen. V. S. vymáchala prádlo.
Sych. Domácí s. Dch. Podaj služko, daj sy-
náčka, nech mu bozkám jeho líčka; Na s-ku
láti. Sš. P. 132. Vz Služebkyně, Služebnice.

— S., letník, daň. Us. Dch. — S., dřevo,
na němž jsou železné čepy, die Docke beim
Kannengiesser. Jg. — S., též u řemenáře, die
Riemerdocke. D.

Služkyně, ě, f. = služka. Žák.

Služné, vz Služný.

Služník, u, m., nádoba k cezení louhu,
der Laugenseiher. Aqu.

Služnodvorský, n. služný, judex nobi-
lium, der Stuhlrichter. Slov. Bern.

Služnosť, i, f. = služebnost, die Dienst-
beflissenheit. Slov. Bern.

Služný = služebný. Bern., Č. S. sestra
(v řeholi), die Laienschwester, bratr, der
Laienbruder, Frater (im Orden), myslivec,
der Büchsenspanner. Dch. — čemu. Lidem
pochoti a baživosti slizké s-ným; Smýšlení
nízkým ohledům s. Sš. L., 42., II. 32. —
S., -ní, Gehalts-. Služní příplatek, Gehalts-
zulage, f.; služní posloupnosť, posloupnost
služného, Gehaltsabstufung. J. tr. Služní
stávka, die Gehaltssperre. J. tr. — Služné,
ého, n., podlé Nové, vz Nový. — S., služný
plat, der Gehalt, die Besoldung. S. = stálý
plat za služby konané z povinnosti povo-
lání. S. N. Vyšší třída služného, höhere Ge-
haltsklasse. Lépe prý: plat, neboť adjektiva
s koncovkou -né znamenají prý vůbec jen
nepatrné poplatky: měřičné, zpropitné, po-
sudné, vstupné atd. ale neznamenají příjmu,
který činí několik set n. tisíc. Ale tato na-
mítka jest nepodstatna a můžeme tedy to-
hoto slova dobře užívati. Služné od sluh-ъný,
vz h před -ъný. Ht. Třída, stav, posloup-
nost', stávka (Sperre), stupeň, řád, příplatek,
přídavek služného; srážka na služném, ze