Předchozí (460)  Strana:461  Další (462) |
|
|||
461
|
|||
|
|||
vz Rb. str. 161.—163., 282. S. domovní; s.
osobní: užívání věci s potřebou, bydlení. Vz více v S. N. — S., služba, sloužení, das Dienen, der Dienst. S. činiti. Lom. V s-tech nestýská, v štěstí, zdraví nevýská. Štelc. Služebník tím se od s-sti pánu svému po- vinné neosvobozuje. Bdž. 104. — S. cír- kevní, s. sv. evangelia, der Kirchendienst, das Predigtamt. V. S. boží (= služba). Při služebnostech církevních (božích = službě boží, obřadech). V. Kdo chce službám a s-tem Páně spasitelně obcovati. Br. — S., služba, užitek, der Dienst, Nutzen, Vortheil. Když trávu vydává k s-ti lidské. Žalm. — S., služba, pocta, die Ehrenbezeugung. Po- větří zdálo se s. činiti tomu tělu a pohřbu. Lom. Služebný; služeben, bna, o. S., příp. -ъnъ.
Mkl. B. 151. S. = k službě zavázaný, ne- volný, chlap, unterthänig, leibeigen, dienst- bar, dienstpflichtig. Jg. S. urození (chlapi), Dal., právo (jímž my někomu n. zase nám někdo zavázán jest). Pr. S. pozemnosť, osoba. Šp. — S., jiného vůlí se spravující bud! sám rád bud nucené, knechtisch, sklavisch. V Asii jsou lidé mnohem služebnějšího ducha nežli v Europě. V. Pobral v Senici mým s-bným lidóm jich statek ; Mým s-bným a poddaným lidem to pobral. Půh. II. 541., 561. — Kom. — S., kdo rád slouží, k posloužení hotový;
k službě volný, ochotný, dienstwillig, dienst- fertig. Buď nižším vlídný, rovným služebný (komu), vyšším poslušný. Kom. Přívětivá a s. náklonnosť. V. Zůstávám vaší milosti volný a s. švagr. Žer. 317. — S., sloužící, ve službě jsoucí, dienend, Dienst-, Kriegs-. S. pacholík, dráb (voják); město od lidu služebného sebráno; s. děvečka. V. S. če- leď, lid. Us. Stůl s-ných (u vrchností); Ústav k opatřování míst s-bným. Dch. Našli jsme v jeho domu pacholka s-bného; S. osoba. NB. Tč. 11., 194. S-né děvice bohyni zasvě- cené. Sš. I. 153. Co mně žalujete na tu moju ženu? dyť jsem si ju nevzal za děvku s-bnú; S-ná děvečka na robotu chodí a moja ženička se mnú se provodí; S-ná děvečka musí ráno vstáti a moje ženička može si pospati; Povole, povole, malé povolátko, málo si povolí s-né děvčátko. Sš. P. 497., 502. Nemohu do kostela jíti, že jest daleko a že jsem nemocný a s-ný. Hus I. 304. Jest- liže by služební pána země (Soldaten) táhli v jakých jeho potřebách, ti mají bez škody táhnúti a též jako jiní platiti. Tov. k. 206. — S., co k službě se táhne, Dienst-, dienst-
bar, Servituts-. S. konkurs, prísaha, vypsání (Dienstbeschreibung), oděv, sazba, svazek, vysvědčení, věc n. záležitosť, smlouva, roz- kaz; v služebném přátelství žádá se, es wird dienstfreundlich ersucht, třída, die Dienstkategorie, práce, řád, die Dienstord- nung, místo, povinnosť; předpis, pragmatika, léta, vada, mzda, pravidlo, přípis; v pří- sahu s. někoho vzíti; propuštění, vlastnosť, J. tr., pořad, pořadem s-bným, Er., cesta (úřední), jistota, kázeň, instrukce, důstoj- nost, přečin, roznášky, rok, třída, tabulka. Šp. V s-né povinnosti něco učiniti; s. list, dopis. J. tr. Potomci těch, jimž zákon s. vydán byl. Sš. II. 52. Ach Bože, můj Bože |
z vysokého neba, nedaj že mi dočkac s-ného
chleba; Nemozu sa najest s-ného chleba; S-ný chlebíček čežko (těžko) zarobený, ješče ho někraju, juž jest omuveny (omluvený); S-bny chlebíček, ten je hrubě hořky, lepši u mamičky z drobnej stoklasečky. Sš. P. 496. Dielo s. jest dielo, jímž člověk bez núzě neb bez potřeby slúži některému pánu neb paní kromě Boha; V neděli nedělej diela s-ného; Hřích jest dielo služebné ; Diela, kteráž pro zisk časný neb pro utě- šenie tělestné všední deň byla by hodná, v svátek byla by s-bná. Hus I 120., 121. (Tč). Sr. Práce (dělnická. II. 873. a.). S. odpouštěnie hřiechu (přisluhováním svátosti se děje). Vz Svémocný, Podsvémocný. Hus. — čemu. Pečlivosti světské a s-né tělu.
Hus I. 121. — S., vedlejší, nepodstatný, pří- padný, zufällig, unwesentlich. Aby rozdíl věcí podstatných, služebných a případných .. Kom. Služek, žka, m., osob. jm. Šd.
Služetín, a, m., něm. Lusading, ves u
Teplé; něm. Lusetin, ves u Manetína. PL. Služiechu, zastr. = sloužili.
Služín, a, m., něm. Sluschin, ves u Plum-
lova na Mor. PL. Služina, y, m., osob. jm. Šd.
Slúžiti, vz Sloužiti.
Služka, y, f., die Dienerin, das Dienst-,
Stubenmädchen. V. S. vymáchala prádlo. Sych. Domácí s. Dch. Podaj služko, daj sy- náčka, nech mu bozkám jeho líčka; Na s-ku láti. Sš. P. 132. Vz Služebkyně, Služebnice. — S., letník, daň. Us. Dch. — S., dřevo,
na němž jsou železné čepy, die Docke beim Kannengiesser. Jg. — S., též u řemenáře, die Riemerdocke. D. Služkyně, ě, f. = služka. Žák.
Služné, vz Služný.
Služník, u, m., nádoba k cezení louhu,
der Laugenseiher. Aqu. Služnodvorský, n. služný, judex nobi-
lium, der Stuhlrichter. Slov. Bern. Služnosť, i, f. = služebnost, die Dienst-
beflissenheit. Slov. Bern. Služný = služebný. Bern., Č. S. sestra
(v řeholi), die Laienschwester, bratr, der Laienbruder, Frater (im Orden), myslivec, der Büchsenspanner. Dch. — čemu. Lidem pochoti a baživosti slizké s-ným; Smýšlení nízkým ohledům s. Sš. L., 42., II. 32. — S., -ní, Gehalts-. Služní příplatek, Gehalts- zulage, f.; služní posloupnosť, posloupnost služného, Gehaltsabstufung. J. tr. Služní stávka, die Gehaltssperre. J. tr. — Služné, ého, n., podlé Nové, vz Nový. — S., služný plat, der Gehalt, die Besoldung. S. = stálý plat za služby konané z povinnosti povo- lání. S. N. Vyšší třída služného, höhere Ge- haltsklasse. Lépe prý: plat, neboť adjektiva s koncovkou -né znamenají prý vůbec jen nepatrné poplatky: měřičné, zpropitné, po- sudné, vstupné atd. ale neznamenají příjmu, který činí několik set n. tisíc. Ale tato na- mítka jest nepodstatna a můžeme tedy to- hoto slova dobře užívati. Služné od sluh-ъný, vz h před -ъný. Ht. Třída, stav, posloup- nost', stávka (Sperre), stupeň, řád, příplatek, přídavek služného; srážka na služném, ze |
||
|
|||
Předchozí (460)  Strana:461  Další (462) |