465

obměkčiti); Kamenu slzí do klína nesyp;
Má slzy na hřebičku. Vz Pláč. Č. Raděj ať
náhlá smrť přikvačí, nežli s. ubohého tlačí.
Pk. — S. stromová = míza, šťáva, der Saft,
die Thräne. V. S. kmenoví vinného (míza
po řezání vytékající). Us. S. chmelová. —
S. sklenné, skleněné (batavské, boloňské) jsou
hračkou fysikalní podoby vejčité a ukon-
čené na jedné straně v dlouhý a tenký
ocas. Glasthränen, Glastropfen. Vz S. N. --
S. v botanice. Slzičky panny Marie, sv. Maří
slzy = knotovka bílá, lychnis dioica, die
wilde Nelke. D. Rostou po mezích slzičky.
Č. — S. = knotovka ušetnatá, lychnis flos
cuculi, die Lichtblume. Ja. Vz Knotovka,
Jg , Čl. 22., Čl. Kv. 313., FB. 82., Slb. 615.,
Rostl. 120. — S. zelené sv. Mařie, saxifraga
viridis, semeno. Vz Sal. 63. 23., 253. — Sl-
zičky, drobné cukroviny ve způsobě slz,
pokroutky; v Třeboňsku slzejčky. Vvk.

Slzaj, e, m., břevno pod mostem, der Grund-
balken. Us.

Slzati = zvolna téci, langsam fliessen. —-
kudy: vody po skále slzaly (v hornictví).
Vys.

Slzavě zaplakati, V., k někomu promlu-
viti, thränend. Ros.

Slzavěti, ěl, ění — slzeti, plakati, thrä-
nen. — S., krhati, triefäugig sein. Oči slza-
vějí. D.

Slzavosť, i, f., das Thränen, der Thränen-
fluss. S. očí, slzení, plačtivé n. slzavé oči,
lippitudo, das Thränenauge. V. Vz Oko.

Slzavý, kdo snadno slzí a pláče, der gern
weint. V. Příp. -avъ. Mkl. B. 221. — S.,
plný slzí, thränend, thränenvoll. S. pláč. Ros.,
zdychání. V., prosba, Har., hlas (plačtivý),
Sych., údolí (naše země). Rk. — S., od slz,
Thränen-. S. žláza, stříl. D. — Slzavé oči =
slzavosť. Jest slzavý (krhavý), rinnäugig. D.

Slzce = plzce, schlüpfrig. Ros.

Slzečník, u, m., podlouhlý důlek pod
očima jelení a dančí zvěři, die Thränen-
höhle. Šp.

Slzejčky, vz Slza (na konci).

Slzení, n., prolévání slz, das Thränen. —
S., neduh očí, slzavosť, slzavé oči, plačtivé
oči, tečení očí (V.), das ThräNenauge, epi-
phora primaria. Jg. S. jest znamením roz-
ličných chorob očních. Vz S. N. S. lepké,
krhavé, hnisavé. Ja.

Slzený = slzný, Thränen-. Nakrmíš nás
chleba slzieného. Ž. wit. 79. 6.

Slzeti, 3. os. pl. zejí, slzeje (íc), el, ení;
slziti, 3. os. pl. zí, slze (íc), il, ení, slzívati,
weinen, thränen. — abs. Slzeti a slziti. V.
Trpělivý lká, slzí atd. Kom. Réva slzí; u Ra-
kovníka říkají: chmel (pořezaný) pláče (pou-
šti vodu). To mluvil slzeje. Skl. I. 366. —
jak. Oči mé slzí bez přestání. Kram. —
nad něčím. Kram. — pro co. Us. — komu.
Oči jim slzely. Us. — kdy. Rýví (réví) po
řezání slzí. Bibl. — odkud. Tuť potom
hnůj z nežitu slzí. Tys.

Slzička, y, f., vz Slza.

Slzivec, vce, m., enidros, kámen. Aqu.

Slzivka, y, f., coix, tráva kukuřicová.
Rostl. I. 265.

Slzivý, slzící, rád slzavý, thränend. St.
skl. II. 11., Sal. Měl by plakati v tomto

s-vém údolí a on se směje z řečí oplzlých:
A jsú někteří, jenž rádi slova přijímají i
s pláčem, ale po času slzivém k zlosti sě
navracují. Hus I. 272., II. 119.

Slzko, vz Slzký. — S., adv., skluzko,
schlüpfrig.

Slzkosť, i, f. = kluzkost, slizkosť, die
Schlüpfrigkeit. Kom.

Slzký, slizký = kluzký, schlüpfrig. V.
Ryby některé (úhoř atd.) slzké jsou. Ros.
S. had. Reš. S. maso. Šd. — S. = plzký,
oplzlý, schlüpfrig, nicht züchtig. Tlampati
bez studu o věcech slzkých a plzkých. Kom.

Jg.

Slzník, u, m., dacridium, Schuppeneiben,
rostl. Rostl. 1424.

Slznouti, nul a slzl, utí = slzkým se díti,
schlüpfrig werden. Ros.

Slzný, od slz, Thränen-. S. kosť, das
Thränenbein, Nz., krok, žláza, masíčko,
Ssav., stříl, pištěl, kanutí, otok, vřídek,
Ja., pory, Thränenpunkte. Nz. Mne však
neskrytého s. žal ulije. Hdk. C. 88.

Slzorodný. S. bitva, thränenerzeugend. Č.

Slzotok, u, m., der Thränenfluss. Krok.,
Nej.

Slzovatý = plný slz, thränenvoll. V dole
s-tém. Ž. k. 83. 7.

Slzovka, y, f., coix, das Thränengras,
rostl. Rostl. 1710.

Slzovod, u, m., der Thränenkanal.

Smáček, čka, m., ammodytes, ryba holo
břišná. Krok. I. d. 108.

Smáčení, n., das Nassmachen. Us. — S.,
křest, die Taufe, zastr. Reš.

Smáčenice, e, f., eine Art Gebäck. Aqu.

Smáčený; -en, a, o, nass gemacht, ein-
getaucht. Zlob.

Smáčeti, vz Smočiti.

Smáčka, y, f., omáčka, die Tunke, Sauce.
Us.

Smačkanka, y, f., asindulum, hmyz tip-
covitý. Krok. II. 264.

Smačkavec, vce, m., hroznýš olbřimý.
boa constrictor. Světz. I. 101.

Smačklorohý, platte Hörner habend. S.
sajha, antilope depressicornis. Ssav. 337.

Smačknouti, knul a kl, ut, utí; smačkaťi,
smačkávati, zusammendrücken. — co komu:
sobě šaty smačkati. Us. Klády smačkachu
Tatary jak črvy. Rkk. 52. — co čím. Dout-
nající knot prsty s. Us. Dch. S. houbu ru-
kou. — co kam: chmel do žoku. — jak.
Někoho až do smrti s., do úrazu. Lk. —
se. Pramen (rudy) se smáčkl (ztenčil se)
Vys.

Smačknutelný, zusammendrückbar. Ssav.

Smáčknutý, zusammengedrückt, zusam-
mengepresst. Us. Klas rovnoběžně s., pa-
rallelně, když kraje vřetena proti užším
stranám klasu obráceny jsou ku př. pšenice
obecná; klas protiběžné s., opposite, trans-
verse, když kraje vřetena k širším stranám
klasu patří. Rst. 493. S. hláska, der Quetsch-
laut. Nz.

Smad, smäd, smed, u, m., na Slov. žízeň,
der Durst. Jg., Kd. S. dostati, hasiti. Leč
to vše s. žádeb nezahasí. Sš. Snt. 177.

Smaditi, smäditi, smediti— žíznili, dürsten.
Slov. Smädí ma = žízním. Kd., Sd.