466

Smadlý, na Slov. = žíznivý, durstig.
Smaduosť, i, f., smednosť - smad.
Smadnouti, smednouti = žízniti, durstig
sein.

Smadný, smedný = žíznivý, durstig. Šak
bys jich ty, s. duša, povypíjal. Sl. ps. 297.
Naďabil na lahev vody, tu naklonil k s-ým
ústům a lel do sebe. Nitra VI. 346.

Smah, šmah, u, m. = spálenina, der
Brandfleck, das Brandzeichen. Není po tom
ani s-hu (není po tom ani slechu). U Vys.
Lng. — Šmahem, šmahem = vše prachem,
mentinou, mentem, úhrnkem, docela, vše na
skrze, durchaus, völlig, rundweg. Jg. Vše
smahem popleniti, zkaziti, šmahem vyple-
niti, D., páliti. Housenky vše šmahem ožraly.
Kroupy vše šmahem potloukly. Us. Chalupy
šmahem hořely. Šmahem to lidé skoupili.
Us.

Smaha, šmáha, smáha, y, f., dříve =
oheň, požár, der Brand, das Feuer. Igor. —
S., připálené znamení na těle n. na rouše,
der Brandfleck, das Brandmahl. S-ou někoho
znamenati. Pročež tedy ot tak drahé s-hy
přijetie srdce své odtrhuješ. Hugo. A jí
vtiskla nevolnice s-hu. Sš. Snt. 54. Bludaři
ti s-hu nesou na mysli i na svědomí. Sš. II.
323. S-hu na sobě míti jako vrah n. ná-
keřník. V. Má s-hu na tváři (cejch). S. od
slunce. V. — S., pnpálenina zvl. s puchem,
spálená vůně, puch od nějaké spáleniny,
smoud, der Geruch von angebrannten Dingen.
Připálené maso s-hu vypouští. Kom. — S.,
míza, šťáva, vlhkost', der Saft. Výb. I. 377. S.
koprová, jitrocelová, z raků, březová (voda).
(Pokrmem) toho nabýváme, což v nás prací
pohyne živitelné smahy, tělu přirozené. Št.
N. 325. Aloes jest dřevo velmi sladké voně,
ale s-hu má hořkú, a jest též moci jako
mirra. Hus III. 55. — S., dřen, čís. Řeč
prochodí ... až do spojení i všeliké s-hy
neb stržencóv fcompagum ac medullarum).
ZN.

Smahlocitran, u,m., sůl z kyseliny smahlo-
citrónové a jiné zásady, citronsaures Salz.
Chym. II. 46.

Smahlochynan, u, m., sul z kyseliny
smahloehynové a jiné zásady, chinasaures
Salz. Chym. II. 46.

Smahlojanlan, u, na., sůl z kyseliny
smahlojablkové a jiné zásady, apfelsaures
Salz. Chym. II. 47.

Smahlokyselina, y, f., die Brenzsäure.
Nz.

Smalilomléčný. S. kyselina, die Brenz-
milchsäure. Nz.

Smahlomočový. S. kyselina, brenzlich
überoxygenirte Harnsäure. Chym. II. 269.

Smahloolejan, u, m., fettsaures Salz. Nz.

Smahloolejový. S. neb tuková kyselina,
die Fettsäure. Nz.

Smahloslizan, u, m., sůl z kyseliny smahlo-
slizové a jiné zásady, brenzlich schleimsaures
Kali. Chym. II. 58.

Smahloslizový. S. kyselina, die Brenz-
schleimsäure. Nz.

Smalilovinan, u, ni., sůl z kyseliny
smahlovinné a jiné zásady, brenzlichwein
steinsaures Salz. Chym. II. 45.

Smahlovinný, brenzlich. S. kyselina,
brenzliche Weinsteinsäure, Brenzweinsäure.
Chym., Nz.

Smahloživočišný olej, das Thieröl. Nz.

Smahlý, strslov. smaglъ vedlé smuglъ.
Mkl. aL. 174., 57. = který smahl, gedörrt.
Puch.

Smahnouti, hnul a hl, utí = horkem
prahnouti, dorren. Koř. smag, siccari. Mkl.
aL. 107. Přenes. = prahnouti, schmachten.

— čím: žádostí. D. — S. = smažiti. —
co (kde): v másle. V. Trapná žízň útrobu
kruto smáhše. (Tento tvar vznikl nejspíše
ze smažieše odsutím ie a zpátečnou výměnou
ž za původní h. Gb. Hl. 103.). Rkk. 52.

Smahotinka, y, f. S-ky nezůstalo = nic.
V Krkonš.

Smahovaný, vz Smahovati. S. svědomí.
Sš. II. 323.

Smahovati = smah či smahu, přížeh do
těla vpalovati, das Brand- o. Schandmahl
einbrennen. — kde: na těle. Sš. II. 321.,
322., 323.

Smahový olej, oleum empyreumaticuin.
Ja.

Smahu = parnem vysušuji. Jir. Vz Smah-
nouti.

Smáchati; smáchnouti, chl, ut, utí; smá-
chávati = máchaje smíchati, zusammenflauen,
manschen. — co komu. Slov. Vrš. II. 54,

— Vz Zmáchati.

Smakati = hmatati. Smakej v poledne
jako smakati obvykl jest slepý ve tmách.
Hus I. 56.

Smalt, u, m., novější, střlat. smaltum, it.
smalto, fr. émail, das Schmelz, Email. Vz
Mz. 309.; Nz.

Smaltin, u, m., nerost. Vz Br. N. 222.

Smaltopalna, y, f., die Ľmailbrennerei.
Šm.

Smaltování, n., das Emailliren. Prm. IV.
154.

Smaltovati, emailliren.

Smaltový, vz Smalt, Email-. S. nebo
emailová barva malba. Vz S. N.

Smání, n., smání-se, das Lachen. Smání,
V., s.-se. Scip. Luzným smáním kouzlila. Č.
Vz Smáti se.

Smántlochovati = splésti, smodrchati,
verthun. Us. u Petrovic.

Smanželiti, il, en, ení, verehelichen. Zlob.

Smaragd (smaragd, V.), u, m., beryl,
nerost z oddělení křremičitanů. Vz S. N.,
KP. III. 189., 187., IV. 297., Šfk. 213.,
Schd. II. 49., Bř. N. 187., Krč. 343. S. prů-
svitavý, tmavozelený, odrůda světle zelená,
kolmo rýhovaná odrůda slove: akvamarín ;
slabě průsvitavá n. neprůhledná barvy ze-
lenavě bílé nebo šedobílé slove beryl. Vz
Drahokam. Bř.

Smaragdit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 151.,
175.

Smaragdový, Smaragd. Rostl.

Smasení, n., carnis regenerativa (kteréž
činie rostěnie). Sal. 104. 30.

Smaseti, el, ení = masem zarosti, mit
Fleisch bewachsen. Maž ránu (mastí) a
smasiet, a když smasie, tehdy buď scelena.
Sal.