468

Us. Poškvrny svého svědomí přetřepáváním
smazati doufají. Sych. Petr smělým vystou-
pením takovým smazal znova plámu zapřeni
Páně. Sš. Sk. 62. — co kde. Že Bůh ve
svém synu smazal světa vinu. Sš. Bs. 23.
Že Kristus na kříži smazal hřích. Sš. Bs.
28., II. 207. — kdy. Nyní ale v novém
zákoně hřích smazán skrze Krista. Sš. Sk.
124. — z čeho. Pro své buřictví smazáni
jsou z knihy života. Ráj. — se. Kdo se se
smolou obírá, rád se smaže. Ctib.

Smazné, ého, m., plat od smazání v deskách,
das Löschgeld, die Löschtaxe. Jg., Vš. S. jde
na písaře. Gl. 316. — S., das Rechnungs-
bier. Po pořádnosti musí dáti pan starý
jestě litr n. dva smazného. Suk.

Smazný, Löschungs-.

Smažecí pánev, die Brat-, Röstpfanne. Reš.

Smaženec, nce, m., der Schmoren. Šm.

Smažení, n., das Rösten. Pánvička k s.,
die Rostpfanne. D.

Smaženina, y, f., Gebackenes. Dch., Ros.

Smaženka, y, m., osob. jm. Sd. — S. =
smaženina. Šd.

Smažený; smažen, a, o, geröstet, ge-
backen. V. S. ryby, jablka, Ryb., koláč
(svítek), Kom., vejce (vaječník). Dch., Kal.

— v čem. Nesemy Mařenu v oleji s-nú.
Sš. P. 770.

Smažírna, y, f., der Röstort.

Smažiti, smaž, že (íc), il, en, ení; sma-
žívati = na oleji n. na másle péci, rösten,
braten. V. — co kde: na rendlíku (pekáči)
ryby s.; na oleji v kotle. Kom. Král dal
olej vařiti, Dorku na něm s-ti; Zňal oheň
na ledě, smažil rybky v medě. P. 8., 35. —
jak: při slabém ohni. — co komu: klo-
básu. Dh. 146. — S. = vařiti. S. slivy
(z karlátek povidla). Ve Slez. Šd.

Smažitý = smažený, was man im Schmalze
bäckt. Příp. -itъ. Mkl. B. 195.

Smážka, y, f. Nemá (tele) na ledvince
ani s-ky (= ani trochu loje). V Kunv. Msk.

Sméci, vz Smésti.

Smečec, čce, m., intermedium, zastar.
Nomencl.

Smečice, vz Smědčice.

Smečiti, il, en, ení = mečem stíti, köpfen.

— koho čím: ostrým mečem. Ŕk. — Ob.
pan. 263.

Smečka, smyčka, y, f. == zdrhnutí,
stažení, svaz, uzel, der Knoten. Ta příze
jest samá smyčka; dělají se na přízi s-čky.
Us. Dch. — S., uzel na niti n. na provazu
udělaný, der Knopf. Na s-ku zavázati. D.

— S., klička, oko, ve Slez. putlina, die
Schlinge, Schleife, Masche. Šd., Jg. Na s-ku
někoho uvázati (opak: na uzel, na zadrhmo).
Plk. Do s-čky ptáky chytati. Us. Zadrhni
s-u. Us. Šd. S-čku udělati. Sš. P. 474. Po
troubení houžev a smečka lyčená jemu na
hrdlo vložena. Háj. Ze s-ky hlavu vytáh-
nouti a jiného tam nechati. Ros. Ze s-čky
hlavu vytáhnouti (neštěstí se vyhnouti).
Kom. Vz Oko. — S. oprátka, provaz, na
kterém myslivci honicí psy vodí, die Koppel.
Smečka. V. Psy na smečkách voditi, držeti,
Štelc., se smečky pustiti. Sych. Psa na
smečku dáti, vzíti. Šp. Koné se smečky
pustiti, auskoppeln. Čsk. S-ou psy svázati.

Dch. — S., stužka, die Halsbinde. Bkř. —
S. chrtů, psů, jest pár na jedné smečce
spiatých, die Kuppel, Meute. — Smečky =
červené jahody, smekličky, rothe Erdbeere.
Star. let.

Smečno, a, n., mrchoviště, der Schind-
anger. Us. (Vorlík). — S., ves v Čechách
u městečka Muncifaje (n Slaného). Vz více
v S. N. — Smečenský. S. hrabě (Jindřich
Jar. Clam-Martinic).

Smed, u, m., vz Smad.

Smědčice, Smečice, dle Budějovice, ves
v Plzeňsku u Rokycan. Vz S. N., PL.

Smědeč, dče, m. S. veliká, Gross-Zmietsch;
S. malá, Klein-Zmietsch, vsi v Krumlovsku.

Smědlosť, smědosť, i, f., dunkelbraune
Farbe.

Smědlý = smědý, dunkelbraun. Aqu.

Smedlý, smadlý = žíznivý, durstig. Slov.
Plk.

Smědnouti, dnul a dl, utí, dunkelbraun
werden. Ros.

Smedný = žíznivý, durstig. Slov. Hdk.
C. Vz Smadný.

Smědosť, i, f. = smědlosť. Veleš.

Smědovice, Snědovice, dle Budějovice,
něm. Schnedowitz, ves v okr. dubském. Vz
S. N.

Smědý, snědý = hnědý, náčerný, osmahlý,
braun, brunett. Jg. S., strsl. srnédъ, příp.
-jъ, subruscus, srb. smedj. Mkl. B. 75. Ne-
roďte mne snabditi, žeť směda jsem, nebť
obarvilo jest mě slunce. Hus III. 12., 16.
Jsem směda, tociž v nízkém a pokorném
životě. Hus III. 15. Jsem s. BO. S. barva,
Krab., masť, Ras., kněžna, Háj., kaštan,
Us., člověk. Us. — čím. Směd byl svými
hříchy. (1410). — Jg. — v čem. Protož
neroďte mne šetřiti, žeť sem smedá v svět-
ských věcech. Hus III. 16. — S., černý,
schwarz. S. chléb, mouka. Opav. Pk., Klš.

Směhov, Sněhov, a, m., něm. Sniehow,
ves u Něm. Brodu. PL.

Směchota, y, m., slov., vz Smíchota.

Směchotvorný = smích tvořící, Lachen
erregend. S. láskožel. Johan. 115.

Směchovalný, směchující, lächerlich. Ms.

Směchovati, zum Lachen bringen, auf-
heitern. Nz., Leg.

Směji = smím, zastr.

Směji se, vz Smáti se.

Smek, u, m. = smeknutí. Čáku (klobouk)
— v smek! Czako (Hut) — ab! Čsk. — S.
= skok, der Sprung. Na dva s-ky. Na mor.
Zlínsku. Brt. — S., lubenka, sicyos, die
Haargurke. Slb. 491.

Smekal, a, m., osob. jm. Šd.

Smekati, vz Smeknouti.

Směkčiti, vz Změkčiti.

Smeklice, e, smeklička, y, f. = petlice
u dveří, die Klammer. — S., smekličky,
smečky, jahody červené, rothe Erdbeere. —

Jg.

Smekličkoví, n., jahodoví, der Erdbeer-
Strauch. Ms. bib.

Smekličkový, jahodový, Erdbeer-. Ms.
bib.

Smeklina, y, f., die Abrutschung. Šm.

Smeknouti, knu, kni, knul a kl, ut, utí;
smekati, smekávati = sejmouti, sňati, sun-