Předchozí (472)  Strana:473  Další (474) |
|
|||
473
|
|||
|
|||
Směstnati, vz Směstiti.
Směš, vz Směs.
Směšený, vermengt. Us. Dch.
Směšík, a, m., turdus indica, die Lach-
taube. Jg. Směšiti koho. Směší mne to = jest mi
to k smíchu. Krkonš. Kdo spěší, lidi (čerta) a-ši. Č. M. 258. Směška, vz Směs. — S., crasis = sta-
hování kmenové samohlásky (prosté n. dvoj- hlásky) slova jednoho s náslovnou samo- hláskou slova druhého v jednu hlásku dlou- hou k odstranění průzevu mezislovného. Zna- mením směšky jest oblouček či růžek (zo- (>wW?) a klade se nad hlásku smíšenou, však vedlé přídešníku ostrého se nepíše: rávů^ó? = xov ávco?, ánty = ó ávijo (ne: uvity). Ndr. §. 31. Směšně, lächerlich. Háj.
Směšno, lächerlich, etwas Lächerliches.
Jest nám velmi tebe směšno, že . . . (musíme se ti smáti). Tkad. Komu směšno, nech se směje. Vz Smích. Č. Směšnoherec, rce, m., der Komiker. Šm.
Směšnohra, y, f., fraška, die Posse. Jg.
Směšnohrdinský, komisch-heroisch. S.
báseň (Děvín od Hněvk.). Směšnopochabosť, i, f., směšné bláznov-
ství, lächerlicher Wahnwitz. Slov. Bern. Směšnopochabský, směšně bláznivý, lä-
cherlich und wahnwitzig. Slov. Bern. Směšnosť, i, f. = smíchu hodnosť, die
Lächerlichkeit, Jg.; smích, sinání, das La- chen. Ros. Směšný, smích vzbuzující, lächerlich. Vz
S. N. S. věc se stala. Ros. S. věci dělati; s. řeč, rozprávka, blázen, V., šat, kroj, opera. D. Něco s-ným činiti. Dch. S-ným se činí, kdo v předloze slovný jest. Kom. — čím. Zvířátko s. svým lezením. Har. II. 11. — komu. Us. — S., kdo se rád směje, smíšek, der Lacher. V. Vz Sýr. Směšovací komora, der Carburator. Prm.
IV. 135. Směšování, vz Smísiti, Směška, Km.
1876. 741. Směšovati, vz Smísiti.
1. Smeť, i, f., co smeteno, hozeno v hro-
madu n. odkud s hůry, strsl. sьmetь, fimus, das Zusammengekehrte. Mkl. B. 54., 58. Der Aufwurf. S. prken = vor prken. Us. — S., obyč. v pl. smeti (podlé Kosť, ale v dat. obyč. smetím a v lok. smetích), f., nebo kollektivum smetí, n. = všeliký neřád sme- tený, der Kehricht, Auskehricht, Wust. Ani na hnoji a smetech by ho nezdvihla. V. Po- pelem a smetmi posypavše hlavu. Br. Smeti pometly (chvoštištěmi) se metou. Kom. Komu prodáváš svoje smeti (s kým jsi svině pásl) ? Bern. Rozrazí se na tisíce smetí (kousků). Kká. S. 15. Smětí na mne sypal vrchním oknem. NB. Tč. 78. Je těch dětí jako smetí. Us. Dch. Dětí má jak smetí, peněz jak šu- pek. Na mor. Zlínsku. Brt. Ukliď, je tu smetí jako ve chlívě. Us. Dch. Bylo jich tam jako smetí (mnoho). Us. Šd. Smetí z domu na ulici nevynášej. Pk. Smeti sme- tajíce z koutů do prostřed sednice říkají: Smetáme smeti, mládence vdovce, nechť přijde kdo chce. Sš. P. 762. Pověsť čím |
dále letí, tím více přibírá smetí. Ehr. 46.
Nepleť se mezi s-ti, aby vymeten nebyl. Lb. 2. Směť = smíti. U Opav. Klš.
Smět, u, m., smítek, tku, m. = snět,
snětev, větev, der Ast. Us. v Krkonš. — S., na Slov. osypání na těle, der Ausschlag. Plk. S. spálový. Ja. — S., splav. Pal. Smetač, e, m., der Kehrer. Jg.
Smětač, e, m., podlamovač vinného křoví,
der Lauber. V. Smetačka, y, f., die Kehrerin. Jg.
Smetadlo, a, n., der Kehr-, Bartwisch,
Rohn., der Bahnräumer. Šp. Smeták (směták), u, m. — smetadlo. S.
na smetání mouky. V. S-kem prach se stěn setříti (smýčiti). Us. S-kem podlahu zamésti. Vys. — S., bohatý oves, turecký oves, avena orientalis, der Fahnenhafer. Čl. 107., Rostl. 1378., 1761.. D. — S., a, m., kdo smetá, za- metá, der Kehrer. Jg Smetana, smetanka, smetanečka, y, f.,
že se lžící s mléka smetá, der Rahm, Milch- rahm, Schmetten, Kern, die Sahne, der Obers. V. Příp. -ana. Mkl. B. 125. S. == lehké máslo s částkou sýroviny. Vz KP. III. 302. Na Mor. u Valachův: urda. Šp. S. sladká, ky- selá. V. S. vařená má po vrchu škraloup. Us. S. od ledu. Doskoč mi pro hrnek s-ny. Dch. Zalévám jich sladkým mlékem, sladkú s-nú, zalévala bych jich máslem, naši ne- dajú. Sš. P. 632. Když se k bouřce schy- luje, snadně se s. sevře. Sych. S. se vrtí, svrtí, vyvrtí v točité máselnici (kbelíku) aneb se stlouká tlukadlem (moutvicí) v tlu- kačce n. v máselnici stojaté; hrnec, sbě- račka, lžíce, konvice na s-nu; sýr ze s-ny; s-nu sbírati. Šp. — S., ves u Kostelce nad Orlicí. PL. — S., y, m., osob. jméno. D. Smetanec, nce, m., der Schmettenfauni;
Creme. Dch., Šm. Smetanice, e, f., kegelformiger Käse, m.;
die Milchkammer. Rk. Smetaník, u, m., hrnec na smetanu, der
Sahnentopf; komora n. sklep na smetanu, die Milchkammer; — na Slov. koláč smeta- nový, der Schmettenkuchen. (Bern.). — S., rostlina, vz Smetanník. — S., žumpa při hře na svini. U Jižné. Vrů. Smetanka, y, f., vz Smetana. Na tom
stolku miska s-ky, jez můj milý, nepokap brádky. Sš. P. 751. — S., pampelík, leon- todon taraxacum, die Maiblume, rostl. Schd. II. 280., Čl. 105., Kk. 163., Čl. Kv. 181., FB. 40., Slb. 472., Rostl. 949., 955. S. obecná, bahní, pochybná, zlatá. Presl. Smetankář, e, m., der Liebhaber von
Milchrahm. Bern. Smetankářka, y, f., die Liebhaberin von
Milchrahm. — S., mlíkařka, die Milchhän- dlerin. Bern. Smetankový, Milchrahmen-, Schmetten-.
S. koláč (smetaník), polévka, kapusta (se smetanou připravená). Bern. Smetanník, u, m., barkhausia, rostl. Vz
Slb. 451., Rostl. 955. — S., neboj se, babí zub, lathraea, die Schuppenwurz, rostl. Slb. 302. — S., podražec, corydalis, der Lerchen- sporn. Slb. 655. Smetáno, herab-, zusammengeworfen.
Smetanoměr, u, m., der Rahmmesser. Šp,
|
||
|
|||
Předchozí (472)  Strana:473  Další (474) |