474

Smetanový, Schmetten-, S. pěna, křen
(křen ve smetaně vařený, omáčka), omáčka,
závínek (Schmettenstrudel). Šp. Zvony nový,
s-vy, provaze z tvarohu a kdo na ty zvony
zvoní, zalíbí se Bohu. Sš. P. (687.

Smetaný; -án, a, o, herab-, zusammen-
geworfen. Us. Vz Smésti.

Smetař, e, m., der Kehrigmann. Jg.

Smetařiti, Kehrigmann sein. Jg.

Smetařka, y, f., das Kehrigweib. Us.

Smetařský, den Kehrigmann betreffend.
S. živnosť. Jg.

Smetařství, n., das Kehriggeschäft, Jg.

Smetati, vz Smésti. — S-, smétati.—
utíkati, rennen. Na Mor. a Slez. Mtl., Šd.,
Klš.

Smetavý, kdo rád smetá, kehrlustig. Šm.

1. Smetek, tku, m., co se smetá při či-
stění obili, der Auskehricht. Us.

2. Smetek, smětek, tku, m., v horn.
střih, das Ablösen des Gesteins. Skála nemá
s-tků, das Gestein hat keine Ablösen (keine
regelmässigen Klüfte), die Ablösungskluft.
Hř., Bc.

Smětek, tku, m, vz Smetek, 2. — S.,
tka, m., učeník mlynářský, der Mühlbursche.
Us. Pk.

Smetení, n., das Herab-, Zusammenwerfen
o. -kehren. Jg.

Smětení, n. = smatení, das Verwirren.
Kram.

Smetený; -en, a, o, zusammen-, abge-
kehrt. S. prach. S. prostor, úhel, bestri-
chener Raum, Winkel in der Fortifikation.
Čsk. — Kráva má s-né zuby (vypadané).
U Rychn. Msk.

Smětený; -ten, a, o = smatený, verworren,
verwirrt. S. víra. Kram.

Smeti, vz Smeť.

Směti, vz Smíti.

Smetina, y, f., zuna, das Unkraut. Fil.
zam. 171.

Smetiprach, a, m., ve mlýně prosévač
prachu mlýnského, prášek, der Staubjunge.
Rohn., Prm. IV. 271.

Smetisko, a, smetiště, ě, místy: sme-
tnisko, smetniště, n. = hnojiště, der Kehricht-
haufen. S., strsl. sъmetiště, stercus. Mkl.
B. 274. Smetiště. V. Na smetiště něco za-
hoditi, Us., něco vyhoditi. Lom. Oni mě
nenašli na žádném smetisku, aby mě dá-
vali starému chlapisku; Bodaj ťa synečku
metalo vředisko, až by ťa hodilo na naše
smetisko. SŠ. P. 198., 343. Na smetišti se
najde, co se kdy v domě děje. Prov. Reš.
Kohout na svém smetišti nejraději kokrhá
(rád kokrhá a zpívá). Co kohout na svém
smetišti (nedá si rozkazovati). Mus. I kokot
(kohout) na svém smetišti udaten. Mus.
Kohout na svém smetišti smělejší. Kde
jednou smetiště, lidé ještě víc naházejí. D.,
Pk. — S. chrámové, otvor v kostele do
země vezděný, v němž se věci posvěcené
ale k potřebám bohoslužebným více se ne-
hodící ukládají. Vz S. N.

Smetiti, il, cen, ení, smetívati, Kehricht
machen. Bern.

Smetivěti, ěl, ění, snětivěti, brandig
werden. Pšenice smetiví.

Smetivosť, smětivosť, i, f. = snětivost,
der Brand.

Smětivý, smetivý, snětivý, brandig. S.
obilí, Us., pšenice. Ď.

Smetka, y, f., Faser, f., Stäubchen. n.
V té vodě je nějaká s. Us. Šd.

Smetky, vz Šmetek. Mor. Tč.

Smetlice, e, f., metlice, die Schmiele,
melica. S. modrá, blaue, m. caerulea, bohatá
odemka, boa fluitans, das schimmernde Rispen-
gras. Jg.

Smetlisko, a, n. = smetiště.

Smetlivý, se smetmi smíšený, unrein.
Což smetlivého při mlácení od obilí od-
chází. V.

Smetnisko, a, n. = smetiště. Slov. D.

Smetný, Kehricht-. Pohledej v smetné
skřínce (pod postelí, pod lavicí atd.). Č. M.
542. S. středa = popeleční. Němc. IV. 342.

Smetu, vz Smésti.

Směžďováuí, n., vz Rozlišování (silnější,
III. 147. a.).

Smíceti, el, en, ení, čistiti ometaje, ab-
kehren. — co: šatstvo.

Smička, y, f., ostřice lesní, carex, die
Segge, rostl. Slb. 111.

Smida, y, f. — snida. Slov. Plk.

Smidary, dle Dolany; městys v Novo-
bydžovsku. Vz Semidary a více v S. N. —
Smidařan, a, m. — Smidarský.

Smiděnka, smitěnka, y, f. — náčiní
k čištění obili. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

Smieniti = umíniti. Kat. 1855.

Smiera = mírnost Kat. 2960., Výp. I.
917. — S., míra, das Mass. Výb. I. 95.

Smiernosť, smierný, vz Smírnosť.

Smieti se, vz Smáti se.

Smích (dříve směch, smiech), u, m., od
smě (smě-ji), smáni, das Lachen, Gelächter.
Strsl. sméhъ, příp. -hъ. Mkl. B. 28G., 16.
Protivní sobě jsou: smích a pláč; Obr
k strachu jest, človíček a trpaslík k smíchu.
Kom. Zdržeti se od smíchu; zadržeti v sobě
s.; skrocovati se od s-ehu; zatajiti, skrotiti
s.; k s-chu podobné věci dělati; veliký,
nemírný, povlovný, střídmý s.; s. udělati;
smáti se s-chem studeným (když se člověk
směje, ano se mu nechce). V. Jest to stu-
dený s. (neopravdivý). Mus. Smích hlasitý,
hlučný. Dch. Do hlasitého s-chu se dáti; To
on chce dokázati ? K smíchu!; Do pláče mi
a smíchu, ich könnte weinen und lachen;
S-em se ohýbal; Co je tu k smíchu ?; Nemohl
od s-chu ustati. Dch. Nechtělo se mu s-chu
(= do smíchu). Kld. Nemohl s. udusiti; Dal
se do srdečného, s-chu; Ze starých lidí si
dělá smích. Us. Šd. To není k smíchu. Brt.
Nemohl se s-chu zdržeti. Člověk by s-chy
pukl; mohl by se smíchy popukati. Toť jest
k smíchu. S. strhnouti, stropiti; s-chy tro-
piti, střápati. Us. Dáti se do smíchu; není
mi do smíchu; k smíchu by to bylo; k s-u
přivésti někoho. D. Dali se nám do smíchu;
smíškovi není dnes do smíchu. Sych. Tu
oni opět v smíchy (i. e. se dali). Kom.
Vámtě (vámť je) do smíchu, ale mně po-
hříchu. Č., Ros. S. sardonický (křečovitý,
nucený). Rk. S-chem až za boky se popa-
dali. Us. Hš. Míti z někoho smích. Mor,
poh. I. 701. Takovej prej s. si z toho zpu-