Předchozí (473)  Strana:474  Další (475) |
|
|||
474
|
|||
|
|||
Smetanový, Schmetten-, S. pěna, křen
(křen ve smetaně vařený, omáčka), omáčka, závínek (Schmettenstrudel). Šp. Zvony nový, s-vy, provaze z tvarohu a kdo na ty zvony zvoní, zalíbí se Bohu. Sš. P. (687. Smetaný; -án, a, o, herab-, zusammen-
geworfen. Us. Vz Smésti. Smetař, e, m., der Kehrigmann. Jg.
Smetařiti, Kehrigmann sein. Jg.
Smetařka, y, f., das Kehrigweib. Us.
Smetařský, den Kehrigmann betreffend.
S. živnosť. Jg. Smetařství, n., das Kehriggeschäft, Jg.
Smetati, vz Smésti. — S-, smétati.—
utíkati, rennen. Na Mor. a Slez. Mtl., Šd., Klš. Smetavý, kdo rád smetá, kehrlustig. Šm.
1. Smetek, tku, m., co se smetá při či-
stění obili, der Auskehricht. Us. 2. Smetek, smětek, tku, m., v horn.
střih, das Ablösen des Gesteins. Skála nemá s-tků, das Gestein hat keine Ablösen (keine regelmässigen Klüfte), die Ablösungskluft. Hř., Bc. Smětek, tku, m, vz Smetek, 2. — S.,
tka, m., učeník mlynářský, der Mühlbursche. Us. Pk. Smetení, n., das Herab-, Zusammenwerfen
o. -kehren. Jg. Smětení, n. = smatení, das Verwirren.
Kram. Smetený; -en, a, o, zusammen-, abge-
kehrt. S. prach. S. prostor, úhel, bestri- chener Raum, Winkel in der Fortifikation. Čsk. — Kráva má s-né zuby (vypadané). U Rychn. Msk. Smětený; -ten, a, o = smatený, verworren,
verwirrt. S. víra. Kram. Smeti, vz Smeť.
Směti, vz Smíti.
Smetina, y, f., zuna, das Unkraut. Fil.
zam. 171. Smetiprach, a, m., ve mlýně prosévač
prachu mlýnského, prášek, der Staubjunge. Rohn., Prm. IV. 271. Smetisko, a, smetiště, ě, místy: sme-
tnisko, smetniště, n. = hnojiště, der Kehricht- haufen. S., strsl. sъmetiště, stercus. Mkl. B. 274. Smetiště. V. Na smetiště něco za- hoditi, Us., něco vyhoditi. Lom. Oni mě nenašli na žádném smetisku, aby mě dá- vali starému chlapisku; Bodaj ťa synečku metalo vředisko, až by ťa hodilo na naše smetisko. SŠ. P. 198., 343. Na smetišti se najde, co se kdy v domě děje. Prov. Reš. Kohout na svém smetišti nejraději kokrhá (rád kokrhá a zpívá). Co kohout na svém smetišti (nedá si rozkazovati). Mus. I kokot (kohout) na svém smetišti udaten. Mus. Kohout na svém smetišti smělejší. Kde jednou smetiště, lidé ještě víc naházejí. D., Pk. — S. chrámové, otvor v kostele do země vezděný, v němž se věci posvěcené ale k potřebám bohoslužebným více se ne- hodící ukládají. Vz S. N. Smetiti, il, cen, ení, smetívati, Kehricht
machen. Bern. Smetivěti, ěl, ění, snětivěti, brandig
werden. Pšenice smetiví. |
Smetivosť, smětivosť, i, f. = snětivost,
der Brand. Smětivý, smetivý, snětivý, brandig. S.
obilí, Us., pšenice. Ď. Smetka, y, f., Faser, f., Stäubchen. n.
V té vodě je nějaká s. Us. Šd. Smetky, vz Šmetek. Mor. Tč.
Smetlice, e, f., metlice, die Schmiele,
melica. S. modrá, blaue, m. caerulea, bohatá odemka, boa fluitans, das schimmernde Rispen- gras. Jg. Smetlisko, a, n. = smetiště.
Smetlivý, se smetmi smíšený, unrein.
Což smetlivého při mlácení od obilí od- chází. V. Smetnisko, a, n. = smetiště. Slov. D.
Smetný, Kehricht-. Pohledej v smetné
skřínce (pod postelí, pod lavicí atd.). Č. M. 542. S. středa = popeleční. Němc. IV. 342. Smetu, vz Smésti.
Směžďováuí, n., vz Rozlišování (silnější,
III. 147. a.). Smíceti, el, en, ení, čistiti ometaje, ab-
kehren. — co: šatstvo. Smička, y, f., ostřice lesní, carex, die
Segge, rostl. Slb. 111. Smida, y, f. — snida. Slov. Plk.
Smidary, dle Dolany; městys v Novo-
bydžovsku. Vz Semidary a více v S. N. — Smidařan, a, m. — Smidarský. Smiděnka, smitěnka, y, f. — náčiní
k čištění obili. U Nezamyslic na Mor. Bkř. Smieniti = umíniti. Kat. 1855.
Smiera = mírnost Kat. 2960., Výp. I.
917. — S., míra, das Mass. Výb. I. 95. Smiernosť, smierný, vz Smírnosť.
Smieti se, vz Smáti se.
Smích (dříve směch, smiech), u, m., od
smě (smě-ji), smáni, das Lachen, Gelächter. Strsl. sméhъ, příp. -hъ. Mkl. B. 28G., 16. Protivní sobě jsou: smích a pláč; Obr k strachu jest, človíček a trpaslík k smíchu. Kom. Zdržeti se od smíchu; zadržeti v sobě s.; skrocovati se od s-ehu; zatajiti, skrotiti s.; k s-chu podobné věci dělati; veliký, nemírný, povlovný, střídmý s.; s. udělati; smáti se s-chem studeným (když se člověk směje, ano se mu nechce). V. Jest to stu- dený s. (neopravdivý). Mus. Smích hlasitý, hlučný. Dch. Do hlasitého s-chu se dáti; To on chce dokázati ? K smíchu!; Do pláče mi a smíchu, ich könnte weinen und lachen; S-em se ohýbal; Co je tu k smíchu ?; Nemohl od s-chu ustati. Dch. Nechtělo se mu s-chu (= do smíchu). Kld. Nemohl s. udusiti; Dal se do srdečného, s-chu; Ze starých lidí si dělá smích. Us. Šd. To není k smíchu. Brt. Nemohl se s-chu zdržeti. Člověk by s-chy pukl; mohl by se smíchy popukati. Toť jest k smíchu. S. strhnouti, stropiti; s-chy tro- piti, střápati. Us. Dáti se do smíchu; není mi do smíchu; k smíchu by to bylo; k s-u přivésti někoho. D. Dali se nám do smíchu; smíškovi není dnes do smíchu. Sych. Tu oni opět v smíchy (i. e. se dali). Kom. Vámtě (vámť je) do smíchu, ale mně po- hříchu. Č., Ros. S. sardonický (křečovitý, nucený). Rk. S-chem až za boky se popa- dali. Us. Hš. Míti z někoho smích. Mor, poh. I. 701. Takovej prej s. si z toho zpu- |
||
|
|||
Předchozí (473)  Strana:474  Další (475) |