476

a zvláště kněžie smilní, jenž kráše odievají
své ženy kuběny než Kristovy živé a svaté
obrazy; Pochlebují, aby svú vóli s člověkem
v hřieše měli, jako s. své frejířce řka, že
vše chce pro ni učiniti, což požádá; S-ci
v žádosti své mají viece bolesti než utě-
šeni« ; Ještě i tělesně jsú obecně velicí s-ci
a veliké smilnice bez plodu; Jest to nej-
horší, ktož se chlubí zlými činy jako lapky
nebo s-ci. Hus I. 67., 259., 298., II. 130., III.
178. Zkazie vilnici dóm tvój a zrušie s-ci
město tvé. BO. Cizoložník cizí lože poskvr-
ňuje, s. své. Kom. S. s krevní přítelkyní.
D. — S., cizoložník, der Ehebrecher. V.

Smilniti, il, ení; smilnívati = tělesně obco-
vati, beischlafen, chlipným býti, huren; cizo-
ložiti, ehebrechen. — abs. Ten smilní, kterýž
k skutku tělestnému nemanželsky přivolí;
Ktož s-ní, proti svému tělu hřeší. Hus I.
287., 202. — Hus I. 240., 414. — s kým.
Lk. Nezabieš! A ty pak smilstvím zabil si
svú duši a druhú (duši) té smilnice, s niž
si s-nil. Hus II. 73. — Hus I. 179., 190. —
kde. Cizím shromažďuje a v statku jeho
jiný s. bude. Jel Cizoložili sú a v domu
kurvy smilnili sú. Br. Jer. 5. — kdy. A ty
pak v svátek s-níš; Prvú noc každý z nich
chtěl s. Hus I. 123. — S. se = smilniti.
Lépe jest umříti, nežli se s. Ottersd. — se
s kým. Již jest se smilnil s ní. Lom.

Smilnokrevník, a, m., der Blutschänder.
Lom.

Smilnokrevnosť, i, f., die Blutschande.

Smilnokrevný, blutschänderisch. Lom.

Smilnomluvec, vce, m. = smilník. Hus
1. 87.

Smilnosť, i, f., smilnění, nečistota, chlíp-
nost, die Unzucht, Unzüchtigkeit, Unkeusch-
heit. V. Kteréž příliš s-ti provodí. Volk.
A co jich jest, jenž mají ducha s-sti, ďábla,
jenž dáví na duši smilníky. Hus II. 211.
Vz Smilstvo.

Smilný = oplzlý, chlipný, nečistý, hurisch,
geil, unzüchtig, unkeisch. S. člověk, V.,
žena, Us., nečistota, Kom., žádosť. V., mi-
losť, Jel., zažžení. Veleš. S. život provozo-
vati. J. tr. S. kněžie; Bez studu páchají
s-né hřiechy; Mše s-ného kněze nemá sly-
šina býti; Skutek s. jest hřiech smrtelný.
Hus I. 164., 202., 476., III. 190. Matka vilná
dcera smilná. Slez. Tč. Rozkoší smilných
jest chůva peřina. Jel. S. život sobě obli-
bovati. V. S-ná věc jest víno (luxuriosa).
BO. — z čeho. Št. Kn. š. 77.

Smilov, a, m., ves v Polensku. Vz S. N.
— S., něm. Schmiedles, ves v Chebsku. PL.

Smilová, é, f., něm. Schmeil, ves v Olo-
moucku. PL. Vz Smilava.

Smilování, n. — milosrdenství, das Er-
barmen, die Erbarmung. V. Někoho za s.
prositi. Vrat. Z božího s.; Čekáme naň
jako na boží s. Us. Zlob., Brt,, Vk. S. nad
někým, vz Smilovati se. Já činím pokání,
uděl s.; Stavím na tvém s. Sš. P. 67., 74.
Nad právo měj s. Jir. Anth. I. 154. S. sobě
prositi. Hus II. 97., 315.

Smilovatel, e, m., der Erbarmer.

Smilovatelka, y, smilovatelkyně, ě,
f., die Erbarmerin. Us.

Smilovati se, smilovávati se = zamilo-
vati se jeden do druhého (zastr.), sich ver-
lieben. St. skl. 4. 432. — S. = slitovati se,
sich erbarmen. Aby se pán Bůh s-val, dass
Gott erbarme. Us. Dch. — se nad kým.
V., Kom., BO. A smiluj sě dnes nade mnú.
Kat. 3340. Smiluje se ako kocúr nad myš-
kou. Mt. S. Žádám, že se nad ním smilujete.
Žer. 350. Smiluj se, Jezu Kriste, nad námi.
Sš. P. 48., 54., 613. Smiluj se nade mnu.
Výb. I. 195., Hus I. 310., II. 242., 388.

Smilovice, dle Budějovice, něm. Smilo-
witz, ves a) u Vltavotýna, b) u Loučína, c)
u Uhel. Janovic, d) u Dobříše, e) u Těšína;
S. staré, Alt-S., ves v Lounsku, S. nové,
Neu-S., ves tamtéž. PL.

Smilovnosť, i, f., Utostivosť, milosrden-
ství, smilování, slitování, der hohe Grad des
Mitleidens, das Erbarmen. Šm. S. boží. Sš.

I. 102.

Smilovy hory, něm. Smilowj Hory, ves
u Ml. Vožice. PL.

Smilstvo, a, smilství, n. = smilnění,
smilnosť, tělesné obcování, fleischlicher Um-
gang, Beischlaf, m. O původu vz Smilník. Ža-
dosť svou v s-í ukrotiti; Smilstva mnoho
neužívej; Přes moc s-o činiti; S-í jest ze-
mdlení všech údův. Jád. — S., nečistota,
chlípnost, die Unzucht, Hurerei, Unkeusch-
heit; cizoložstvo, der Ehebruch. V. S., tě-
lesné spojení či sbydlení svobodného se
svobodnou s přivolením obapolným, kdež
ani příbuznosti ani závaznosti z posvátného
slibu není; S., každé mužského a ženy mi-
momanželské sbydlení; S., všeliké sbydlení
různého pohlaví mimo manželství; S., zvláštní
druh vilnosti, jež sluje u lidu kurevstvím. Sš.

II. 62., 125., 222., I. 398. (Hý.). Diff. nečistota
= všeliká mrzkosť a necudnosť v dotýkání
a jiných výkonech; chlípnost = chlipná ná-
ruživosť, když člověk nečisté věci strádá
tak, že téměř v té straně sebou vládnouti
nemůže a neumí. Sš. II. 221. Kokořík ná-
dobu (úd plodící) k smilstvu zbuzuje. Jád.
Lidé zapálení v smilství; Pokúšie-li ďábel
smilstvím, udeř naň mečem řka: Psáno jest,
nesesmilníš; S. skutečné jest neřádné poží-
vánie údóv rodných; Plod, dluh a výstraha
s-í vymlouvá manželství, aby nebylo k za-
tracenie; Každý měj svou ženu pro s., to
věz, aby sě ho vystřiehl; A co sváróv, co
mordóv, co křikóv mezi lidem pro hřiech
s-va; V s-í šest škod pláči neb želém: pe-
něz dávám, mrzkým hřiechem se plním,
vláhu dobrú života tratím, život krátím,
učenie s rozumem tratím; Protož nedaj milý
Bóh, abychom s-ím tělesenstvie prznili; Veda
s-í, protož jest před Bohem ponížen; Pora-
ženi jsň s-vem; S. jest skutek, ten brzy
mine, a jest poskvrna, ta v duši ostane;
Muž velmě jest biedný, jímž žena pro s-í
vládne; S-í obrana jest těla churavěnie; S-i
těžko kdo ostane (opustí); V tom věku
třeba pilnu býti jinochom i děviciem, neb
nejviece, jako v třetí hodinu na den horka,
přibývá jim horké k s-í a k marnosti za-
pálenie ; K s. přivoliti; V s. někoho táhnouti;
Prázdná žena miluje toho, ktož jí penieze
za s. dává; Múdrosť odpúzí s-i; S. je pálí;
Hřiech, který sě jest zažehl pitím silným,