479

domů. V. Nesmím. Odpovídá se: Nesměj se
a poď. Vz Soujmenný, Smíti se. Brt. Smí-li
kdo, smím i já. Kor. — s infinit. Smějí
se proti mně postaviti. Br. Nesmí na ni ani
pohleděti. Solf. Když kdo nesmí býti ve
své vlasti a mezi svými bydleti. V. Nesmí
mluviti, ani slova říci, ani cknouti. V. Noč-
ního času nesmí pracovati. Sych. Má paní
nesmí o tom nic věděti. D. Obžalovaní v této
při směli (== odvážili se) ruce své vložiti
pychem svým na přísežného a jej rváti;
On ty věci z domu vzieti a tu truhličku
vylámati směl (dovolil si, wagte es); Žalo-
vali na toho hospodáře, že se on směl (od-
vážil se) v ten statek uvazovati a jej k sobě
přijímati. NB. Té. 102., 143., 194.* Kterak
smieš před krále všehosvěta v jeho dóm jíti
jsa hřiechem na duši zkalen?; Smíte-li se
postaviti proti těm, jenž krávy berú? Hus
I. 303., 470. (Hus I. 186., 299., 468., II. 173.,
226. — Tč.). Jak tyransky s ubohými oby-
vateli zacházeti směli (= se osmělili); Pro
svévolnost', již nad ubohými lidmi bezuzdné
provozovati směli; Kterýž by jej (majestat)
o čem nejmenším rušiti směl (se odvážil);
Nesměvše se úředníkům v tom opříti. Skl.
I. 288., 291., II. 11., 28. Smím mu důvěřiti?
Sych. Prostřed velikých lidí nesměj (= ne-
osměluj se) mluviti. Hugo. Smím to učiniti?
Mudr. To se nesmí (nemá, Šb.) dovoliti (to
nebudiž dovoleno). Šb. — Pozn. Ve větách
žádacích často zbytečně se klade, ku př.
Mnozí ani srdce neměli, aby, co spravedl-
nost' káže, konati směli (m.: konali. Zk.).
Kom. Vy nesmíte zapomínati m.: nezapomí-
nejte. Km. Nesmíte si mysliti m.: nemyslete
si. Brs. 2. vd. 252. Vz Smíti.

2. Smíti se = smáti se. Mor. Pakli kdo
tomu s. se bude. Bart. 335. 10.

Smítka, y, f., letorosi roční, loňská rozha,
der Zweig. Kk. 22., Kos. O. I. 46. Vz Smí-
tek. — S. = snímání a odřezávání jalových
a mdlých ratolestí z vinných kmenů, aby
ostatní se sesílily. Die Abblattung, Abblät-
terung. V. — S., skrojek. Koll.

Smítko, a, n., etwas Geringes. U Olom.
Sd. Aby tam nebylo ani s-ka (ani prášku).
U Chrud. Kd.

Smítnouti, vz Smésti.

Smlátiti, vz Zmlátiti.

Smlčení, n., zamlčení, zarážka, reticentia,
aposiopesis, ánoôiójntjôig, die Abbrechung,
Verschweigutig, Gedankenhemmung, Zurück-
haltung des nachfolgenden Gedankens. Nz.

Smlčený, verschwiegen. S. věc. Us. Pod
smlčenou. Us., Šm.

Smlčeti, smlčím, smlč, smlče (íc), el, en,
ení; smlčovati, verschweigen. — abs. Mou-
drost' věděti, kdy nemluviti a s-ti. Č. M. 76.
Smlčel Petr, smlčel Pavel, to že jsem jim
nic nepověděl. Lb., Pk. — co komu. Já
mu (toho) nesmlčím. Sych. — komu čeho.
Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem
a řekl jemu chlape a on se z toho vyvedl,
tehda má jemu řieci, že selhal a ten jemu
má toho smlčeti. O. z D.

Smld, u, m., seseli, rostl. Vz Smldí.

Smldí, n., timus, rostl. Sal. Vrše ze smldí
plésti. Arch. IV. 211.

Smldincovitý. S. rostliny, dioscoreae. Vz
S. N., Kk. 128., Slb. 190., Rostl. 1552.

Smldincový, od smldince. S. povijnice,
ipomaea tamnifolia. Rostl.

Smldinec, nce, m. S. obecný, tamus com-
munis, die Schmeerwurz, křídlatý, dioscorea
olata, die geflügelte Tamswurz. Vz Kk. 128.,
Slb. 190., Rostl. 1554.

Smldník, u, m., peucedanum officinale,
die Schwefelwurzel. Vz FB. 93., Slb. 597.,
Rostl. 741., S. N., Kk. 198., Čl. Kv. 342.

Smldníkovitý. S. rostliny, peucedaneae.
Rostl. 701., 737.

Smldový, od smidu. S. semeno. Ms. bib.

Smlek, a, m., crochillus, pták, zastr. Rozk.

Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení,
snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft,
Behandlung, Konvention, der Vergleich, Ver-
trag, Bund, das Ubereinkommen, Gedinge,
Bündniss. Jg. U Opavy smuva. Klš. S. jest
na vzájem projevené ujednání dvou n. více
osob vzhledem k poměrům právním, které
tímto ujednáním a srovnalou vůlí obou stran
mají buď vzniknouti aneb změněny býti
aneb naprosto pominouti. S. N. Vz tam více.
S. písemní, o věci časné a věno, v rozepři,
v porovnání, V., dědičná (s domem saským,
Ottersd), nájemní, o vyměnění zajatých n
zběhů, D., svatební, přátelská, úkolem (per
Pausch), Us. Jg., darovací, dávací (o daro-
vání, dání), o dodávku, o dodání n. dodá-
vací (Lieferungs-), lenní, manská, manželská,
námezdní (Lohn-Vertrag), na oko, neplatná,
novotná (Neuerungs-), obnovená, o dědičný
úrok, o doživotní důchod, odvážná (Glücks-),
o pachtu, o sázku, o propůjěku, o úrok),
o vydání knihy, pachtovní, plavební, na
ujmu věřitelů, schovací, Aufbewahrungs-,
plnomocenská, pojišťovací, postupná n. po-
stupovací, projednací o pozemnosť, prvotná,
půjčovací (o půjčku), rodinná, s jedné strany
n. s obou stran závazná, směneční, směnná
(Tausch-), spolková (Societäts-), státní, s vě-
řiteli, trhová, tržební n. obchodní (Handels-,
Kauf-), opatrovací, vychovávací (Verpfle-
gungs-), zástavní (Pfand-), zákupní (emphy-
teutisch), o pacht myslivosti., J. tr.; jednu
n. obě strany vížící, na spolek, obligatorní
a liberatorní, odvolatelná a neodvolatelná,
o nájem, o pacht (pachtovní), o vydání spisu
(nákladní), platně učiněná, podmíněná a bez-
výminěčná, úplatná a bezúplatná, zmocňovací,
vz více v S. N.; s. z musení a bezděčná,
MP., s. pokoje, BO., sepsaná, nesepsaná,
Er.; smlouvy státní české vz S. N. II. 315 ;
s. celní, na vyučení (Lehr-), služební, spo-
lečná, úvěrní, výkupná (Abolitions-), zá-
kupní, záplatná (entgeltlich), změňující, Šp.,
úroční (vz Emfyreuse), Us.; kupní a pro-
dejní, lépe: trhová, špatně ovšem: kupu-
jící a prodávající, Bs., povozní č. nákladní,
mezinárodní. S-u na neurčitý čas, na čas
života učiniti; sprostředkovati s-u povozní
é. nákladní mezi odesylatelem a povozníkem;
smlouvou něco ustanoviti, Us.; s. na novo,
frischer V. Dch. S-vu jménem někoho uči-
niti. OZ. S. přijímací, der Akceptations-
vertrag, o přijetí směnky; s. na jisto a na
nejisto, Schluss auf fest und offen; s. strany
měnných n. měnečných rozdílův; s. k po-