Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |
|
|||
479
|
|||
|
|||
domů. V. Nesmím. Odpovídá se: Nesměj se
a poď. Vz Soujmenný, Smíti se. Brt. Smí-li kdo, smím i já. Kor. — s infinit. Smějí se proti mně postaviti. Br. Nesmí na ni ani pohleděti. Solf. Když kdo nesmí býti ve své vlasti a mezi svými bydleti. V. Nesmí mluviti, ani slova říci, ani cknouti. V. Noč- ního času nesmí pracovati. Sych. Má paní nesmí o tom nic věděti. D. Obžalovaní v této při směli (== odvážili se) ruce své vložiti pychem svým na přísežného a jej rváti; On ty věci z domu vzieti a tu truhličku vylámati směl (dovolil si, wagte es); Žalo- vali na toho hospodáře, že se on směl (od- vážil se) v ten statek uvazovati a jej k sobě přijímati. NB. Té. 102., 143., 194.* Kterak smieš před krále všehosvěta v jeho dóm jíti jsa hřiechem na duši zkalen?; Smíte-li se postaviti proti těm, jenž krávy berú? Hus I. 303., 470. (Hus I. 186., 299., 468., II. 173., 226. — Tč.). Jak tyransky s ubohými oby- vateli zacházeti směli (= se osmělili); Pro svévolnost', již nad ubohými lidmi bezuzdné provozovati směli; Kterýž by jej (majestat) o čem nejmenším rušiti směl (se odvážil); Nesměvše se úředníkům v tom opříti. Skl. I. 288., 291., II. 11., 28. Smím mu důvěřiti? Sych. Prostřed velikých lidí nesměj (= ne- osměluj se) mluviti. Hugo. Smím to učiniti? Mudr. To se nesmí (nemá, Šb.) dovoliti (to nebudiž dovoleno). Šb. — Pozn. Ve větách žádacích často zbytečně se klade, ku př. Mnozí ani srdce neměli, aby, co spravedl- nost' káže, konati směli (m.: konali. Zk.). Kom. Vy nesmíte zapomínati m.: nezapomí- nejte. Km. Nesmíte si mysliti m.: nemyslete si. Brs. 2. vd. 252. Vz Smíti. 2. Smíti se = smáti se. Mor. Pakli kdo
tomu s. se bude. Bart. 335. 10. Smítka, y, f., letorosi roční, loňská rozha,
der Zweig. Kk. 22., Kos. O. I. 46. Vz Smí- tek. — S. = snímání a odřezávání jalových a mdlých ratolestí z vinných kmenů, aby ostatní se sesílily. Die Abblattung, Abblät- terung. V. — S., skrojek. Koll. Smítko, a, n., etwas Geringes. U Olom.
Sd. Aby tam nebylo ani s-ka (ani prášku). U Chrud. Kd. Smítnouti, vz Smésti.
Smlátiti, vz Zmlátiti.
Smlčení, n., zamlčení, zarážka, reticentia,
aposiopesis, ánoôiójntjôig, die Abbrechung, Verschweigutig, Gedankenhemmung, Zurück- haltung des nachfolgenden Gedankens. Nz. Smlčený, verschwiegen. S. věc. Us. Pod
smlčenou. Us., Šm. Smlčeti, smlčím, smlč, smlče (íc), el, en,
ení; smlčovati, verschweigen. — abs. Mou- drost' věděti, kdy nemluviti a s-ti. Č. M. 76. Smlčel Petr, smlčel Pavel, to že jsem jim nic nepověděl. Lb., Pk. — co komu. Já mu (toho) nesmlčím. Sych. — komu čeho. Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem a řekl jemu chlape a on se z toho vyvedl, tehda má jemu řieci, že selhal a ten jemu má toho smlčeti. O. z D. Smld, u, m., seseli, rostl. Vz Smldí.
Smldí, n., timus, rostl. Sal. Vrše ze smldí
plésti. Arch. IV. 211. |
Smldincovitý. S. rostliny, dioscoreae. Vz
S. N., Kk. 128., Slb. 190., Rostl. 1552. Smldincový, od smldince. S. povijnice,
ipomaea tamnifolia. Rostl. Smldinec, nce, m. S. obecný, tamus com-
munis, die Schmeerwurz, křídlatý, dioscorea olata, die geflügelte Tamswurz. Vz Kk. 128., Slb. 190., Rostl. 1554. Smldník, u, m., peucedanum officinale,
die Schwefelwurzel. Vz FB. 93., Slb. 597., Rostl. 741., S. N., Kk. 198., Čl. Kv. 342. Smldníkovitý. S. rostliny, peucedaneae.
Rostl. 701., 737. Smldový, od smidu. S. semeno. Ms. bib.
Smlek, a, m., crochillus, pták, zastr. Rozk.
Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení,
snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft, Behandlung, Konvention, der Vergleich, Ver- trag, Bund, das Ubereinkommen, Gedinge, Bündniss. Jg. U Opavy smuva. Klš. S. jest na vzájem projevené ujednání dvou n. více osob vzhledem k poměrům právním, které tímto ujednáním a srovnalou vůlí obou stran mají buď vzniknouti aneb změněny býti aneb naprosto pominouti. S. N. Vz tam více. S. písemní, o věci časné a věno, v rozepři, v porovnání, V., dědičná (s domem saským, Ottersd), nájemní, o vyměnění zajatých n zběhů, D., svatební, přátelská, úkolem (per Pausch), Us. Jg., darovací, dávací (o daro- vání, dání), o dodávku, o dodání n. dodá- vací (Lieferungs-), lenní, manská, manželská, námezdní (Lohn-Vertrag), na oko, neplatná, novotná (Neuerungs-), obnovená, o dědičný úrok, o doživotní důchod, odvážná (Glücks-), o pachtu, o sázku, o propůjěku, o úrok), o vydání knihy, pachtovní, plavební, na ujmu věřitelů, schovací, Aufbewahrungs-, plnomocenská, pojišťovací, postupná n. po- stupovací, projednací o pozemnosť, prvotná, půjčovací (o půjčku), rodinná, s jedné strany n. s obou stran závazná, směneční, směnná (Tausch-), spolková (Societäts-), státní, s vě- řiteli, trhová, tržební n. obchodní (Handels-, Kauf-), opatrovací, vychovávací (Verpfle- gungs-), zástavní (Pfand-), zákupní (emphy- teutisch), o pacht myslivosti., J. tr.; jednu n. obě strany vížící, na spolek, obligatorní a liberatorní, odvolatelná a neodvolatelná, o nájem, o pacht (pachtovní), o vydání spisu (nákladní), platně učiněná, podmíněná a bez- výminěčná, úplatná a bezúplatná, zmocňovací, vz více v S. N.; s. z musení a bezděčná, MP., s. pokoje, BO., sepsaná, nesepsaná, Er.; smlouvy státní české vz S. N. II. 315 ; s. celní, na vyučení (Lehr-), služební, spo- lečná, úvěrní, výkupná (Abolitions-), zá- kupní, záplatná (entgeltlich), změňující, Šp., úroční (vz Emfyreuse), Us.; kupní a pro- dejní, lépe: trhová, špatně ovšem: kupu- jící a prodávající, Bs., povozní č. nákladní, mezinárodní. S-u na neurčitý čas, na čas života učiniti; sprostředkovati s-u povozní é. nákladní mezi odesylatelem a povozníkem; smlouvou něco ustanoviti, Us.; s. na novo, frischer V. Dch. S-vu jménem někoho uči- niti. OZ. S. přijímací, der Akceptations- vertrag, o přijetí směnky; s. na jisto a na nejisto, Schluss auf fest und offen; s. strany měnných n. měnečných rozdílův; s. k po- |
||
|
|||
Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |