480

sloupnému n. o posloupné odváděni zboží;
zvláštní s, (Separat-); s. o kup a prodej.
Nz. S. smluviti, ujednati. Us. K s-ě státi. Čr.
S-vu sepsanou vysvědčiti, s-vu nesepsanou
bez přísahy seznati. Er. Učinění, udělání,
sjednání s-vy. Šp. Výminky ve s-vě; ubr-
manskou s-vu vyříci; s-vou město někomu
dáti; s-vou někomu něčeho dobrovolně po-
stoupiti; ve s-vě s někým býti; s-vu uči-
niti, udělati, mezi sebou udělati, rušiti, zru-
šiti, protrhnouti, přestoupiti; s někým v s-u
vjíti; k s-vě přistoupiti, přikročiti, povoliti,
se podati; s-vu ujíti, přijíti (přijati); do s-y
pojatí, v s-vě obsažení; tovaryši, účastníci
s-vy; smlouvy nedržeti, s-vě dosti nečiniti;
proti s-vě udělati, učiniti, v s-vě nestáti. V.
Dáti se, jíti s kým v s-vu. Reš. S-vu s kým
učiniti, někomu zdržeti (plniti). Br. S-vu
věrnou s někým utvrditi. Flav. Přišlo-liby
k nějaké smlouvě. Ottersd. Učinil s ním
s-u trhovou o dvůr. Břez. 169. S-vu poji-
stiti, ujistiti, D., ze s-vy někoho propustiti.
Aqu. Lhůta s-vou ustanovená; co dle s-vy
jest; hlavní věc ve s-vě. J. tr. S-vám roz-
umy a výklady dávati. Act. m. Ferd. Ru-
šitel smluv. V. Smluv nezdrželivý. Sych.
Pohnati koho z nedrženi s-vy. Zříz. Ferd.
S-vu upevniti, zvrhnouti, obnoviti, zdělati;
od s-vy odstoupiti; kniha smluv; někoho
ve s-ě zastupovati; s. jest neplatna, ničím;
to je podlé s-vy; lhůtu s-vou ustanoviti
(lhůta smluvená); S. mine, přestává. J. tr.
Něco o s-vě dělati. Er. Protržení, učinění,
udělání, sjednání, zrušení s-vy. J. tr. S-vu
zavříti n. uzavříti, lépe: učiniti, udělati,
zdělati, zjednati atd., vz nahoře. Cf. Brs.
2. vyd. 251. S-vu někomu dodržeti, lépe
zdržeti (vz na hoře). S-vy ze sjednávání
právo berou; k s-vám státi (vz Porovnati);
s. mocná jest, třeba že zápis o ní neprošel;
výminka, přijde-li k přetržení, se s-y sejde;
Kdo smluv nedrží, buď k tomu právem při-
nucen. Rb. S-vu plniti, porušiti, přerušiti;
výminky s-vy; s-vu k místu přivésti; od
smlouvy pustiti. Sp. Pakli mezi rozličnými
těžaři tato vešla by s. CJB. 313. Věc jest
na s-vě, ist im Zuge des Ausgleiches. Zř.
F. I. CXII. Když jeden druhému prodá dě-
dictví své a s-u mezi sebú o ten trh učiní.
VI. zř. 137. Ktožby s kým s-vu měl a ten
mu jí dosti učinil. VI. zř. 73. Jakou s-vu
máš s mistrem? Sedl. Rychn. 40. Stav jejich
nemá býti pouhou s-vou (manželů), Sš. II.
13:3. A z tej smlúvy Mužík slíbil Klimkovi
toho o ty krávy nikdy nezpomínati; Žid se
drží poslední s-vy; Že jsú ty s-vy o ten
purkrecht mezi nimi tak stály, jakož Štěpán
pravil; Oni již s-vu s Tomíkem dokonali
o vrchní věci (oben genannt); Na s-ách něco
vymíniti; Mámť já s nie s-vu plnú, jedno
ať zaručím: A když jsem s niem s-u učinil
do konce, řekl. NB. Tč. 7., 65, 162., 192.,
210., 285. To pochází z smluv psaných.
Bdž. 70. S-vu o trávu s někým na jeden
rok udělati; Jestliže by měštěnín s pánem
jakou s-vu udělal buď o obilé aneb o trávu
na lukách. Václ. II. (Pr. 1861. 26.). V tom
přijeli Zmrzlíci a vzali s-vu s nimi. Let.
127. Páni mezi nimi s-vu učinili dobrovolnú.
Arch. plz. 1494. Dosti nečiněním smlúvě

každá se s. ruší a zdvttiá. Vš. VII. 27. Uka-
zovali s-vy o statky. Žer. Záp. II. 151. Zle
by to bylo, kdyby kdo měl v tě naději
smlouvati, aby potom s-y nedržel; Ukáže-li
při mém tam příjezdu, že jest něco mimo
s-u dělal, že ho nechci ve škodě nechávati.
Žer. 313. Bratr nechal s-vy. Hus II. 287.
Již se o ty peníze mezi nimi s. stala; Že
jsem na ty s-vy list jemu vydal na 40 hř.,
jakož jsem je měl v základě; Chci to uči-
niti tím listem, jakož jest učiněn na tu s-u;
Mezi nimi s. se stala a na to poklid učinili;
Jsem s-vu učinil se svými sestrami pod zá-
kladem stem hř.; Vzal jsem s ním s-vu;
Tu s-vu si zaručili a na to poklid vzali.
Půh. I. 200., 351., II. 307., 500, 514. (Tč.).
Na čem se zakládaly s-vy; každý měl pří-
povědi a slibu svého držeti; čeho potřebí
k platnosti slibu a závazku každého; čeho
neměli slibovati, vz Rb. str. 179.—184. Které
smlouvy a sliby byly neplatny; o výminkách
a jich účinku; kterak se měly pochybné
s-vy vykládati; kdy se měly s-vy plniti;
v s-vách na koho vztahovala se škoda a
nebezpečenství, vz Rb. str. 184.—187.; Vš.
569. O utvrzení s-uv a závazkův; ke komu
měl věřitel nejprve hleděti maje rukojmě;
o závazcích a těžkostech z rukojemství
vzcházejících; na kom.se měl rukojmě ho-
jiti, vz Rb. str. 207.- 209. O smluvení-se,
postupování práv; Co můžeme jiným po-
stoupiti; o prominutí práv; kterak a kdy
pomíjejí práva osobní a věcná, vz Rb. str.
210. - 214., 272. Vz Čeládka, Dar, Půjčka,
Spolek, Svěřený statek, Škoda, Trh, Zá-
vazek, Žer. Záp. 26., 27., 37., 42., 51., 144.,
II. 59. Jitřní neb ranní déšť a večerní s-va,
obě nestálé. Mus., Č. — S., narovnání (Ver-
gleich) jest dvou nebo víc osob o ji3tou
věc odpořilou dobrovolné smluvení-se a
spokojení. Rb. S. jest spokojení osob o to,
což mezi nimi na odporu bylo. Pr. měst.
Za s-vu někoho žádati. Flav. O s-vě a vý-
povědi ubrmanské, v čem záležela a kteří
byli její účinkové, vz Rb. str. 128.

Smlouvač, e, m., der Händler, Unter-
händler, Parlamentär. Dch.

Smlouvající. Strany se s., die Paciscenten.
J. tr.

Smlouvání, n., die Unterhandlung. S.
ceny, o pokoj. Har. S někým v smlouvání
se dáti. Pref. S. (se) s věřiteli. Nz. Tu pře-
stává všechno s. Dch.

Smlouvati, vz Smluviti.

Smlouvce, e, m. (zastr. smlúvcé), kdo
dva jiné smlouvá, der Unterhändler. S. trhu,
na trhu. V. — S., smírce rovnající při mezi
stranami buď svobodně volený bud od práva
k tomu zřízený, prostředek (V.), ubrman,
sjednavatel, der Schiedsrichter, Friedens-
richter, Schiedsmann, Vermittler, Friedens-
stifter. S. ku prostředku přidaný, Mitschieds-
mann. V. Smlouvce voliti, obrati. Na s. se
podati, jim svou při v moc dáti a na nich
přestati, svoliti se na s-ce. V. S-vé jednání
s sebe složili. Pr. měst. Ktožby obsýlal prve
nežli by smlůvcové jednání s sebe složili;
Cožkoli s-cové ústní n. psanou výpovědí
najdou, na tom též strany přestati povinny
jsou. Kol. 18., 39. Smluvce, kteříž lidi smlou-