Předchozí (481)  Strana:482  Další (483) |
|
|||
482
|
|||
|
|||
držeti. Tov. 5. S. něco za lepších podmínek.
Us. — se na čem. S-li se na penězích. GR. Smluvnieký, Bündner-. Šm.
Smluvník, a, m., der Kontraktist, Bündner.
Šm. Smluvný, -ní = k smlouvě se vztahující,
Unterhandlungs-, Vertrags-. Kdyžby dluh zaplacený lidmi smluvnými byl doveden, tehdy jiní listové o témž dluhu marní jsou. Brik. My smlúvce pečeti své přitiskli jsme k tomuto listu smluvniemu. Arch. IV. 207. S. den. Němc. Smnačkaný = smačkaný. Na Moravě
u Bzena. Šd. Smňačkati = smačkati. Ma Moravě u
Bzena. Šd. Smňágati = smačkati. Na mor. v Stráž-
nicku. Šd. Smnožiti, il, en, ení, smnožovati = roz-
množiti, vermehren. — co. Víd. list. Smoci, smohu, smohl, žen, ení = přemoci,
s co býti, Herr sein einer Sache, überwäl- tigen. Jg. — co, koho. Nemohu to smoci, Sych., čím: svými silami. Smočenice, e, f., offex. Zastr. Rozk.
Smočiti, smoč, če (íc), il, en, ení; smá-
četi, el, en, ení; smočovati, smáčívati, mokrým učiniti, nass machen, benetzen, eintauchen; poscati, bebrunzen; se = mokrého se učiniti, opiti se. Jg., V. — co. Udělal jsem sobě rybníky, abych smočoval lesštěpóv plodných. Hus I. 282. — V. — co kde: ve vodě. Flav., Plk. — co kam: do vody. Plk. — co čím: vodou. Lk. — se od čeho: od plachty. Pref. Smočka, y, f., namočení, das Eintauchen.
Napsal celý list jednou s-kou. Us. Čerň. Smodník, u, m., das Schiesspulver. Vz
Smudník. Smodrati = zmodrati, blau werden. Us.
Smodrchanina, y, f. = spletenice, das
Gewirre. Us. Smodrchati, smodrchávati = smásti,
splésti, scuchati, verwirren, verfitzen. — co čím: niti rukama. Smochati = smotati, zamotati, zmochlati,
verstricken, verfitzen. — kam. Aniž vidí spilý takou chvalbou, do smrtných že do tenat se smochá. Sš. Bs. 191. Smochlačiti, il, ení. Smochlačí, sihlaží =
prší. Vz Smochliti. Na Slov. Smochliti, il, ení. Smochlí = slota padá
(padá-li na jaře měkký sníh s deštěm, který brzo se rozpouští, nemrzne-li). U Uhersk. Hrad. Tě. Vz Smochlačiti. 1. Smok, a, m., drak. S , strsl. smokь,
lit. smakas, draco. Sr. smьk ve smýkati se. Mkl. B. 28., 27., aL. 70. Ve mluvě lidu: šmah (šmák), čmak (čmák). Hý. Der Drache. — S., had veliký jako pouz. Na Mor. 2. Smok, u, m., míza rostlinná, ze které
kůra, jinde kůrnice, dřevnice, závitky se zplozují. Rostl. I. b. 135. Srnokev, kve, f. == smokva.
Smoklice, e, f. = smeklice. Slov.
Smokliti se, il, ení = soplivě plakati,
rotzend weinen. Pre čo (proč) smoklil sa (se). Baiz. Smokovnice, e, f. = smokva.
Smokřiti, il, en, ení; smokřovati, be-
feuchten, benetzen. — co čím: tabák vínem, |
Smokva, y, f., fík, die Feige, ovoce. S-mi
se přejedl. Sych. — S., lepe: smokovnice, e, f., fík, strom, ficus, die Feige. Rostl. 1368. — Vz Schd. II. 276., Rst. 493., 157. Cf. Smokvoň. Smokvice, e, f., na Slov. = jahoda čer-
vená, smeklice, Erdbeere, f. Plk. — S., der Feigenkaffee. Us. Šd. Smokvina, y, f. — smokvice, der Feigen-
kaffee. Šd. Smokvoň, ě, f., fík strom, die Feige. S.
nábožná, obecná, morušová. Balbi. Vz Kk. 143., 144., Čl. 124., Rostl. 1367., Smokva, S. kozí. Rostl. 1368. Smokvoňovitý. S. rostliny, piceae. Vz
Rostl. 1365. Smokvový, Feigen-. S. strom, fík.
Smola, smůla, smolka, smolečka, y,
ť. Vz Kk. 101. S. od strsl. smol, fuscus. Mkl. B. 27. MV. 252. c. 4. Jedna s. sama vytéká ze sosny a ta slove živice (Harz, n.), druhou vypalují ze dřeva v pecech, bývá tvrdá a ta vlastně slove smola, das Pech. L. S. jest látka pryskyřnatá, dobytá buďto suchou destillací pryskyřic aneb kořenův a jiných odpadků jehličnatých stromův aneb destillací dehtu kamenouhelného neb hnědo- uhelného. S. N. Vz tam více. Smola a smůla. V. S. ševcovská, lodní. Ras., řecká (colophonia, v obec. mluvě kalafuna), Reg. zdr., židovská, rajská (živice), bílá. Bern. Smůla bílá, černá n. ševcovská, kovářská, v bochnikách, z horní kleje (z asfaltu), Kh., tekutá, Rk., horká, hořící; kotel, dříví, pec, pánev na s-lu; pára ze s-ly. Šp. S. bed- nářská, žlutá. Rostl. 1433. Cf. KP. III. 334. S-lu stromům odejmouti. D. Kadidlo — pry- skyřice (živice) smola jsou šťáva stromu jistých. Kom. J. 124. Ve smole něco omočiti. Ras. Sirou a smolou hořící (peklo); s-lou politi, zmazati, potáhnouti, V., zaliti, při- lepiti. D. S-lu páliti. D. S-lu přepalovati; něco s-lou umazati. Šp. Ten má s-lu, der hat Pech, germanismus a šp. m.: Ten má neštěstí; Přihodila se mu nemilá věc; Uhonil si neštěstí, D.; Neštěstí ho stíhá, D.; Jest, vězí v neštěstí, snáší neštěstí, Vel.; Dostal se z bláta do louže; By se břehu chytil, vše se s ním trhá (i ten se s ním utrhne); Spadlo mu s kličky; Zle mu kostka padá; Převrhla se mu kostka; Kostka mu jinak sedla; Selhalo mu; Nepáře se mu po švu, po vrubu. Čel. Všecko mu křížem jde; S ním se všecko trhá; By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti ne- může, Brs. 2. vyd. 310; Vše se mu hatí, nic se mu nedaří, nevede se mu po vůli. Brs. 165. Stíhá ho nehoda. Ht. Brs. 286. Černý jako s. V. Mnohých lidí ruce k pe- nězům co k smole lnou, až se i někteří provazu dokradou. Sych. S-la tak snadno z ruky nepustí. D. Jde mu to od ruky jako ševci s. Šp. Táhne se jako smůla. Práce na tom poli jim jde od ruky jako smůla. Us. Dch. Duše ruky podávala, celá ve smole zůstala; Duše prsta podávala, po pás v s-le zostávala. Sš. P. 26. Kterúžkolivěk muku móžeš vymysliti buďto člověka varenie v s., pečenie v oleji . . . Hus I. 285. Ten je jako s-la (neodbytný). U Žamberka. Kf. Smola |
||
|
|||
Předchozí (481)  Strana:482  Další (483) |