482

držeti. Tov. 5. S. něco za lepších podmínek.
Us. — se na čem. S-li se na penězích. GR.

Smluvnieký, Bündner-. Šm.

Smluvník, a, m., der Kontraktist, Bündner.
Šm.

Smluvný, -ní = k smlouvě se vztahující,
Unterhandlungs-, Vertrags-. Kdyžby dluh
zaplacený lidmi smluvnými byl doveden,
tehdy jiní listové o témž dluhu marní jsou.
Brik. My smlúvce pečeti své přitiskli jsme
k tomuto listu smluvniemu. Arch. IV. 207.
S. den. Němc.

Smnačkaný = smačkaný. Na Moravě
u Bzena. Šd.

Smňačkati = smačkati. Ma Moravě u
Bzena. Šd.

Smňágati = smačkati. Na mor. v Stráž-
nicku. Šd.

Smnožiti, il, en, ení, smnožovati = roz-
množiti, vermehren. — co. Víd. list.

Smoci, smohu, smohl, žen, ení = přemoci,
s co býti, Herr sein einer Sache, überwäl-
tigen. Jg. — co, koho. Nemohu to smoci,
Sych., čím: svými silami.

Smočenice, e, f., offex. Zastr. Rozk.

Smočiti, smoč, če (íc), il, en, ení; smá-
četi, el, en, ení; smočovati, smáčívati, mokrým
učiniti, nass machen, benetzen, eintauchen;
poscati, bebrunzen; se = mokrého se učiniti,
opiti se. Jg., V. — co. Udělal jsem sobě
rybníky, abych smočoval lesštěpóv plodných.
Hus I. 282. — V. — co kde: ve vodě. Flav.,
Plk. — co kam: do vody. Plk. — co čím:
vodou. Lk. — se od čeho: od plachty. Pref.

Smočka, y, f., namočení, das Eintauchen.
Napsal celý list jednou s-kou. Us. Čerň.

Smodník, u, m., das Schiesspulver. Vz
Smudník.

Smodrati = zmodrati, blau werden. Us.

Smodrchanina, y, f. = spletenice, das
Gewirre. Us.

Smodrchati, smodrchávati = smásti,
splésti, scuchati, verwirren, verfitzen. — co
čím: niti rukama.

Smochati = smotati, zamotati, zmochlati,
verstricken, verfitzen. — kam. Aniž vidí
spilý takou chvalbou, do smrtných že do
tenat se smochá. Sš. Bs. 191.

Smochlačiti, il, ení. Smochlačí, sihlaží =
prší. Vz Smochliti. Na Slov.

Smochliti, il, ení. Smochlí = slota padá
(padá-li na jaře měkký sníh s deštěm, který
brzo se rozpouští, nemrzne-li). U Uhersk.
Hrad. Tě. Vz Smochlačiti.

1. Smok, a, m., drak. S , strsl. smokь,
lit. smakas, draco. Sr. smьk ve smýkati se.
Mkl. B. 28., 27., aL. 70. Ve mluvě lidu: šmah
(šmák), čmak (čmák). Hý. Der Drache. —
S., had veliký jako pouz. Na Mor.

2. Smok, u, m., míza rostlinná, ze které
kůra, jinde kůrnice, dřevnice, závitky se
zplozují. Rostl. I. b. 135.

Srnokev, kve, f. == smokva.

Smoklice, e, f. = smeklice. Slov.

Smokliti se, il, ení = soplivě plakati,
rotzend weinen. Pre čo (proč) smoklil sa
(se). Baiz.

Smokovnice, e, f. = smokva.

Smokřiti, il, en, ení; smokřovati, be-
feuchten, benetzen. — co čím: tabák vínem,

Smokva, y, f., fík, die Feige, ovoce. S-mi
se přejedl. Sych. — S., lepe: smokovnice,
e, f., fík, strom, ficus, die Feige. Rostl. 1368.
— Vz Schd. II. 276., Rst. 493., 157. Cf.
Smokvoň.

Smokvice, e, f., na Slov. = jahoda čer-
vená, smeklice, Erdbeere, f. Plk. — S., der
Feigenkaffee. Us. Šd.

Smokvina, y, f. — smokvice, der Feigen-
kaffee. Šd.

Smokvoň, ě, f., fík strom, die Feige. S.
nábožná, obecná, morušová. Balbi. Vz Kk.
143., 144., Čl. 124., Rostl. 1367., Smokva,
S. kozí. Rostl. 1368.

Smokvoňovitý. S. rostliny, piceae. Vz
Rostl. 1365.

Smokvový, Feigen-. S. strom, fík.

Smola, smůla, smolka, smolečka, y,
ť. Vz Kk. 101. S. od strsl. smol, fuscus.
Mkl. B. 27. MV. 252. c. 4. Jedna s. sama
vytéká ze sosny a ta slove živice (Harz, n.),
druhou vypalují ze dřeva v pecech, bývá
tvrdá a ta vlastně slove smola, das Pech.
L. S. jest látka pryskyřnatá, dobytá buďto
suchou destillací pryskyřic aneb kořenův
a jiných odpadků jehličnatých stromův aneb
destillací dehtu kamenouhelného neb hnědo-
uhelného. S. N. Vz tam více. Smola a
smůla. V. S. ševcovská, lodní. Ras., řecká
(colophonia, v obec. mluvě kalafuna), Reg.
zdr., židovská, rajská (živice), bílá. Bern.
Smůla bílá, černá n. ševcovská, kovářská,
v bochnikách, z horní kleje (z asfaltu), Kh.,
tekutá, Rk., horká, hořící; kotel, dříví, pec,
pánev na s-lu; pára ze s-ly. Šp. S. bed-
nářská, žlutá. Rostl. 1433. Cf. KP. III. 334.
S-lu stromům odejmouti. D. Kadidlo — pry-
skyřice (živice) smola jsou šťáva stromu
jistých. Kom. J. 124. Ve smole něco omočiti.
Ras. Sirou a smolou hořící (peklo); s-lou
politi, zmazati, potáhnouti, V., zaliti, při-
lepiti. D. S-lu páliti. D. S-lu přepalovati;
něco s-lou umazati. Šp. Ten má s-lu, der
hat Pech, germanismus a šp. m.: Ten má
neštěstí; Přihodila se mu nemilá věc; Uhonil
si neštěstí, D.; Neštěstí ho stíhá, D.; Jest,
vězí v neštěstí, snáší neštěstí, Vel.; Dostal
se z bláta do louže; By se břehu chytil,
vše se s ním trhá (i ten se s ním utrhne);
Spadlo mu s kličky; Zle mu kostka padá;
Převrhla se mu kostka; Kostka mu jinak
sedla; Selhalo mu; Nepáře se mu po švu,
po vrubu. Čel. Všecko mu křížem jde;
S ním se všecko trhá; By se na hlavu
stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti ne-
může, Brs. 2. vyd. 310; Vše se mu hatí,
nic se mu nedaří, nevede se mu po vůli.
Brs. 165. Stíhá ho nehoda. Ht. Brs. 286.
Černý jako s. V. Mnohých lidí ruce k pe-
nězům co k smole lnou, až se i někteří
provazu dokradou. Sych. S-la tak snadno
z ruky nepustí. D. Jde mu to od ruky jako
ševci s. Šp. Táhne se jako smůla. Práce na
tom poli jim jde od ruky jako smůla. Us.
Dch. Duše ruky podávala, celá ve smole
zůstala; Duše prsta podávala, po pás v s-le
zostávala. Sš. P. 26. Kterúžkolivěk muku
móžeš vymysliti buďto člověka varenie v s.,
pečenie v oleji . . . Hus I. 285. Ten je jako
s-la (neodbytný). U Žamberka. Kf. Smola