483

u nich hoři (prudce se hněvají). Vlečie sa
ako smola. Mt. S. Kdo se s-lou zachází, od
ní zkálen bývá; Kdo se se smolou obírá,
zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se (vz
Společnost); Půjdeme spolu, povezeme s-lu.
Č. — S., první lejno živočichův i člověka,
das Pech. Ja. — S. skalní = asfalt. Bř. N.
232. — S., y, m., špinavý člověk, unflätiger
Mensch. L.

Smolák, a, m. = smolař. — S., u, m.,
kámen, který málo kovu obsahuje, der Schörl.

— S., smolný uhel, die Pechkohle. — S.,
vysmolené vejce při kukani. Us. na Policku.
Kšá. — S., smolné dřevo, Kienholz, n. Kf.

— S., smoláček, nádoba picí vysmolená. Kšá.

— S., rostlina, potočník veliký, sium lati-
folium, die Wasserpetersilie. Jg. — S-ky ==
boty n. střevíce na úkol dělané. Dch.

Smolař, e, m., kdo smolu dělá, der Pecher,
Pechhauer, -scharrer, -brenner, -sieder. —
S., kdo smolou polévá, der Verpicher. —
S., der Pechverkäufer. Jede jako s. (lou-
davě). U Opavy. Klš. — S., ušpiněný člověk.

— S., osob. jméno. Dač.

Smolařiti, il, ení, smolařovati, Pechbrenner
o. Pechhändler sein. Us.

Smolařka, y, f., die Pecherin, Pechbren-
nerin, Pechhändlerin. Jg.

Smolárna, y, f., smolná huť, die Pech-
hütte. Jg.

Smolařovati, vz Smolařiti.

Smolařský, Pecher-, Pechsieder-, Pech-
händler-. Jg.

Smolařství, smolnářství, n., die Pech-
brennerei, der Pechhandel. Jg.

Smolařův, -ova, -ovo, dem Pecher ge-
hörig. Us.

Smolda, y, m., umazaný člověk Vz Smolař,
Smolík.

Smoleč, lče, m., Smoletsch, ves a) u Be-
chyně, b) u Týna nad Vltavou. PL., Tk.
III. 659.

Smolečka, y, f., vz Smola.

Šmolek, lku, m., nerost, der Pechstein.
Nz., Krč. 128., Bř. N. 249., Schd. II. 45.,
KP. III. 9.

Smolel, u, m., Eisenpecherz, n., nerost.
Min. 531.

Smoleňa, ě, m. Chodí jako s. (usmolený).
Mor. Šd. Ten s.! Šd.

Smolení, n., das Pichen. Ros.

Smolenice, e, f. — smolení, die Picherei,
das Gepich. To s tím byla s.! Us. — S. =
smolice, das Kienholz.

Smolénky, pl., f., hrušky. Šd., Brt.

Smolensk, a, m., mě. v Rusku. Vz S. N.

Smolený; smolen, a, o, gepicht. S. dratev.
Kom. J. 506. S. sud.

Smolezinka, y, f., der Retinasphalt, nerost.
Min. 588.

Smolidlo, a, n., die Pechtauche. Čsk.

Smoligan, a, m., umouněnec, der Sauigel.
U Místka. Škd.

Smolík, a, m., který smolí, der Pecher,
Verpicher. — S., hanlivě o ševcích. Plk. —
S., osob. jméno. S. N., Tk. III. 623., Dač.
II. 130. — S., člověk nečistý, umouněný, un-
flätiger Mensch.

Smolikati se, toulati se, schwärmen. Mor.
Bkř., D.

Smolil, a, m. = smolící, der Picher. —

S., špatný pracovník, der Pfuscher. Us.
u Petrovic. Dch.

Smolilka, y, f., die Picherin; Pfuscherin.
U Petrovic. Dch.

Smolin, u, m., zemská smola, bitumen,
das Erdharz. — S., a, m., něm. Mohleis,
ves u Židlochovic na Mor. PL.

Smolina, y, f., smolinka = smolnice, louč,
das Kienholz; též strom, z něhož se louč
dělá, pinus taeda, der Pechbaum. Um. les.,
Bern. — Smoliny, hrušky podzimní. Jg. — S.
S., ves u Klobouk na Mor. PL.

Smolinec, nce, m., das Uranpecherz. Šfk.
259.

Smolinisko, smoliniště, smolovisko, smo-
loviště, der Kienwald. Slov. Bern.

Smolinky, pl., f. = smoliny.

Smolisko, a, n., hustá smola, dickes Pech.
Bern.

Smoliti, il, en, ení; smolívati, pichen,
verpichen. V. — co: železo, schwärzen. D.

— S., na Slov. = chlastati, saufen a s. se =
plakati, weinen, knautschen. Bern. — S.,
špatně kouřiti. Celý den smolí. Na Ostrav.
Tč. Celý den smolí (silně kouří). Slov. Mt.
S. — co: fajku. Ib. Tč. — nač = nedbati
toho, worauf pfeifen. U Opavy. Klš. — S.,
psáti, schreiben. — co: prosby. Mor. Šd. —
S., tlouci, schlagen. Jak se divile, dež vlast-
níma očima viděle, jak švec čertovi smolí
záda. Er. Slov. čít. 48.

Smolivec, vce, m. S. starý a mladý,
Smoliwetz, vsi u Kasejovic. Vz PL., S. N.

Smolka, y, f., vz Smola. — S., borová
šiška, der Fichtenzapfen. — S., jméno krav.

— S., osob. jménó. Vz S. N., Tk. III. 187.
—- Hrozen dostává s-ku (počíná temněti).
Čk. 313. — S. černá = půda černá, mastná.
Cf. Bělizna. U Král. Městce. Pščk.

Smolkov, a, m., Smolkau, ves u Opavy.
PL., Tč., S. N.

Smolná, é, f., ves u Jevíčka na Mor.,
PL., Tč.

Smolnář, Smolnařiti atd. vz Smolař,
Smolařiti atd.

Smolnatosť, i, f., die Pechigkcit. Bern.

Smolnatý, plný smoly, pechicht, pech-
reich, Pech-. S. dříví. D. — Má s-té ruce —
rád krade. Bern.

Smolnice, e, smolnička, y, f., smolná
louč, krbovka, das Kienholz. S-mi a ohněm
házeti. Háj. — S., pochodeň, die Fackel.
Ktk. — S., oděv smolený, das Pechwams.
Vz Smolník. Háj. — Smolničky, hrušky,
smoliny, kaménky. Šd., Jg. — S., knotovka
smolná, lychnis viscaria, die Pechnelke,
klebrige Lichtnelke. Vz Čl. 22., FB. 82.,
Čl. Kv. 314., Slb. 621., Rostl. 123. — S.,
Smolnitz, ves u Panenské Týnice. PL., Tk. I.
363., S. N. — S., die Pechkanne, posmešne
der Cylinderhut. U Opav. Klš.

Smolník, u, smolníček, čku, m., smolný
věnec atd. k zapalování, der Pechkranz. D.

— S., smolnice, smolný oděv starých Čechův,
jistý druh pancíře, das Pechwams. Neměli
s-kův ani prošivanic. Háj., Dal. 21. — S.,
klobouk smolný, der Pechhut. Háj. — Jg.

Smolný, smolnatý = smolu obsahující,
plný smoly, pechicht, pechreich, Pech-. S.