485

Smradař, smradář, e, m., der Stänker;
s příhanou: jirchář, Gerber, Zid, Jude, m.
Tk. II. 235., 381. S-ři byli trojí: koželuzi
(Lederer), jircháři či bělokožci a štumfaři.
Vz Tk. II. 373.

Smradařský, Gerber-. S. ulice v Praze.
Vz Tk. II. 235.

Smraďatka, y, f., sírová lázeň, Leopolds-
thal, u Buchlovic na Mor. Tč., S. N.

Smradavka, smradavka, y, f., smradlavá
voda, smradlavlca, smrďavka, das Schwefel
wasser. Us. u Třeboně.

Smrádě, ěte, n., der Stänker. Puch.

Smradíce, e, f., cochlearia draba, lžičník,
rostl. Pr. Flora 132.

Smradina, smradinka, y, f., rybíž černý,
rostl, i ovoce, ribes nigrum, der schwarze
Johannisbeerstrauch, die Bockbeere. Rostl.
685.

Smraditel, e, m., der Stänker. Vz Smrad.

Smraditelka, y, f., die Stänkerin. Jg.

Smraditi, il, zen, ení a děn, dění; smra-
dívati = smrad činiti, Gestank machen, ver-
ursachen. — abs. Nesmraď! Co tu pořád
smradíš? Us. Šd. — čím. Kuřidlem včelaři
smradí. Rozm. o vč. — kde. Často sprave-
dlnost naše před Bohem smradí a nám se
zdá stkvoucí a vonná. V. — se kde, stin-
kend werden. V jezerech vody se smradily.
Us. — kdy. V stáří duch krátí a smradí
se. Kom.

Smradlavcovitý. S. rostliny, olacineae.
Vz Rostl. 185.

Smradlavec, vce, m., smraďoch, der Stän-
ker. Bern. — S., olax, das Stinkholz. S. cej-
lonský, o. zeylanica. Rostl. 185.

Smradlavě, stinkend. Us.

Smradlavice, e, f., ein stinkender Brant-
wein. Bern.

Smradlavina, y, f., ein stinkendes We-
sen. Bern.

Smradlavka, y, f. = smradinka.

Smradlavník, u, m., foetidia mauritanica.
Plk.

Smradlavosť, i, f., stinkende Beschaffen-
heit. S. úst (smrad), stinkender Mund. Bern.

Smradlavý = smrdící, smrad působící,
stinkend. Příp. -avъ (-lavъ). Mkl. B. 223.
S. voda, lež. Us., V., Kom.

Smradlina, y, f. = smradlavosť. Slov.
Bern.

Smradlucha, y, m., zuphium, hmyz. Krok.

Smradník, u, m., zadek, der Hintere. L.

Smradnosť, i, f., smradlavosť, die Stin-
kigkeit.

Smradnouti, dnul a dl, utí, stinkend
werden. Ta vejce počínají s. Us.

Smradný = smradlavý, stinkend. S. tchoř,
dudek. Krok.

Smradohubý, das Stinkmaul. Bern.

Smradoch, a, m., smradouch, smrdoch,
der Stänker. Us. Škd., D. — S., zvíře, me-
phitis, Stinkthier, n. S. černohřbetý, kvítský,
jednožihý, pětižihý. Ssav.

Smradouch, a, m. = smrdoch. — S., die
Stinkfliege. Plk.

Smradouš, e, m., rhopala, rostl. Rostl.
1289. S. horní, montana. Ib.

Smradovna, y, f., Smradowna, ves u Pa-
nenské Týnice. PL.

Smradutosť, i, f. = smrdutosť. Jg.

Smradutý = smradem natáhlý, smrdutý.
Smradochu smraďatý. V již. Mor. Šd. Vz
Smrdutý.

Smrak, u, m. = soumrak, die Abend-
dämmerung. Pulk.

Smrákati se, soumrkati se — svečeřovati
se, dämmern. Již se smráká.

Smraskavý = uvadlý, welk. Slov.

Smrazení, n., vz Smraditi.

Smraziti, il, žen, ení; smražovati = zimou
ztužiti, gefrieren machen. Jg. — S. se =
zmrznouti, gefrieren.

Smražiti, il, en, ení, na Slov. = smažiti,
rösten. Plk.

Smrč, i, smrčka, y, f., na Mor. = smrk,
smrček, die Fichte. Strsl. srnrъčъ, sipho.
Příp. -jъ,, koř. smrk. Mkl. B. 72.

Smrčany, dle Dolany, ves v Čáslavsku.
S. N.

Smrček, vz Smrk. — S., čka, m., Smrt-
schek, ves a) u Chrasti, b) u Nedvědic. PL.,
S. N.

Smrčení = smrákání, die Dämmerung.
Us.

Smrčensko, a, n., ves u Něm. Brodu.
PL.

Smrčeti, el, ení = ku smrti hekati, těžce
hekati, stonati, stöhnen, ächzen. — S., mor-
tificare, smrcějúcí, mortificator. Z Gloss. 78.11.

Smrčí, n., mnoho smrkův, smrčina, smr-
koví, smrkovina, der Fichtenwald. — S.,
smrkové dříví, das Fichtenholz. Pálíme smrčí.
Us. — S., něm. Smrtsch, ves u Železného
Brodu; něm. Smrtsch, ves u Turnova.

Smrčina, y, f., smrčí = smrkový les, smr-
koví, smrkovina, Fichtenwald, m. I při ho-
rách nejstudenějších vídáme pěkné s-ny. Um.
les. — S., smrkové dřevo, Fichtenholz, n. —
S., na Slov. také druh jedle, eine Art Tanne
a živice jedlová, Tannenharz, n. — Jg.

Smrčinový, Fichten-. S. smola. Tab. lid.
198.

Smrčiny, Fichtenwald, pohoří za Chebem
mezi Čechy, Bavorskem a Sasy. Vz Krč.
275., S. N.

1. Smrčiště, ě, n., ohebný prut, der Peit-
schenstiel. Us.

2. Smrčiště, smrkoviště, ě, n., místo,
kde smrčí roste, die Fichtenwaldstelle.

Smrčka, vz Smrk. — S., y, m., osob.
jméno. Šd., S. N.

Smrčkan, u, m., sůl z kyseliny smrkové,
silvinsaures Salz.

Smrčná, é, f., něm. Smrtschna, ves a)
u Lipnice, b) u Vimberka; něm. Mirkau, ves
u Sušice. PL., Tk. II. 548.

Smrční horní, Ober-Smrtschnv, ves u
Třebíče; S. dolní, Unter-Smrtschny, ves
u Brtnice na Mor. PL.

Smrčník, a, m., hora v Rakousích, der
Semering. Pal. II. 74.

Smrďák, u, m., Smraďák, mlýn u Ždá-
nie (u Kyjova). Tč. — S., smradlavý ká-
men, sviník, der Stinkstein. D. Vz Smrdík.

Smrďatka, smrdavka, smrďavka, y,
f. = smradlavá voda, stinkendes Wasser,
Schwefelwasser. D.

Smrdavosť, i, f. = smrdutosť, die Stin-
kigkeit.