Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |
|
|||
485
|
|||
|
|||
Smradař, smradář, e, m., der Stänker;
s příhanou: jirchář, Gerber, Zid, Jude, m. Tk. II. 235., 381. S-ři byli trojí: koželuzi (Lederer), jircháři či bělokožci a štumfaři. Vz Tk. II. 373. Smradařský, Gerber-. S. ulice v Praze.
Vz Tk. II. 235. Smraďatka, y, f., sírová lázeň, Leopolds-
thal, u Buchlovic na Mor. Tč., S. N. Smradavka, smradavka, y, f., smradlavá
voda, smradlavlca, smrďavka, das Schwefel wasser. Us. u Třeboně. Smrádě, ěte, n., der Stänker. Puch.
Smradíce, e, f., cochlearia draba, lžičník,
rostl. Pr. Flora 132. Smradina, smradinka, y, f., rybíž černý,
rostl, i ovoce, ribes nigrum, der schwarze Johannisbeerstrauch, die Bockbeere. Rostl. 685. Smraditel, e, m., der Stänker. Vz Smrad.
Smraditelka, y, f., die Stänkerin. Jg.
Smraditi, il, zen, ení a děn, dění; smra-
dívati = smrad činiti, Gestank machen, ver- ursachen. — abs. Nesmraď! Co tu pořád smradíš? Us. Šd. — čím. Kuřidlem včelaři smradí. Rozm. o vč. — kde. Často sprave- dlnost naše před Bohem smradí a nám se zdá stkvoucí a vonná. V. — se kde, stin- kend werden. V jezerech vody se smradily. Us. — kdy. V stáří duch krátí a smradí se. Kom. Smradlavcovitý. S. rostliny, olacineae.
Vz Rostl. 185. Smradlavec, vce, m., smraďoch, der Stän-
ker. Bern. — S., olax, das Stinkholz. S. cej- lonský, o. zeylanica. Rostl. 185. Smradlavě, stinkend. Us.
Smradlavice, e, f., ein stinkender Brant-
wein. Bern. Smradlavina, y, f., ein stinkendes We-
sen. Bern. Smradlavka, y, f. = smradinka.
Smradlavník, u, m., foetidia mauritanica.
Plk. Smradlavosť, i, f., stinkende Beschaffen-
heit. S. úst (smrad), stinkender Mund. Bern. Smradlavý = smrdící, smrad působící,
stinkend. Příp. -avъ (-lavъ). Mkl. B. 223. S. voda, lež. Us., V., Kom. Smradlina, y, f. = smradlavosť. Slov.
Bern. Smradlucha, y, m., zuphium, hmyz. Krok.
Smradník, u, m., zadek, der Hintere. L.
Smradnosť, i, f., smradlavosť, die Stin-
kigkeit. Smradnouti, dnul a dl, utí, stinkend
werden. Ta vejce počínají s. Us. Smradný = smradlavý, stinkend. S. tchoř,
dudek. Krok. Smradohubý, das Stinkmaul. Bern.
Smradoch, a, m., smradouch, smrdoch,
der Stänker. Us. Škd., D. — S., zvíře, me- phitis, Stinkthier, n. S. černohřbetý, kvítský, jednožihý, pětižihý. Ssav. Smradouch, a, m. = smrdoch. — S., die
Stinkfliege. Plk. Smradouš, e, m., rhopala, rostl. Rostl.
1289. S. horní, montana. Ib. Smradovna, y, f., Smradowna, ves u Pa-
nenské Týnice. PL. |
Smradutosť, i, f. = smrdutosť. Jg.
Smradutý = smradem natáhlý, smrdutý.
Smradochu smraďatý. V již. Mor. Šd. Vz Smrdutý. Smrak, u, m. = soumrak, die Abend-
dämmerung. Pulk. Smrákati se, soumrkati se — svečeřovati
se, dämmern. Již se smráká. Smraskavý = uvadlý, welk. Slov.
Smrazení, n., vz Smraditi.
Smraziti, il, žen, ení; smražovati = zimou
ztužiti, gefrieren machen. Jg. — S. se = zmrznouti, gefrieren. Smražiti, il, en, ení, na Slov. = smažiti,
rösten. Plk. Smrč, i, smrčka, y, f., na Mor. = smrk,
smrček, die Fichte. Strsl. srnrъčъ, sipho. Příp. -jъ,, koř. smrk. Mkl. B. 72. Smrčany, dle Dolany, ves v Čáslavsku.
S. N. Smrček, vz Smrk. — S., čka, m., Smrt-
schek, ves a) u Chrasti, b) u Nedvědic. PL., S. N. Smrčení = smrákání, die Dämmerung.
Us. Smrčensko, a, n., ves u Něm. Brodu.
PL. Smrčeti, el, ení = ku smrti hekati, těžce
hekati, stonati, stöhnen, ächzen. — S., mor- tificare, smrcějúcí, mortificator. Z Gloss. 78.11. Smrčí, n., mnoho smrkův, smrčina, smr-
koví, smrkovina, der Fichtenwald. — S., smrkové dříví, das Fichtenholz. Pálíme smrčí. Us. — S., něm. Smrtsch, ves u Železného Brodu; něm. Smrtsch, ves u Turnova. Smrčina, y, f., smrčí = smrkový les, smr-
koví, smrkovina, Fichtenwald, m. I při ho- rách nejstudenějších vídáme pěkné s-ny. Um. les. — S., smrkové dřevo, Fichtenholz, n. — S., na Slov. také druh jedle, eine Art Tanne a živice jedlová, Tannenharz, n. — Jg. Smrčinový, Fichten-. S. smola. Tab. lid.
198. Smrčiny, Fichtenwald, pohoří za Chebem
mezi Čechy, Bavorskem a Sasy. Vz Krč. 275., S. N. 1. Smrčiště, ě, n., ohebný prut, der Peit-
schenstiel. Us. 2. Smrčiště, smrkoviště, ě, n., místo,
kde smrčí roste, die Fichtenwaldstelle. Smrčka, vz Smrk. — S., y, m., osob.
jméno. Šd., S. N. Smrčkan, u, m., sůl z kyseliny smrkové,
silvinsaures Salz. Smrčná, é, f., něm. Smrtschna, ves a)
u Lipnice, b) u Vimberka; něm. Mirkau, ves u Sušice. PL., Tk. II. 548. Smrční horní, Ober-Smrtschnv, ves u
Třebíče; S. dolní, Unter-Smrtschny, ves u Brtnice na Mor. PL. Smrčník, a, m., hora v Rakousích, der
Semering. Pal. II. 74. Smrďák, u, m., Smraďák, mlýn u Ždá-
nie (u Kyjova). Tč. — S., smradlavý ká- men, sviník, der Stinkstein. D. Vz Smrdík. Smrďatka, smrdavka, smrďavka, y,
f. = smradlavá voda, stinkendes Wasser, Schwefelwasser. D. Smrdavosť, i, f. = smrdutosť, die Stin-
kigkeit. |
||
|
|||
Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |