488

Smrštiti, vz Smrsknouti.

Smrštnosť, i, f., pružnosť, die Elasticität.

Nz.

Smrštný; -štěn, štna, o, v horn., Verwer-
fungs-, Sprung-. S. plocha, rozsedlina, výška.
Hr. Cf. Smrsk. — S., pružný, elastický, ela-
stisch. Nz.

Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die
Todesarten, Todesfälle. S., strsl. sъ-mrъ-tъ,
lít. mirtis, lat. mors, pův. marti, koř. mer, -tъ
jest přípona. Schl., Šf., Mkl B. 166., 168.,
aL. 30. Nom. sg. smrti objevuje se zřídka;
vz doleji (S. personifikovaná) a Gb. Hl. 29.
Smyrt. Ž. wit. 48. 15. Der Tod, das Ab-
sterben, die Hinfahrt. S. jest oddělení duše
od těla. Solf. S. jest rozdělení duše od těla
(s. tělesná); s. jest rozdělení duše s pánem
Bohem časně i věčně (s. duchovní). Zk. exc.
Pojem smrti na uvarovanou zlého znamení
označuje se slovesy eufemistickými: Až mne
nebude; Až mne nestane; Dyby sa maměnka
pominuli. Na mor. Zlínsku. Brt. S. jest pro-
měna všeho. S. přirozená (na Slov. přírodná),
násilná, náhlá, bolestná, snadná, tichá, ohavná,
věčná, Us., předčasná (nahodilá, násilná a
tato: neúmyslná a zúmyslná a tato opět:
vražda a sebevražda). Vz S. N. S. zdánlivá,
skutečná, občanská, Us., nečasná (vorzeitig).
V. Stí zahynouti, zhasnouti; život na s.
nebo s-tí směniti; snem s-ti usnulý, zachvá-
cený ; dluh s-tí zaplatiti; s. podstoupiti, do-
brovolnou s-tí života si ukrátiti; v nebez-
pečenství s-ti se vydati, dáti; což s. při-
náší ; s-ti příčinou býti; s-ti poddaný, právu
s-ti podrobený, dluhem s-ti povinný; s-ti
blízek býti; poslední hodinka s-ti; při půtce
s-ti, v poslední půtce s-ti, při poslední ho-
dině s-ti, na s-ti. V. S-tí sjíti, sejíti, ode-
jíti; koho s. zachvátila; náhlou s-tí sejíti,
umříti; den, rok s-ti; s-ti se hroziti, s-ti
očekávati. D. Ze s-ti v nesmrtelnosť překro-
čiti; sami si mnohými způsoby s. přivozu-
jeme. Kram. S. si něčím přitáhnouti (šp. m.:
uhoniti, uloviti, způsobiti. Vz Přitáhnouti);
s. někomu učiniti; to jest jeho s. (nad tím
umře); hněv byl jeho smrť. Bern. Přeje si,
aby s. měl již odbytou; S. podíl náš; S-tí
pohrdati; S. blahý dar; V hodinu s-ti naší;
Podstoupiti s. Dch., Bart. 4. 4. V únoru
měsíci dali mně ho na učení a za rok už
nám přišel se s-tí (zemřel). U Týniště. Vk.
Výminky si otec Jan s manželkou činí až do
obojí smrti. Us. Šd. S. pro krátkosť života
nikdy velmi vzdálena býti nemůže. Kmp.
S. si příčinu hledá. Us. Šd. Svou s před-
vídati. Pass. 21. Dochovajiec mne smrti...
učiniž. Pass. 44. (Hý.). Pes se dožral s-ti.
Sych. S. ho zachvátila. Háj. S-tí s toho
světa sjíti; přirozenou s-tí zemříti, skonati,
dokonati; někoho s-ti dochovati, doživiti,
do s-ti chovati; s-ti se báti, nebáti. Us.
S-ti strach od sebe pustiti. Har. S. původa,
kšaftujícího, odsouzeného, vz Rb. str. 272.
S. jest od nemoci. Kom. S. od hladu. Lk.
Dání na s. (Schenkung auf den Todesfall).
J. tr. Sejíti zlou s-tí; způsob s-ti; odkázati
někomu něco pro s. (auf den Todesfall);
příčina s-ti; vykročiti ze života prostředkem
smrti; v poslední půtce s-ti býti. J. tr. A
tu jsú jemu s. učinili. Pč. 9. Protož se před

s-tí hrozí, děsí, třesú a blednou. Zk. exc.
S. Kristova nebyla náhodna, nepředvídána,
nýbrž předvídána a předzřízena od Boha;
Že millionové všeho stáří, pohlaví a stavu
se věnovali hrozným útrapám a s-tem; Osten
smrti do člověka vrytý; To pak pověděl
znače, jakou smrtí oslaví Boha; S-ti pod-
padati (verfallen); Jsa na cestě k útrpné a
jisté smrti. Sš. Sk. 51., 244., J. 55., 306.,
Sš. Oa. 240, II. 160. (Hý.). Je mu na s. Lk.
Snem s-ti usnouti; na sotnách se s-tí bojo-
vati-; S. za pasem; S. mu už v hrdle; S.
s ním zahrává; Budu živ jen až do smrti.
Č. Touž s-tí z světa sveden byl. V. S. bližší
než další. Ler. Umřela touto smrtí = při-
rozenou smrtí. Us. v Táb. Že tomu člověku
s-ti sešlému čtyř zlatých jest puojčil k jeho
potřebě a prosbě; Utekl z vězeni, byl u p.
Jičínského a tam jest s. vzal na Tovačově;
A na Jiříka jest pán Buoh v ty časy s. do-
pustil ; Mateře s-ti dochoval; On jemu po-
žár odevzdati chtěl a potom jej nemoc i s.
zašla, i poručil mi to před s-tí; V tom jest
Tomana s. zachvátila; Tito dluhové se po
s-ti její našli; V tom pak ta žena bez opa-
třeme smrtí sešla a na cestě zabita; Buoh
s. naň dopustil. NB. Tč. 23., 33., 147., 161.,
169., 200., 216., 226. Co ti sestra slíbila,
když se na s. strojila?; Dvanáct hodin jedna
čtvrť, mnohým lidom život — smrť; ta přijde
nenadále, sebere pány, krále; Když mně
s-tí stuhne srdce, budiž slovo tvé má svíce;
K s-ti se ubírá, žalostí omdlívá; Již já mu-
sím na s. jíti a hrozné muka trpěti; Něskoro
(pozdě) nas litujeće, dy už na smrć vandru-
jeće; Požehnej se Anko milá, je čas, bys s.
podstúpila; Cudza žena smrc hotová, zabijú
ca, budze škoda; Můj koníček sa třese, že
mňa na s. ponese; Pokud chasník svobodný,
dycky je svým pánem, jak se jednou ožení,
smrti naší amen; A jak mně má ožíti, dyž
je na smrť zabitý; Košťál zvadne, zámek
spadne, ty má musíš býti do nejdelší s-ti.
Sš. P. 9., 56., 57., 75., 97., 113., 503., 572.,
666., 694., 704. (Tč.). S. mile přijati. Kat.
2727. Zatím jej smrt zašla; To mi drží po
mého muže s-ti až do dnešního dne; Ubit
byl v jeho vlastním domu kyji až nemálo
do s-ti. Půh. I. 169., II. 205, 268. (Tč.). Ty
máš nás od s-ti svú s-tí vykúpiti; Na dřevě
Eva i Adam s. snědli, nahotu vzeli, v hanbu
a v núzi upadli; S-ti se lekati; Nechť tě
bodů jehlú, však tebe do s-ti nezabodú;
Každú hodinu čekáme na sě s-ti; Pokúšeni
bývají lidé nemocmi, škodami aneb svých
milých smrtmi; Byl vinen jeho smrtí; Ohavnú
a ukrutnú sú ho s-tí umořili; To sem před
se položil, že lépe jest pro pravdu s. trpěti
než pro pochlebenstvie časnú odplatu vzieti;
Pracoval jest s lidem v kázání až do s-ti;
Budem hodni, aby nás zvláštní milostí na-
vštievil nynie, potom na smrti a konečně
v súdný den; S-tí té vykúpil; Aby viděli,
že sú sě před nimi jiní směle na s. posa-
dili ; (Kristus) zavřený ráj lidem položením
s-ti své otevřel; Na s-ti bode (zbožie), an
by nerád ot něho umřel a s sebú nelze
vzieti; Bode zbožie člověka v zdravém ži-
votě, na smrti, na súdě a v pekle; Ač kto
řeč mu zachová, s-ti neokusí na věky ;



	488

	Smrštiti, vz Smrsknouti. Smrštnosť, i, f., pružnosť, die Elasticität. Nz. Smrštný; -štěn, štna, o, v horn., Verwer- fungs-, Sprung-. S. plocha, rozsedlina, výška. Hr. Cf. Smrsk. — S., pružný, elastický, ela- stisch. Nz. Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. sъ-mrъ-tъ, lít. mirtis, lat. mors, pův. marti, koř. mer, -tъ jest přípona. Schl., Šf., Mkl B. 166., 168., aL. 30. Nom. sg. smrti objevuje se zřídka; vz doleji (S. personifikovaná) a Gb. Hl. 29. Smyrt. Ž. wit. 48. 15. Der Tod, das Ab- sterben, die Hinfahrt. S. jest oddělení duše od těla. Solf. S. jest rozdělení duše od těla (s. tělesná); s. jest rozdělení duše s pánem Bohem časně i věčně (s. duchovní). Zk. exc. Pojem smrti na uvarovanou zlého znamení označuje se slovesy eufemistickými: Až mne nebude; Až mne nestane; Dyby sa maměnka pominuli. Na mor. Zlínsku. Brt. S. jest pro- měna všeho. S. přirozená (na Slov. přírodná), násilná, náhlá, bolestná, snadná, tichá, ohavná, věčná, Us., předčasná (nahodilá, násilná a tato: neúmyslná a zúmyslná a tato opět: vražda a sebevražda). Vz S. N. S. zdánlivá, skutečná, občanská, Us., nečasná (vorzeitig). V. Stí zahynouti, zhasnouti; život na s. nebo s-tí směniti; snem s-ti usnulý, zachvá- cený ; dluh s-tí zaplatiti; s. podstoupiti, do- brovolnou s-tí života si ukrátiti; v nebez- pečenství s-ti se vydati, dáti; což s. při- náší ; s-ti příčinou býti; s-ti poddaný, právu s-ti podrobený, dluhem s-ti povinný; s-ti blízek býti; poslední hodinka s-ti; při půtce s-ti, v poslední půtce s-ti, při poslední ho- dině s-ti, na s-ti. V. S-tí sjíti, sejíti, ode- jíti; koho s. zachvátila; náhlou s-tí sejíti, umříti; den, rok s-ti; s-ti se hroziti, s-ti očekávati. D. Ze s-ti v nesmrtelnosť překro- čiti; sami si mnohými způsoby s. přivozu- jeme. Kram. S. si něčím přitáhnouti (šp. m.: uhoniti, uloviti, způsobiti. Vz Přitáhnouti); s. někomu učiniti; to jest jeho s. (nad tím umře); hněv byl jeho smrť. Bern. Přeje si, aby s. měl již odbytou; S. podíl náš; S-tí pohrdati; S. blahý dar; V hodinu s-ti naší; Podstoupiti s. Dch., Bart. 4. 4. V únoru měsíci dali mně ho na učení a za rok už nám přišel se s-tí (zemřel). U Týniště. Vk. Výminky si otec Jan s manželkou činí až do obojí smrti. Us. Šd. S. pro krátkosť života nikdy velmi vzdálena býti nemůže. Kmp. S. si příčinu hledá. Us. Šd. Svou s před- vídati. Pass. 21. Dochovajiec mne smrti... učiniž. Pass. 44. (Hý.). Pes se dožral s-ti. Sych. S. ho zachvátila. Háj. S-tí s toho světa sjíti; přirozenou s-tí zemříti, skonati, dokonati; někoho s-ti dochovati, doživiti, do s-ti chovati; s-ti se báti, nebáti. Us. S-ti strach od sebe pustiti. Har. S. původa, kšaftujícího, odsouzeného, vz Rb. str. 272. S. jest od nemoci. Kom. S. od hladu. Lk. Dání na s. (Schenkung auf den Todesfall). J. tr. Sejíti zlou s-tí; způsob s-ti; odkázati někomu něco pro s. (auf den Todesfall); příčina s-ti; vykročiti ze života prostředkem smrti; v poslední půtce s-ti býti. J. tr. A tu jsú jemu s. učinili. Pč. 9. Protož se před	s-tí hrozí, děsí, třesú a blednou. Zk. exc. S. Kristova nebyla náhodna, nepředvídána, nýbrž předvídána a předzřízena od Boha; Že millionové všeho stáří, pohlaví a stavu se věnovali hrozným útrapám a s-tem; Osten smrti do člověka vrytý; To pak pověděl znače, jakou smrtí oslaví Boha; S-ti pod- padati (verfallen); Jsa na cestě k útrpné a jisté smrti. Sš. Sk. 51., 244., J. 55., 306., Sš. Oa. 240, II. 160. (Hý.). Je mu na s. Lk. Snem s-ti usnouti; na sotnách se s-tí bojo- vati-; S. za pasem; S. mu už v hrdle; S. s ním zahrává; Budu živ jen až do smrti. Č. Touž s-tí z světa sveden byl. V. S. bližší než další. Ler. Umřela touto smrtí = při- rozenou smrtí. Us. v Táb. Že tomu člověku s-ti sešlému čtyř zlatých jest puojčil k jeho potřebě a prosbě; Utekl z vězeni, byl u p. Jičínského a tam jest s. vzal na Tovačově; A na Jiříka jest pán Buoh v ty časy s. do- pustil ; Mateře s-ti dochoval; On jemu po- žár odevzdati chtěl a potom jej nemoc i s. zašla, i poručil mi to před s-tí; V tom jest Tomana s. zachvátila; Tito dluhové se po s-ti její našli; V tom pak ta žena bez opa- třeme smrtí sešla a na cestě zabita; Buoh s. naň dopustil. NB. Tč. 23., 33., 147., 161., 169., 200., 216., 226. Co ti sestra slíbila, když se na s. strojila?; Dvanáct hodin jedna čtvrť, mnohým lidom život — smrť; ta přijde nenadále, sebere pány, krále; Když mně s-tí stuhne srdce, budiž slovo tvé má svíce; K s-ti se ubírá, žalostí omdlívá; Již já mu- sím na s. jíti a hrozné muka trpěti; Něskoro (pozdě) nas litujeće, dy už na smrć vandru- jeće; Požehnej se Anko milá, je čas, bys s. podstúpila; Cudza žena smrc hotová, zabijú ca, budze škoda; Můj koníček sa třese, že mňa na s. ponese; Pokud chasník svobodný, dycky je svým pánem, jak se jednou ožení, smrti naší amen; A jak mně má ožíti, dyž je na smrť zabitý; Košťál zvadne, zámek spadne, ty má musíš býti do nejdelší s-ti. Sš. P. 9., 56., 57., 75., 97., 113., 503., 572., 666., 694., 704. (Tč.). S. mile přijati. Kat. 2727. Zatím jej smrt zašla; To mi drží po mého muže s-ti až do dnešního dne; Ubit byl v jeho vlastním domu kyji až nemálo do s-ti. Půh. I. 169., II. 205, 268. (Tč.). Ty máš nás od s-ti svú s-tí vykúpiti; Na dřevě Eva i Adam s. snědli, nahotu vzeli, v hanbu a v núzi upadli; S-ti se lekati; Nechť tě bodů jehlú, však tebe do s-ti nezabodú; Každú hodinu čekáme na sě s-ti; Pokúšeni bývají lidé nemocmi, škodami aneb svých milých smrtmi; Byl vinen jeho smrtí; Ohavnú a ukrutnú sú ho s-tí umořili; To sem před se položil, že lépe jest pro pravdu s. trpěti než pro pochlebenstvie časnú odplatu vzieti; Pracoval jest s lidem v kázání až do s-ti; Budem hodni, aby nás zvláštní milostí na- vštievil nynie, potom na smrti a konečně v súdný den; S-tí té vykúpil; Aby viděli, že sú sě před nimi jiní směle na s. posa- dili ; (Kristus) zavřený ráj lidem položením s-ti své otevřel; Na s-ti bode (zbožie), an by nerád ot něho umřel a s sebú nelze vzieti; Bode zbožie člověka v zdravém ži- votě, na smrti, na súdě a v pekle; Ač kto řeč mu zachová, s-ti neokusí na věky ;