Předchozí (489)  Strana:490  Další (491) |
|
|||
490
|
|||
|
|||
musí umříti. Slov.), Č.; Smrť mu při dve-
řích stojí (již jednou nohou v hrobě). Bern., Č. S. se o ně otírá. Kom., Č. Jako s. vy- hlíží. Us. S. vše béře. D. Kde nic není, tu ani s. nebéře. V., Č. Kde není, s. nebéře. Č. Kde nič nieje, tam ani s. neberie. Mt. S. Starý má s. před očima a mladý za zády. Pk. S. uzříti = umříti. Sš. L. 39. Neuprosná s. Us. Je bledý jako s. Us. Šd. S. nešanuje místa ani osob. Dh. 17. Kde nic nenie, tu ani zloděj ani s. nemá co bráti. Vš. VII. 29. Střelila ho smrti střelů preukrutnú; Nejsu to tam hosci, smrć tam stoji a našeho pana vzać se stroji; Vitaj ty mi, vitaj, smrti milá, hdzě (kde) si toli času, hdzě si byla?; Kdo to chodí po mém dvoře, dělá se mi za ša- fáře? Já sem smrti Hospodina, prosím tebe, odevři mňa. Sš. P. 10., 13., 16. O předsta- vování smrti vz Sš. P. 768.—775. Vyvolené s tohoto světa srpem smrti odřezuje; Již sě mu (starému) srdce třese, plíce jedva vietr k dýchání přijímají, pleci se nad hlavu pozdvihují, chřbet se krčí, tělo se třese, již na paty cídí a s. u dveří stojí; A ihned sě ho nemoc chopí a s. ho udáví. Hus. III. 57,, 110., 111. Kdo smrť na své vlastní oči uhlédne, bude dlouho živ. Mor. Smrť nebere, kde nic není, ani císař pán. Vz Nuzný. Lb. S. bóře napořád. Č. S každým s. tancovati bude. Bern. Č. Vz Smrťák. — S., způsob s-ti, der Tod, die Todesart. Ohavnou s-tí sejíti. S. na kříži. Br. S. ta nebyla obyčejná nýbrž ohavná, ukrutná, přebolestná; Sešel Titus oby- čejnou, tichou s-tí; S. krutá; S-tí násilnou sejíti; S. časná (těla), věčná (věčné nebla- ženstvi); S. strastná; Opět o náměstné smrti Páně mluví (mors vicaria); Výkupná s. Páně; S. smírná, spasná; Podstoupati ukrutné s-ti; Tak vylíčil Pán blažené ovoce svojí obě- tovné s-ti; s-tí ohavnou někoho odpraviti; Zdála se ta s. býti v očích lidí ohavnou, podlou a otrockou. Sš. II. 166., 379., L. 97., Mt. 18., I. 63., Sk. 140., J. 22., 52., 54., 55., 76., 176., 279., 308. (Hý.). Kterak se má do- ptati té s-ti tajné manžela svého; S-tí při- rozenou umřel prve než rok ku právu stánie přišel. NB. Tč. 93., 147. Mnohé cizoložníky znal sem, jenž sú hanebnými smrtmi sešli; On jest za ny hřiešné ukrutnú s. trpěl; Ale světí s-tí věčnú neumřeli sú, neb sú jie ni- kdy neokusili; Abraham a jiní zemřeli sú s-tí tělestnú; Proroky jejie rozličnú smrtí zhubili sú; Někteří zemřeli s-tí duchovní a všichni s-tí tělestnú. Hus I. 206., II. 6., 122., III. 6., 174. (Tč.). — Smrti, pl. Obětovali se Pánu v zármutcích a smrtech. V. K smr- tem odsuzují. Br. Vz začátek tohoto článku. — S. věčná, v theologii = zatracení. V. V kterú kolivěk hodinu jiesti budete, to věz přes mú zápověď, smrtí umřete (Gen. 3.); Bóh nechce s-ti zlého, ale aby se obrátil a byl živ; Před Člověkem život i s., zlé i dobré, což se jemu bude líbiti, dáno bude jemu. Hus I. 335., II. 272., 299. (Tč.). — S., neduh, morphea. — S., světluška, culex pipiens, die Lichtmücke. Kom. J. 223. Smrťák, u, m., strašidlo smrt představu-
jící, které děti na smrtelnou neděli po vsi nosívají a konečně do vody házejí. Také Mařena, Marena, Mořena, Smrťholka, Smr- |
tolka, Smrtnice, Smrť; bývá došek hůlkou
prostrčený a jako děva s ústy i rukama při- dělanýma vystrojený. S. P. 768. Děti chodí se s-kem. Us. Jg. Cf. Mořena. — S., pruský husar s kalpakem, na němž smrť byla vy- obrazena. Smrtedlý = smrtelný. Na s-dlé posteli
ležeti. NB. Tč. 11., 23., 65., 191. Smrtelně = na smrť, tödtlich. S. někoho
raniti. D. Jeden šíp raní s., jedna jiskra rozněcuje žár. Prov. V. Vlček. S. hřešiti. Hus I. 109., 209., 274., II. 129. — S., silně, sehr. S. někoho nenáviděti. Us. Smrtelnice, e, f., die Sterbliche.
Smrtelnictví = smrtelnost.
Smrtelník, a, m., der Sterbliche. Us.
Smrtelnost', i, f., smrti podrobenosť, die
Sterblichkeit, Mortalität. Hus III. 29. Pro s. opatrnosti potřeba jest. Kom. — S., časný a smrtelný život, die Zeitlichkeit. V. — S., mrtvola (zastr.), der Leichnam. — S., moc usmrcení, die Tödtlichkeit. S. jedu. Jg. -- S. — číslový poměr úmrtí, která v jistém množství žijících lidí v jistém čase se při- házejí, 1c veškerému počtu těchto lidí žijících. Vz S. N. Smrtelnoška, y, f. Pár vajíček vod sle-
piček a trochu másla, aby se ta s. spásla. Sš. P. 769. Vz Smrťka. Smrtelný; smrtedlen, dlna, dlno. Vz Mkl.
B. 152. — S., smrti podrobený, netrvalý, sterblich. S. život, člověk. V. S. hříšník. Hus I. 209., 368., 370., III. 273. On byl po těch dvou dnech skoro s-ný (na smrť ne- mocný). V Dobrušce. Vk. Jsme s-ní, proto třeba dělati pořádek. Us. Šd. Aj tato slova miení Kristus, že jsů naplněna, kteráž jest mluvil ještě jsa s nimi s-ný. Hus II. 149. (III. 124.). — na čem. Učiněn jest na duši i na těle smrtedlen. Ms. Bel. — S., smrt působící, přinášející, záhubný, tödtlich, tod- bringend. Jg. S. kulka, rána, nemoc. V. Sou- chotiny dlouho trvající smrtelné jsou. Kom. Tedy dobře: s. hřích, ač se to za chybné pokládá. S. hřiech. Hus L 21., 119., 311., 367., 375., 380., II. 32., 89., 217., 272., 435., 437., III. 187., 257. Kletba má býti jedné pro hřiech s-ný. Hus III. 225. Ktož umře v s-ném hřieše. Št. Každý hřiech s-ný má pochop a hniezdo ve vóli a koná se v skutku. Hus I. 275. A ten leží v s-nej nemoci. Sš. P. 6. Jazyk neskrocený nepokojné zlé plné jedu s-ného. Hus I. 225. S. nepřítel (úhlavní), Ms. pr, pr., boj (vražedlný). Troj., záští. D. — S., ku smrti se vztahující, Tod-, Sterbe-.
Na s-né posteli. V., Čr. S. úzkosť (také = velmi veliká), boj (zápas se smrtí), Us., spáni, D., bolesť, hodinka. Z. wit. 17. 5. S. brána. Dch. S. pot na čele se mu vyrážel. Er. Sl. čít. 13. Nechť tvé prostěradlo lněné jest mé roucho s-né. Sš. P. 57. S. den. BO. — S. neděle, smrtná, pátá neděle v postě,
dominica judica, der Todtensonntag, schwarze Sonntag. Smrťholka, y, f., die Todesjungfrau. Vz
Smrťák, Smrtola. Smrtí hlava (umrlčí), der Todtenkopf. Smrtina, y, f., das Skelet. D. Smrtinosný, todbringend. S. střely. BO. |
||
|
|||
Předchozí (489)  Strana:490  Další (491) |