490

musí umříti. Slov.), Č.; Smrť mu při dve-
řích stojí (již jednou nohou v hrobě). Bern.,
Č. S. se o ně otírá. Kom., Č. Jako s. vy-
hlíží. Us. S. vše béře. D. Kde nic není, tu
ani s. nebéře. V., Č. Kde není, s. nebéře.
Č. Kde nič nieje, tam ani s. neberie. Mt. S.
Starý má s. před očima a mladý za zády.
Pk. S. uzříti = umříti. Sš. L. 39. Neuprosná
s. Us. Je bledý jako s. Us. Šd. S. nešanuje
místa ani osob. Dh. 17. Kde nic nenie, tu
ani zloděj ani s. nemá co bráti. Vš. VII. 29.
Střelila ho smrti střelů preukrutnú; Nejsu
to tam hosci, smrć tam stoji a našeho pana
vzać se stroji; Vitaj ty mi, vitaj, smrti milá,
hdzě (kde) si toli času, hdzě si byla?; Kdo
to chodí po mém dvoře, dělá se mi za ša-
fáře? Já sem smrti Hospodina, prosím tebe,
odevři mňa. Sš. P. 10., 13., 16. O předsta-
vování smrti vz Sš. P. 768.—775. Vyvolené
s tohoto světa srpem smrti odřezuje; Již
sě mu (starému) srdce třese, plíce jedva
vietr k dýchání přijímají, pleci se nad hlavu
pozdvihují, chřbet se krčí, tělo se třese,
již na paty cídí a s. u dveří stojí; A ihned
sě ho nemoc chopí a s. ho udáví. Hus. III.
57,, 110., 111. Kdo smrť na své vlastní oči
uhlédne, bude dlouho živ. Mor. Smrť nebere,
kde nic není, ani císař pán. Vz Nuzný. Lb.
S. bóře napořád. Č. S každým s. tancovati
bude. Bern. Č. Vz Smrťák. — S., způsob s-ti,
der Tod, die Todesart. Ohavnou s-tí sejíti.
S. na kříži. Br. S. ta nebyla obyčejná nýbrž
ohavná, ukrutná, přebolestná; Sešel Titus oby-
čejnou, tichou s-tí; S. krutá; S-tí násilnou
sejíti; S. časná (těla), věčná (věčné nebla-
ženstvi); S. strastná; Opět o náměstné smrti
Páně mluví (mors vicaria); Výkupná s. Páně;
S. smírná, spasná; Podstoupati ukrutné s-ti;
Tak vylíčil Pán blažené ovoce svojí obě-
tovné s-ti; s-tí ohavnou někoho odpraviti;
Zdála se ta s. býti v očích lidí ohavnou,
podlou a otrockou. Sš. II. 166., 379., L. 97.,
Mt. 18., I. 63., Sk. 140., J. 22., 52., 54., 55.,
76., 176., 279., 308. (Hý.). Kterak se má do-
ptati té s-ti tajné manžela svého; S-tí při-
rozenou umřel prve než rok ku právu stánie
přišel. NB. Tč. 93., 147. Mnohé cizoložníky
znal sem, jenž sú hanebnými smrtmi sešli;
On jest za ny hřiešné ukrutnú s. trpěl; Ale
světí s-tí věčnú neumřeli sú, neb sú jie ni-
kdy neokusili; Abraham a jiní zemřeli sú
s-tí tělestnú; Proroky jejie rozličnú smrtí
zhubili sú; Někteří zemřeli s-tí duchovní a
všichni s-tí tělestnú. Hus I. 206., II. 6., 122.,
III. 6., 174. (Tč.). — Smrti, pl. Obětovali
se Pánu v zármutcích a smrtech. V. K smr-
tem odsuzují. Br. Vz začátek tohoto článku.
— S. věčná, v theologii = zatracení. V.
V kterú kolivěk hodinu jiesti budete, to věz
přes mú zápověď, smrtí umřete (Gen. 3.);
Bóh nechce s-ti zlého, ale aby se obrátil
a byl živ; Před Člověkem život i s., zlé
i dobré, což se jemu bude líbiti, dáno bude
jemu. Hus I. 335., II. 272., 299. (Tč.). —
S., neduh, morphea. — S., světluška, culex
pipiens, die Lichtmücke. Kom. J. 223.

Smrťák, u, m., strašidlo smrt představu-
jící, které děti na smrtelnou neděli po vsi
nosívají a konečně do vody házejí. Také
Mařena, Marena, Mořena, Smrťholka, Smr-

tolka, Smrtnice, Smrť; bývá došek hůlkou
prostrčený a jako děva s ústy i rukama při-
dělanýma vystrojený. S. P. 768. Děti chodí
se s-kem. Us. Jg. Cf. Mořena. — S., pruský
husar s kalpakem, na němž smrť byla vy-
obrazena.

Smrtedlý = smrtelný. Na s-dlé posteli
ležeti. NB. Tč. 11., 23., 65., 191.

Smrtelně = na smrť, tödtlich. S. někoho
raniti. D. Jeden šíp raní s., jedna jiskra
rozněcuje žár. Prov. V. Vlček. S. hřešiti.
Hus I. 109., 209., 274., II. 129. — S., silně,
sehr. S. někoho nenáviděti. Us.

Smrtelnice, e, f., die Sterbliche.

Smrtelnictví = smrtelnost.

Smrtelník, a, m., der Sterbliche. Us.

Smrtelnost', i, f., smrti podrobenosť, die
Sterblichkeit, Mortalität. Hus III. 29. Pro
s. opatrnosti potřeba jest. Kom. — S., časný
a smrtelný život, die Zeitlichkeit. V. — S.,
mrtvola (zastr.), der Leichnam. — S., moc
usmrcení, die Tödtlichkeit. S. jedu. Jg. --
S. — číslový poměr úmrtí, která v jistém
množství žijících lidí v jistém čase se při-
házejí, 1c veškerému počtu těchto lidí žijících.
Vz S. N.

Smrtelnoška, y, f. Pár vajíček vod sle-
piček a trochu másla, aby se ta s. spásla.
Sš. P. 769. Vz Smrťka.

Smrtelný; smrtedlen, dlna, dlno. Vz Mkl.
B. 152. — S., smrti podrobený, netrvalý,
sterblich. S. život, člověk. V. S. hříšník.
Hus I. 209., 368., 370., III. 273. On byl po
těch dvou dnech skoro s-ný (na smrť ne-
mocný). V Dobrušce. Vk. Jsme s-ní, proto
třeba dělati pořádek. Us. Šd. Aj tato slova
miení Kristus, že jsů naplněna, kteráž jest
mluvil ještě jsa s nimi s-ný. Hus II. 149.
(III. 124.). — na čem. Učiněn jest na duši
i na těle smrtedlen. Ms. Bel. — S., smrt
působící, přinášející, záhubný, tödtlich, tod-
bringend. Jg. S. kulka, rána, nemoc. V. Sou-
chotiny dlouho trvající smrtelné jsou. Kom.
Tedy dobře: s. hřích, ač se to za chybné
pokládá. S. hřiech. Hus L 21., 119., 311.,
367., 375., 380., II. 32., 89., 217., 272., 435.,
437., III. 187., 257. Kletba má býti jedné
pro hřiech s-ný. Hus III. 225. Ktož umře
v s-ném hřieše. Št. Každý hřiech s-ný má
pochop a hniezdo ve vóli a koná se v skutku.
Hus I. 275. A ten leží v s-nej nemoci. Sš.
P. 6. Jazyk neskrocený nepokojné zlé plné
jedu s-ného. Hus I. 225. S. nepřítel (úhlavní),
Ms. pr, pr., boj (vražedlný). Troj., záští. D.

— S., ku smrti se vztahující, Tod-, Sterbe-.
Na s-né posteli. V., Čr. S. úzkosť (také =
velmi veliká), boj (zápas se smrtí), Us.,
spáni, D., bolesť, hodinka. Z. wit. 17. 5. S.
brána. Dch. S. pot na čele se mu vyrážel.
Er. Sl. čít. 13. Nechť tvé prostěradlo lněné
jest mé roucho s-né. Sš. P. 57. S. den. BO.

— S. neděle, smrtná, pátá neděle v postě,
dominica judica, der Todtensonntag, schwarze
Sonntag.

Smrťholka, y, f., die Todesjungfrau. Vz
Smrťák, Smrtola.
Smrtí hlava (umrlčí), der Todtenkopf.
Smrtina, y, f., das Skelet. D.
Smrtinosný, todbringend. S. střely. BO.