491

Smrtiplodný, toderzeugend. S. jed. Sš.
Bs. 199.

Smrtisko, a, n., ohyzdná smrť. S. sme
zanesly, praporec jsme přinesli. Vz Smrťák.
Sš. P. 772.

Smrtiti, il, cen, cení, na Slov. těn, tění,
usmrtiti, tödten.„— koho jak, čím: bez
bolestí. Bern. Čas marností s. MM. — Jg.

Smrtivka, smrtvodka, y, f., die Blau-
säure. Rk.

Smrtivý, tödtend. Rk.

Smrtivzdornosť, i, f., der Todestrotz.
Pcht.

Smrtka, y, f. = smrt. Dejte nám, dejte
nového koláče, ať se nám s. nerozplače;
Nosím, nosím s-tku k zelenému čtvrtku;
kam tu s-tku zaneseni? Nové léto přine-
seni. Sš. P. 773. Přišla si pro něho s. =
zemřel. U Vys. Lng. Vz Smrťák, Smrtel-
noška.

Smrtlivý = usmrcující, tödtend. Kde
s-lý střelec na pěkný krdělec karaběnkou
míří. Hdk. C. 82.

Smrtnice, e, smrtnička, y, f. = Mo-
rana. Vz Smrť, Smrťák, Sš. Ps. 770. Má
milá smrtničko, zanechej mne ešče. Sš. P. 11.

Smrtník, a, m. S-ci, tenebrionidae, temně
barvení brouci s tenkými tykadly a s krov-
kami často ve švu srostlými. S. obecný,
blaps mortisaga. Vz Frč. 185., Schd. II. 509.

— S. = smrtelník. Prostor a čas nám s-kům
jsou závada stálá. Sš. Bs. 178.

Smrtný, ku smrti se vztahující, Todes-.
S. postel, St. skl., neděle (smrtelná), der
Todtensonntag. V., Sš. P. 767., 768. S. zá-
pas. Dch. S. lože, duma, sňatek. Sš. Bs.
192., 60., 61. Dnes sme veseli, zejtra na
s-né posteli. Slez. Tč. — S., smrtelný,
sterblich. S. člověk. Hlas. A stane se (tělo)
ze s-ného nesmrtným. Sš. II. 180.

Smrtohlav, a, m., acherontia atropos,
motýl. Vz S. N., Smrtonoš.

Smrťoch, a, m. = smrťák. Kadibudí, ka-
dibudí, ať se s. neprobudí. Sš. P. 773.

Smrtola, Smrtolka, y, f. = Smrťholka,
Morana. Bdl. Žala milá, žala, zralé žito
žala, ale ju nezralú smrtolka sežala; Smr-
tolenko, Smrtolo, kams klíče děla? dala
sem jich, dala svatému Janu, aby otevřel
do nebe bránu. Sš. P. 560., 769., 772. Vz
Smrťák.

Smrtonosný = smrť nosící, usmrcující,
todbringend, tödtlich. S. uražení, rána. J. tr.
S. zákon, jed. Sš. I. 319., Ob. 161.

Smrtonoš, e, m., planeta Mars. Vz S. N.

— S., bůh vojny, Mars deus. V. Vyhlíží jako
s. (říká se o vyzáblých). — S. = smrtohlav,
motýl. Jg.

Smrtospánek, nku, m., lethargus. Vocab.

Smrvati, na někoho n. na něco žádost
míti. V Krkonš. Kb.

Smrž, e, m. (na Mor. a na Slov. smrh,
u, m., smrha, y, f.) — smrže, houba, mor-
chella, die Morchel. Jg., Schd. IL 258., Kk.
77., Čl. 182., Rostl. 1927. S. tlustonohý, m.
crassipes; pospolitý, m. esculenta; špičatý,
m. conica; chutný, m. deliciosa; kadeřavý,
m. crispa; podneslý, m. elata; pýřitý, m.
pubescens. Rostl. 1928. Veliký, více placatý,
bleděhnědý s. slove chřapáč. D. Špargl je

jako smrže (pěkný). Us. Hřiby, smrže. Köm.
S. smradlavý. Jg. Jest opalen jako s. (velmi).
Us. u Litomš. Bda. — Na Mor. říkají dětem,
když za veliké zimy vyjíti chtějí, že půjdou
na smrže a škliby. Mrk.

Smržek, žku, m., vz Smrž.

Smržice, něm. Smržitz, ves u Prostě-
jova. PL.

Smržná, é, f., Simmersdorf, ves u Polné.
PL.

Smržov, a, m., něm. Smržow, ves a) u Lo-
mnice, b) u Smiřic, c) u Čes. Dubu; S. dolní,
ves u Letovic na Mor.; S. horní, ves u Bře-
zové. PL., Tk. II. 548., III. 659.

Smržovice, dle Budějovice, něm. Smr-
žowitz, ves u Kdyně.

Smržovitý. S. rostliny, discophori. Rostl.
1927.

Smržovka, y, f., ves v Jablonsku. Vz
S. N.

Smúcení, n. S. zraku = kalení. Vz Mr-
čení. Sal. 87. 18. — Ž. wit. 19. 2.

Smúcený; -cen, a, o, vz Smoutiti = smut-
ný, tristis, afflictus. Proč smuczen chozju;
smuczen jsem. Ž. wit. 42. 2., 39. 7.

Smucovati, conturbare. Ž. wit. 38., 7.,
41. 6.; tribulare. Ž. wit. 118., 157., 59. 14.

Smučila, y, f., delphinorhynchus, druh
pliskavic. Ssav., Rozk.

Smud, vz Smoud.

Smudění, n. = praskot, die Verpuffung.
Nz.

Smudina, y, f., das Kreosot. Pr. Chym.

II. 229.

Smuditi, il, ění, verpuffen, Nz.; kouřiti
se, rauchen. — odkud: z komína. Slov.
Er. Vz Smouditi.

Šmudle, se smoudem, räucherig. Bern.

Smudlina, y, f. = smouzenina, räucheri-
ger Geschmack. Bern.

Smudlosť, i, f., angebranntes Wesen.

Smudlý = přísmudlý, angebrannt, räu-
cherig. Aqu., D.

Smudník, u, m., ručničný prach, das
Schiesspulver. Pr. Chym.

Smudnouti, vz Smoudnouti.

Smudný, vz Smoudný.

Smúdřeti, vz Smoudřeti.

Smuh, a, m., sciaena, ryba břichoplý-
tevná. Krok. I. d. 108. Vz Smuha.

Smuha, y, f., na Slov., černá čára, prouh.
Us. — S-y, sciaenoidei, ryby. S. šedá, sciaena
aquila; černá, corvina nigra. Vz Frč. 295.

Smuhlý, pullus, mattbraun. Rst. 494.

Smuchlaný — schumlaný. Rst. 494.

Smula, y, f., forca (ferculum gratum),
zastr. Rozk.

Smůla, y, f. V. Vz Smola.

Smunec, nce, m., lophius, ryba. Krok.

Smuřiti se, vz Smouřiti se.

Smurka, y, f., der Bolus, nerost. Techn.

III. 62.

Smurkový, aus Bolus. Vz Smurka. S.
nádoby. Mus. 9. 194.

Smušilosť, i, f. = zasmušilosť, die Düster-
heit.

Smušilý, finster, düster. S. matornosť.
Krok., Sš. Bs. 179.

Smušiti, il, en, ení, finster machen.

Smut, u, m., lépe: smutek. Jg.