492

Smuta, y, smutcc, tce, m. — smutný.
Pokorný. Z hor. 91. — S., ženská zádum-
čivá, neveselá, trudnomysiná. Us. u Jilemn.

Smutečně choditi, in Trauer. Jg.

Smuteční, -čný, Trauer-. S. oděv (smu-
tek), D., klobouk, Us., vůz, Kram., čas,
den, kůň, kazatel, oběd, plášť, případ, rok,
zpěv, hodina, hra, hudba, píseň, pompa,
noc, zvonění atd. Bern. S. lešení, máry, po-
božnosť. Dch. — S. vrba, bříza. Č.

Smutečuík, a, m., der Trauernde. Nej.
— S., u, m., něco smutečného, ku př. šat,
vůz, Trauergewand, n., Trauerwagen usw.
(neužívá se tohoto slova). Jg.

Smutečnosť, i, f., der Trauerzustand.
PL, Bern.

Smutek, tku, m., smoucení, nepokoj mysli
pro zlé potkalé, Jg., žalost, lítost, die Nie-
dergeschlagenheit, Trauer, Traurigkeit. Vz
Choditi, Ledaco, Nos, Oficír, Slepice, Smích,
Stín, Srdce, S. N. Polehčení, oblevení s-tku;
plný s-tku; S. nad mrtvým; Oděv s-tku. V.
S. složiti. St. skl. Čas s-tku. D. S. obecný
(po celé zemi). Us. Pámbu mně dej, aby
mě už nikdy žádnej s. nezašel. U Dobrušky.
Vk. Ty můj smutku, co si mám počíti? Ehr.,
Dch. Račiž mé v smutku těšiti. Sš. P. 66.
A jak věnek pozbudu, s-tku a žalosti na-
budu. Sš. P. 434. Mužie z smiecha nemú-
drého dojidú smutka velikého. Dal. 16. S.
z něčeho míti. Alx. 1103. V s-tku býti. Alx.
S. suší kosti. Prov. S. dvorní a zemský.
Čsk. — S., stav smuteční, der Zustand, wo
man Trauer anlegen muss. S. míti, v s-tku
býti. V. Má s., jest v smutku (někdo mu
umřel). Jest s. u dvora. Us. Dle odkazu s.
se řídí. Jg., Lb. — S., oděv smutku, das
Trauerkleid, die Trauer. V s. se obléci, s.
na se vzíti. Bern. S. nésti. V. Do s-tku se
strojiti, v s-tku choditi. Us. Náklady na s.
J. tr. Již ty po své sestře s. musíš nosiť.
Sš. Bs. 26. Král s. shodil a oženil sc. Er.
Sl. čít. 65. Pro něj s. neponesu ani ho ne-
mám. Sš. P. 216. Všecko po nebožtíkovi cí-
sařovi v s-ku chodí. Žer. Nosí s. po otci.
S. vléci, složiti, shoditi, přestati nositi. D.
O nošení s-ku vz Dač. I. 82.

Smuteň, tně, f., phyllanthus, der Phyl-
lanthus. S. srpitá, p. falcatus; dlouholistá,
p. ceramicus; brasilská, p. brasiliensis; kru-
šinová, p. rhamnoides; mnohokvětá, p. mul-
tiflorus, bílá, p. Nururi; močopudný, p. uri-
naria. Rostl. 1351.

Smutenník, a, m., tribulans. Ž. wit. 77.
42 Vz Smucovati.

Smutidlník, a, m., der Plager. Ž. wit.

Smutilník, a, m, der Plager. Rk.

Smútiti, vz Smoutiti.

Smutka, y, m., osob. jm. Šd.

Smutkový = smutečný, Trauer-. S. rou-
cho, Ros., Kom., Br., vůz. J. tr.

Smutně, traurig. Včilka sem už vopuš-
čené jako hruška v poli, hrušky chlapci vo-
trhají, hruška smutně stojí. Sš. P. 337.

Smutněti, ěl, ění, traurig werden. Us.
Bf.

Smutníce, e, f. S. příšerná, sciara Tho-
mae; s. podzemní, s. subterranea, členovci
dvoukřídlí. Vz Frč. 156.

Smutník, a, m., blaps, hmyz. Krok.

Smutniti, il, ěn, ění, traurig machen. —
koho čím kde.

Smutno, adv., traurig. Rk.

Smutnohra, y, f., tragoedie, truchlohra,
die Tragödie, das Trauerspiel. S. nábožná,
světská, didaktická. Nz. Básnik smutnoher.
Nz. Vz Truchloherec, -hra.

Smutnokvět, u, m., lyperauthus. Rostl.
I. a. 270.

Smutnooblaký, düster. Krok.

Smutnopíseň, sně, f., das Trauerlied.
Víd. list.

Smutnost', i, f., smutek, die Traurigkeit.
Ros.

Smutnouti, tnul a tl, utí = smutněti. Bern.

Smutňovitý. S. rostliny, phyllantheae.
Rostl. 1351.

Smutný; smuten, tna, tno = smutek cí-
tící, truchlivý, traurig, betrübt. Mezi vese-
lými smutný nebuď. Kom. S. mysl. D. Kam
se smutná obrátím ? Lom. Bude smutno a
truchlo (město). Ben. V. Byl s-ten jako ten,
který celú noc nespal. BN. Dělati s-ho. Us.
Dch. Má smutnou. Vz Opilý. Us. Sn. Kam
sem se smutná dostala ?; Všecky duše řadem
jdou, vesele zpívají, jenom jedna smutna
jde, žalostivě plače; Jak já nemám smutná
býti, nad synáčkem omdlévati; Jak pak
němam s-tna być, za starého kažú iść (jíti).
Sš. 23., 43., 75., 370. (Tč.). Jest-li smutna,
on chlácholí, okúnie-li sě ona, on jest ne-
mocen. Hus I. 202. Sedí smutná, ako čoby
jej sliepky boly chlieb pojiedly. Mt. S. S-ný
jako vrba. Mt. S. Smutný duch vysušuje
kosti. Prov. — po čem. Smutná sóm, já
neviem po kom. Sl. p. č. 79. — proč. Pro
jehož smrť byli sú smutní. Hus II. 157. Ty
proto nebuď rozpačný, by pro déšť, slotu
neb mrazy neb které světské přiekažy chtěl
smuten a truchel býti. Smil v. 1621. Skrze
takovú věc velmi smutna byla. BN. — na
čem: na duši. GR. — S. nebe (kalné, po-
šmourné), trüb. S. tvář, obličej. V. — S.,
ku smutku se vztahující, Trauer-. S. oděv,
píseň. V. — S., něco smutného obsahující
a smutek působící, Trauer-, traurig, tragisch.
V MV. nepravá glossa. Pa. S. noviny; S.
skončení vzíti. V. S-ná podívaná. Dch. S.
příhoda. D. S. hra, smutnohra. V. — S.,
kalný, trüb. S. pivo. Us.

Smuva, y, f. = smlouva, der Ehevertrag.
U Opav. Klš.

Smuvati = smlouvati. U Opav. Klš.

Srny = sme. Vz -my. Dřieve smy pově-
děli. Hus III. 50.

Smýcení, n., vz Smytiti.

Smýčák, m., der Bartwisch. Dch.

Smyčcový. S. žíně. Us. S. nástroje. Vz
Nástroje. Geigen-, Geigenbogen-, Streich-.

Smyčec, Čce, v obec. mluvě šmytec, tce,
na Moravě smyček, čku, m., od smýkati,
poněvadž se jím po strunách smýká, der
Geigen-, Fiedelbogen. Smyčec. V. Housle
se smyčcem smýkají. Kom. Smyčcem struny
přebíhati. Us. Žíně u s-ce; smyčcem dolů
= tah dolů, der Abstrich; smyčcem na-
horu = tah nahoru, poussé, der Aufstrich;
tahy smyčcem, die Bogenbewegung; hla-
vička u smyčce, der Kopf; hůlka u smyčce,
der Stock. Hd. Vz Ořech (ku konci).