Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |
|
|||
492
|
|||
|
|||
Smuta, y, smutcc, tce, m. — smutný.
Pokorný. Z hor. 91. — S., ženská zádum- čivá, neveselá, trudnomysiná. Us. u Jilemn. Smutečně choditi, in Trauer. Jg.
Smuteční, -čný, Trauer-. S. oděv (smu-
tek), D., klobouk, Us., vůz, Kram., čas, den, kůň, kazatel, oběd, plášť, případ, rok, zpěv, hodina, hra, hudba, píseň, pompa, noc, zvonění atd. Bern. S. lešení, máry, po- božnosť. Dch. — S. vrba, bříza. Č. Smutečuík, a, m., der Trauernde. Nej.
— S., u, m., něco smutečného, ku př. šat, vůz, Trauergewand, n., Trauerwagen usw. (neužívá se tohoto slova). Jg. Smutečnosť, i, f., der Trauerzustand.
PL, Bern. Smutek, tku, m., smoucení, nepokoj mysli
pro zlé potkalé, Jg., žalost, lítost, die Nie- dergeschlagenheit, Trauer, Traurigkeit. Vz Choditi, Ledaco, Nos, Oficír, Slepice, Smích, Stín, Srdce, S. N. Polehčení, oblevení s-tku; plný s-tku; S. nad mrtvým; Oděv s-tku. V. S. složiti. St. skl. Čas s-tku. D. S. obecný (po celé zemi). Us. Pámbu mně dej, aby mě už nikdy žádnej s. nezašel. U Dobrušky. Vk. Ty můj smutku, co si mám počíti? Ehr., Dch. Račiž mé v smutku těšiti. Sš. P. 66. A jak věnek pozbudu, s-tku a žalosti na- budu. Sš. P. 434. Mužie z smiecha nemú- drého dojidú smutka velikého. Dal. 16. S. z něčeho míti. Alx. 1103. V s-tku býti. Alx. S. suší kosti. Prov. S. dvorní a zemský. Čsk. — S., stav smuteční, der Zustand, wo man Trauer anlegen muss. S. míti, v s-tku býti. V. Má s., jest v smutku (někdo mu umřel). Jest s. u dvora. Us. Dle odkazu s. se řídí. Jg., Lb. — S., oděv smutku, das Trauerkleid, die Trauer. V s. se obléci, s. na se vzíti. Bern. S. nésti. V. Do s-tku se strojiti, v s-tku choditi. Us. Náklady na s. J. tr. Již ty po své sestře s. musíš nosiť. Sš. Bs. 26. Král s. shodil a oženil sc. Er. Sl. čít. 65. Pro něj s. neponesu ani ho ne- mám. Sš. P. 216. Všecko po nebožtíkovi cí- sařovi v s-ku chodí. Žer. Nosí s. po otci. S. vléci, složiti, shoditi, přestati nositi. D. O nošení s-ku vz Dač. I. 82. Smuteň, tně, f., phyllanthus, der Phyl-
lanthus. S. srpitá, p. falcatus; dlouholistá, p. ceramicus; brasilská, p. brasiliensis; kru- šinová, p. rhamnoides; mnohokvětá, p. mul- tiflorus, bílá, p. Nururi; močopudný, p. uri- naria. Rostl. 1351. Smutenník, a, m., tribulans. Ž. wit. 77.
42 Vz Smucovati. Smutidlník, a, m., der Plager. Ž. wit.
Smutilník, a, m, der Plager. Rk.
Smútiti, vz Smoutiti.
Smutka, y, m., osob. jm. Šd.
Smutkový = smutečný, Trauer-. S. rou-
cho, Ros., Kom., Br., vůz. J. tr. Smutně, traurig. Včilka sem už vopuš-
čené jako hruška v poli, hrušky chlapci vo- trhají, hruška smutně stojí. Sš. P. 337. Smutněti, ěl, ění, traurig werden. Us.
Bf. Smutníce, e, f. S. příšerná, sciara Tho-
mae; s. podzemní, s. subterranea, členovci dvoukřídlí. Vz Frč. 156. Smutník, a, m., blaps, hmyz. Krok.
|
Smutniti, il, ěn, ění, traurig machen. —
koho čím kde. Smutno, adv., traurig. Rk.
Smutnohra, y, f., tragoedie, truchlohra,
die Tragödie, das Trauerspiel. S. nábožná, světská, didaktická. Nz. Básnik smutnoher. Nz. Vz Truchloherec, -hra. Smutnokvět, u, m., lyperauthus. Rostl.
I. a. 270. Smutnooblaký, düster. Krok.
Smutnopíseň, sně, f., das Trauerlied.
Víd. list. Smutnost', i, f., smutek, die Traurigkeit.
Ros. Smutnouti, tnul a tl, utí = smutněti. Bern.
Smutňovitý. S. rostliny, phyllantheae.
Rostl. 1351. Smutný; smuten, tna, tno = smutek cí-
tící, truchlivý, traurig, betrübt. Mezi vese- lými smutný nebuď. Kom. S. mysl. D. Kam se smutná obrátím ? Lom. Bude smutno a truchlo (město). Ben. V. Byl s-ten jako ten, který celú noc nespal. BN. Dělati s-ho. Us. Dch. Má smutnou. Vz Opilý. Us. Sn. Kam sem se smutná dostala ?; Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají, jenom jedna smutna jde, žalostivě plače; Jak já nemám smutná býti, nad synáčkem omdlévati; Jak pak němam s-tna być, za starého kažú iść (jíti). Sš. 23., 43., 75., 370. (Tč.). Jest-li smutna, on chlácholí, okúnie-li sě ona, on jest ne- mocen. Hus I. 202. Sedí smutná, ako čoby jej sliepky boly chlieb pojiedly. Mt. S. S-ný jako vrba. Mt. S. Smutný duch vysušuje kosti. Prov. — po čem. Smutná sóm, já neviem po kom. Sl. p. č. 79. — proč. Pro jehož smrť byli sú smutní. Hus II. 157. Ty proto nebuď rozpačný, by pro déšť, slotu neb mrazy neb které světské přiekažy chtěl smuten a truchel býti. Smil v. 1621. Skrze takovú věc velmi smutna byla. BN. — na čem: na duši. GR. — S. nebe (kalné, po- šmourné), trüb. S. tvář, obličej. V. — S., ku smutku se vztahující, Trauer-. S. oděv, píseň. V. — S., něco smutného obsahující a smutek působící, Trauer-, traurig, tragisch. V MV. nepravá glossa. Pa. S. noviny; S. skončení vzíti. V. S-ná podívaná. Dch. S. příhoda. D. S. hra, smutnohra. V. — S., kalný, trüb. S. pivo. Us. Smuva, y, f. = smlouva, der Ehevertrag.
U Opav. Klš. Smuvati = smlouvati. U Opav. Klš.
Srny = sme. Vz -my. Dřieve smy pově-
děli. Hus III. 50. Smýcení, n., vz Smytiti.
Smýčák, m., der Bartwisch. Dch.
Smyčcový. S. žíně. Us. S. nástroje. Vz
Nástroje. Geigen-, Geigenbogen-, Streich-. Smyčec, Čce, v obec. mluvě šmytec, tce,
na Moravě smyček, čku, m., od smýkati, poněvadž se jím po strunách smýká, der Geigen-, Fiedelbogen. Smyčec. V. Housle se smyčcem smýkají. Kom. Smyčcem struny přebíhati. Us. Žíně u s-ce; smyčcem dolů = tah dolů, der Abstrich; smyčcem na- horu = tah nahoru, poussé, der Aufstrich; tahy smyčcem, die Bogenbewegung; hla- vička u smyčce, der Kopf; hůlka u smyčce, der Stock. Hd. Vz Ořech (ku konci). |
||
|
|||
Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |