496

Hus I. 238., III. 135., 141. — co proč:
novinu dobrou pro něčí útěchu. L. — na
koho, na co. Smýšlela na jiné (hochy). Č.
Na něčí neštěstí s. — oč. Ve dne v noci
o to smýšlela, aby . . . Háj. Smýšleli o to,
aby. Br., Žal. 30. Stále o to smýšlejí. Us.
Ti hoši smýšlejí o vrabce (činí jim nástrahy).
V Kunv. Msk. Zle o Kristu smýšleli. Sš. L.
139. Takoví vydřiduchové smejšlejí jen o člo-
věka. U Dobrušky. Vk. — (co) s kým.
Smýšlí se mnou totéž. Jel. S někým spolu
smýšleti. V. — jak (s kým). Bůh pak dej
vám jednostejně smýšleti vespolek podlé
Jesu Krista. Sš. I. 138. Já přec o vás na
dobrou stranu smýšlím. Sš. II. 58. Ne za
jedno s druhým s-eti. V. Tomu na odpor
smýšlím, ich bin der entgegengesetzten Mei-
nung. Us. — o čem. Kterak o tom smýšlím,
slyšel jsi. Jel. O věcech obecných moudře
s. V. Vysoce, mnoho, nevysoko o sobě s.
V.O něm nevážně s. Br. Vykladači někteří
o Římanech smyslili toto. Sš. Sk. 44. O víře
v srdci svém tak smýšlel, jak slovy vy-
znával. Žal. 114. Židé o nějakém tělesném
pokrmu smýšleli. Sš. J. 104. O čemž já
málo smýšlím, že by se státi mělo. Žer. 319.
Jinak smýšlejí lidé o nás, než my o sobě.
Pk. — sobě, si = vymysliti, erdichten, 2.
něco si ve hlavu vzíti, na to připadnouti,
sich etwas einbilden, darauf verfallen, Ein-
fall haben. Smyslili sobě, že . . . Jel. Když
si smyslí, také již to chce. Us. Smyslet si
podívat sa tam; Co si smýšláš (vymýšlíš).
Ja di, nesmýšlaj si! Na mor. Zlínsku. Brt.
Přijde, kdy si smyslí. Us. — k čemu.
Abyste smýšleli ke střídmosti. Sš. I. 121. —
co kde. O smysl každý hřiešný zde v světě
ten súd boží. Hus III. 139. To zajisté smý-
šlejte u sebe, což i u Krista Ježíše. Sš. II.
163. — aby, že. Nesmýšlím, aby paní služku
takovou držela. Žer. Bezbožní smyslí, že
Boha není, když . . . Br. — s adv.: právě,
Jel., D., jednostejně, rovně tak. V. Dobře
smýšlející. D. Po anglicku s. Us. Vysoce
o sobě smýšleti. Štr. Z písma sv. zdravě s.
(rozuměti) a řéci móžem, že sám Bóh hřiechy
odpúštie a zadržuje. Hus III. 220. Šlechetně
o kom s. Us. Dch. Jindy smýšlel jinak, teď
obrátil. Dch. Nedopadne smýšleli, že . . .
Sš. L. 37. Moudře smýšlejí, již v dobách
šťastných neštěstí se obávají. Kmp.

Smyslivosť, i, f., myslivost, smyšlení,
mocnost, die Erfindsamkeit; licoměrnost, die
Falschheit. Jg.

Smyslivý, ersinnend, dichtend; licoměrný,
falsch. L.

Smyslně, rozumně, moudře, povážlivě,
verständig, mit Bedacht. V. — S., vtipně,
dovtipně, sinnreich, scharfsinnig. L. S. napsal.
Pam. kut. — S., licoměrně, verstellt, falsch.
L. — S., způsobem pod smysly spadajícím,
sinnlich. L. S. představiti, versinnlichen. Nz.

Smyslnosť, i, f, smyslu přítomnosť, roz-
umnost, povážlivost, opak: nesmyslnost; die
Besonnenheit, der Verstand. — S., dovtip,
vtipnosť, důmyslnost, bystrost smyslu, der
Scharfsinn, die Scharfsinnigkeit. V. S. ke
zlému. Reš. Vojenská s. (ve věcech vojen-
ských). Bern. — S., licoměrnost, die Gleiss-
nerei. L. — S., čilosť, způsobilost smyslův,

smyslové, die Sinnlichkeit, Sinneskraft. Bůh
stvořil člověka však ve svobodě, aby mohl
pokušen býti skrze smyslnosti neb čichy
těla. Stav. svob. — Jg. Vz S. N. — S.,
takový způsob jednání a sebeurčování, jež
toliko a výhradně smyslnými motivy se
podněcuje, die Sinnlichkeit, Fleischlichkeit,
Fleischlust, sinnlicher Genuss. Vz S. N. Nad
rozum s. předkládati. L.

Smyslný, rozumný, povážlivý, moudrý,
opatrný, vernünftig, bedächtig, bedachtsam,
verständig. V., Kat. 1901., 2475., 2540. S.
pacholík. Br. Ktož sě v tom dvém kochá,
nebude s. (sapiens). BO. — čím. S. srdcem
(sapiens in corde). BO. — S., svých smyslův
užívající, jsoucí při smyslech. Kat. 857. —
S., vtipný, ostrovtipný, důmyslný, scharf-
sinnig, sinnreich. V. — od čeho: od při-
rození velmi s., vtipný. Plác. — k čemu:
ke všem věcem s. a vtipný. Krab. — S., ke
smyslům náležející, smyslový, Sinn-, Sinnes-,
Sinnen-, sinnlich. S. nástroj, D., údy, síly.
Krab. — S., chytrý, obmyslný, arglistig,
verschmitzt. — S., smyšlený, erdichtet, er-
sonnen, vorgeblich, scheinbar. L. — S.,
smyslům podlehlý, čitelný, sinnlich. S. žá-
dosti. L. — Jg.

Smyslolud, u, m., co smysly oluzuje n.
smyslům luzné jest. Stoje, vděčný s-de, nad
tvé krásy pramenem (o růži), č. R. stol. 62.

Smyslomatný, sinnverwirrend.

Smysloplodný, genetisch. Šm.

Smyslov, a, m., něm. Smislow, ves u Tá-
bora. PL.

Smyslový, od smyslů, k nim náležející,
Sinn-, Sinnen-. S. údy. L. — S., smyslům
podlehlý, smyslný, sinnlich. S. věc, radosť.
Koll. - S., nebo významový přízvuk, der
Redeton (der Ton, welchen ein Wort im
Zusammenhange der Rede hat). Nz.

Smysluplný, prägnant, sinnvoll. Nz.

Smyšiti se, il, ení. Kůň se smyšil, das
Pferd setzt auf, od myš, neduhu koňského.

Smyšleně = vymyšleně, falešně, erdichtet,
falsch. V.

Smyšlení, smýšlení, n., vymyšlení, vy-
mýšlení, die Ersinnung, Erdenkung, das
Denken. Umění rozumného s. Kom. — S.,
domnění, die Meinung. V témž býti smy-
šlení a domnění; nízké, vysoké o sobě s.
V. Dobré s. o někom míti. Br., J. tr. S.
jest o tobě. Kom. Vysokým o sobě s-ním
nadutý. Plác. Na jiné s. někoho přivésti,
umstimmen; změna s.; s. jeho se obrátilo;
zpráva o s., der Stimmungsbericht (politi-
ckých úřadů o s. lidu); jiného s. nabyti;
svého s. se držeti; šosácké s., der Pfahl-
bürgersinn; téhož s. býti. Dch. Mužové se
s-ním nám protivným lépe: s. nám protiv-
ného. Km. Dvěma členoma rozbírá ono
tožné a stejné s. Sš. II. 164. — S., básnení,
smyšlená věc, die Erdichtung, Einbildung.
V. Ta pověsť jest pouhé s. zahálčivých lidí.
Jg. — S., vytrvalá vůle chtění n. nechtění,
die Gesinnung. Vz S. N. Rád bych věděl
jeho s. Smířlivé s. Dch. S. dětenčí, otcov-
ské, synovské. Sš. I. 87. S. na burse, die
Stimmung. S-ení příznivé, klidné, ochablé
(günstig, ruhig, still, flau). Skř., Dch.