Předchozí (495)  Strana:496  Další (497) |
|
|||
496
|
|||
|
|||
Hus I. 238., III. 135., 141. — co proč:
novinu dobrou pro něčí útěchu. L. — na koho, na co. Smýšlela na jiné (hochy). Č. Na něčí neštěstí s. — oč. Ve dne v noci o to smýšlela, aby . . . Háj. Smýšleli o to, aby. Br., Žal. 30. Stále o to smýšlejí. Us. Ti hoši smýšlejí o vrabce (činí jim nástrahy). V Kunv. Msk. Zle o Kristu smýšleli. Sš. L. 139. Takoví vydřiduchové smejšlejí jen o člo- věka. U Dobrušky. Vk. — (co) s kým. Smýšlí se mnou totéž. Jel. S někým spolu smýšleti. V. — jak (s kým). Bůh pak dej vám jednostejně smýšleti vespolek podlé Jesu Krista. Sš. I. 138. Já přec o vás na dobrou stranu smýšlím. Sš. II. 58. Ne za jedno s druhým s-eti. V. Tomu na odpor smýšlím, ich bin der entgegengesetzten Mei- nung. Us. — o čem. Kterak o tom smýšlím, slyšel jsi. Jel. O věcech obecných moudře s. V. Vysoce, mnoho, nevysoko o sobě s. V.O něm nevážně s. Br. Vykladači někteří o Římanech smyslili toto. Sš. Sk. 44. O víře v srdci svém tak smýšlel, jak slovy vy- znával. Žal. 114. Židé o nějakém tělesném pokrmu smýšleli. Sš. J. 104. O čemž já málo smýšlím, že by se státi mělo. Žer. 319. Jinak smýšlejí lidé o nás, než my o sobě. Pk. — sobě, si = vymysliti, erdichten, 2. něco si ve hlavu vzíti, na to připadnouti, sich etwas einbilden, darauf verfallen, Ein- fall haben. Smyslili sobě, že . . . Jel. Když si smyslí, také již to chce. Us. Smyslet si podívat sa tam; Co si smýšláš (vymýšlíš). Ja di, nesmýšlaj si! Na mor. Zlínsku. Brt. Přijde, kdy si smyslí. Us. — k čemu. Abyste smýšleli ke střídmosti. Sš. I. 121. — co kde. O smysl každý hřiešný zde v světě ten súd boží. Hus III. 139. To zajisté smý- šlejte u sebe, což i u Krista Ježíše. Sš. II. 163. — aby, že. Nesmýšlím, aby paní služku takovou držela. Žer. Bezbožní smyslí, že Boha není, když . . . Br. — s adv.: právě, Jel., D., jednostejně, rovně tak. V. Dobře smýšlející. D. Po anglicku s. Us. Vysoce o sobě smýšleti. Štr. Z písma sv. zdravě s. (rozuměti) a řéci móžem, že sám Bóh hřiechy odpúštie a zadržuje. Hus III. 220. Šlechetně o kom s. Us. Dch. Jindy smýšlel jinak, teď obrátil. Dch. Nedopadne smýšleli, že . . . Sš. L. 37. Moudře smýšlejí, již v dobách šťastných neštěstí se obávají. Kmp. Smyslivosť, i, f., myslivost, smyšlení,
mocnost, die Erfindsamkeit; licoměrnost, die Falschheit. Jg. Smyslivý, ersinnend, dichtend; licoměrný,
falsch. L. Smyslně, rozumně, moudře, povážlivě,
verständig, mit Bedacht. V. — S., vtipně, dovtipně, sinnreich, scharfsinnig. L. S. napsal. Pam. kut. — S., licoměrně, verstellt, falsch. L. — S., způsobem pod smysly spadajícím, sinnlich. L. S. představiti, versinnlichen. Nz. Smyslnosť, i, f, smyslu přítomnosť, roz-
umnost, povážlivost, opak: nesmyslnost; die Besonnenheit, der Verstand. — S., dovtip, vtipnosť, důmyslnost, bystrost smyslu, der Scharfsinn, die Scharfsinnigkeit. V. S. ke zlému. Reš. Vojenská s. (ve věcech vojen- ských). Bern. — S., licoměrnost, die Gleiss- nerei. L. — S., čilosť, způsobilost smyslův, |
smyslové, die Sinnlichkeit, Sinneskraft. Bůh
stvořil člověka však ve svobodě, aby mohl pokušen býti skrze smyslnosti neb čichy těla. Stav. svob. — Jg. Vz S. N. — S., takový způsob jednání a sebeurčování, jež toliko a výhradně smyslnými motivy se podněcuje, die Sinnlichkeit, Fleischlichkeit, Fleischlust, sinnlicher Genuss. Vz S. N. Nad rozum s. předkládati. L. Smyslný, rozumný, povážlivý, moudrý,
opatrný, vernünftig, bedächtig, bedachtsam, verständig. V., Kat. 1901., 2475., 2540. S. pacholík. Br. Ktož sě v tom dvém kochá, nebude s. (sapiens). BO. — čím. S. srdcem (sapiens in corde). BO. — S., svých smyslův užívající, jsoucí při smyslech. Kat. 857. — S., vtipný, ostrovtipný, důmyslný, scharf- sinnig, sinnreich. V. — od čeho: od při- rození velmi s., vtipný. Plác. — k čemu: ke všem věcem s. a vtipný. Krab. — S., ke smyslům náležející, smyslový, Sinn-, Sinnes-, Sinnen-, sinnlich. S. nástroj, D., údy, síly. Krab. — S., chytrý, obmyslný, arglistig, verschmitzt. — S., smyšlený, erdichtet, er- sonnen, vorgeblich, scheinbar. L. — S., smyslům podlehlý, čitelný, sinnlich. S. žá- dosti. L. — Jg. Smyslolud, u, m., co smysly oluzuje n.
smyslům luzné jest. Stoje, vděčný s-de, nad tvé krásy pramenem (o růži), č. R. stol. 62. Smyslomatný, sinnverwirrend.
Smysloplodný, genetisch. Šm.
Smyslov, a, m., něm. Smislow, ves u Tá-
bora. PL. Smyslový, od smyslů, k nim náležející,
Sinn-, Sinnen-. S. údy. L. — S., smyslům podlehlý, smyslný, sinnlich. S. věc, radosť. Koll. - S., nebo významový přízvuk, der Redeton (der Ton, welchen ein Wort im Zusammenhange der Rede hat). Nz. Smysluplný, prägnant, sinnvoll. Nz.
Smyšiti se, il, ení. Kůň se smyšil, das
Pferd setzt auf, od myš, neduhu koňského. Smyšleně = vymyšleně, falešně, erdichtet,
falsch. V. Smyšlení, smýšlení, n., vymyšlení, vy-
mýšlení, die Ersinnung, Erdenkung, das Denken. Umění rozumného s. Kom. — S., domnění, die Meinung. V témž býti smy- šlení a domnění; nízké, vysoké o sobě s. V. Dobré s. o někom míti. Br., J. tr. S. jest o tobě. Kom. Vysokým o sobě s-ním nadutý. Plác. Na jiné s. někoho přivésti, umstimmen; změna s.; s. jeho se obrátilo; zpráva o s., der Stimmungsbericht (politi- ckých úřadů o s. lidu); jiného s. nabyti; svého s. se držeti; šosácké s., der Pfahl- bürgersinn; téhož s. býti. Dch. Mužové se s-ním nám protivným lépe: s. nám protiv- ného. Km. Dvěma členoma rozbírá ono tožné a stejné s. Sš. II. 164. — S., básnení, smyšlená věc, die Erdichtung, Einbildung. V. Ta pověsť jest pouhé s. zahálčivých lidí. Jg. — S., vytrvalá vůle chtění n. nechtění, die Gesinnung. Vz S. N. Rád bych věděl jeho s. Smířlivé s. Dch. S. dětenčí, otcov- ské, synovské. Sš. I. 87. S. na burse, die Stimmung. S-ení příznivé, klidné, ochablé (günstig, ruhig, still, flau). Skř., Dch. |
||
|
|||
Předchozí (495)  Strana:496  Další (497) |