498

Snadně, snadničce, komp. snadněji, sná-
zeji, snáze, snáz, v obec. mluvě snáz. S. =
bez nesnáze, bez těžkosti, bez starosti a práce;
lépe než: lehce, leicht, mit leichter Mühe,
leichtlich. Vz Lehký. Snadně přetrpěti; Jeden
každý snázeji to snášeti bude; Abych tím
snázeji vítězství obdržel. V. S. se to praví.
Ros. S. tomu věřím. Jel. Velebí tu ohavnosť,
aby tím snáze mohli zklamati. Hus III. 314.
S. na něčem se ustanoviti. Žer. 315. S. něco
poskvrniti. Hus III. 39. Jide na pivo, klobúk
má křivo, jak je mu to snadně; Zapomeneš
snadně, má děvečko, na mě, tak jak to
jablečko, dyž s jabloně spadne; Mám málo
na dně, vypiju snadně, vypiju, dám nalit,
půjdu dom bez galit (kalhot). Sš. P. 525.,
588., 647. Třtina se s. zláme. Sych. Letního
času snáze bývá o potravy. Br. Jako v sou-
struhu se s. dělá, tak doktorové cierkve sv.
s. slovo božie káží. Hus III. 82. Snáze jest
v kalné vodě ryby loviti. Prov. Mus. III.
Snáze je o společníka než o pomocníka. Č.
M. 235.

Snadničce, V., snadničko, vz Snadně,
Snadno.

Snadničký, vz Snadný.

Snadniti, il, ěn, ční; snadnívati, leicht
machen. — co komu. Vz Snaditi. — se
oč = snažili se, sich bemühen, befleissen.
Ros. Nebo se byli o to nesnadnili (neshodli)
a poprali. Dač. I. 45.

Snadno (snadničko, snadňounko), neutrum
adj. snadný, vz toto. — S., adv., snadně.
Strany kompar. vz Snadně. Leicht. Ty pří-
činy dají se snadno poraziti. Sych. A bylo
s. zabrániti příchozím. Br. Jemu jest se s.
smáti. D. Jemu je s. mluvit'; To nejde tak
s.; Mohlo by se s. státi; S. se to řekne,
ale . . . Dch. Mám vtipu dosti, s. se tomu
umění bez mistra, naučím. Žer. 11. Zem,
vlasť, místo i krajinu premeniť je snadno,
rod nezmeníš, i zlú zvyklosť premeniť ne-
snadno. Slov. Tč. Holému s. se hlava oholí.
Kdo lehce věří, snadno pochybí. Snadno
tomu pískati, kdo rád tancuje. S. hůl na-
jíti, kdo chce psa bíti. Kdo chce z kuchyně
psa vyhnati, s. najde hůl. Horný. Není mu
s. jim se zalíbiti. Br. Vz Přirozený.

Snadnokol, u, m., prchnit, nerost. Miner.
427.

Snadnoplavek, vku, m., Hydroboracit,
m., nerost. Min. 356.

Snadnost', i, f., lehkost, die Leichtigkeit.
S. práce, umění, vyvedení něčeho. Jg. Strany
přísloví a pořekadel vz Hora, Máslo, Mýdlo,
Pas, Peří, Voda. — S., způsobnost, schop-
nost, náchylnost, die Fertigkeit, Geneigtheit,
Neigung, Anlago, Geschicklichkeit. S. člo-
věka k neduhu, k nákaze, Jg., k učení, Jel.,
ku mluvení. — S., sklonnosť, vlídnost, ochot-
nost, die Willfährigkeit, Gefälligkeit. 8.
v rozmlouvání. Jel.

Snadnota, y, f. = snadnost. Šd.

Snadný; snaden, dna, dno; kompar. snad-
nější, snazší, snadší; snadničký. Kdy lépe
klademe snadný než lehký, vz Lehký. S.,
nevelikou prací učiniti se dující, lehký, leicht,
nicht schwer. Tato úloha jest snadna. Us.
S-dný porod. Byl. Pro snadší vyrozumění,
ku snadnějšímu vyrozumění, Us. Dělá si to

snadným, lépe: dělá, Činí si tu věc snadnou,
usnadňuje si to. S. pomoc; Snadným způ-
sobem. Dch. Na první dotázku s-á odpověď
se dáti může. Žer. 314. Snadný já, děvečko,
snadný já počet dám, dojda k farářovi hned
sa vyzpovídám. Sš. P. 343. Vz Trudný. —
s inft. Ne tak snadno učiniti. V. Snaden
odsúditi = může snadno odsúzen býti. Výb.
I. 922. Nejisti sú kroci jejie ani snadni při-
stihnúti. BO. Snadné jest zavříti. Ben. V.
Snadno jest Bohu zavříti mnohé. Br. Bohu
jest tato věc snadna učiniti. Pass. — Št. —
k čemu: S. ku zlámání, ku snesení, k spo-
kojení, k rozhněvání, V., k poznání. D. S-ni
jsou k zlapání. Bl. — s co. Kterážto věc
s pochop jest s. (snadna pochopiti). Ms. —
S. = náchylný, způsobný, geneigt, Anlage
habend, fertig, bereit, geschickt, geläufig. —
k čemu: k neduhu, Plk., k poklésce, Br.,
k hněvu, Bern., k podezření, k zlému do-
mnění. V. S-ný bývá k věření. V. K ne-
moceru s. Ler. Krmě k zažití snadná. Ler.
Havran s. k učení. Jel. Kdo k věření s-ný,
snadný k oklamání. Č. Soudce buď snaden
k rozmlouvání. Pr. — v čem. U vymyšlení
a u vyvedení s. byl. Hlas. — S., prívetivý,
dobrotivý, willfährig, bereitwillig, gefällig.
S. člověk. Kom. Má matička dosť snadná,
že ona mně tě nedá. Sš. P. 269. — k čemu:
k rozmlouvání. Jel. Bůh jest s. k odpuštění.
Br. S. k podpisování listův. V. Konšel buď
volný a s-ný k rozmlouvání. Kol. 7. Moc-
náři k odpuštění snadni. Sš. Mr. 48. —
komu. Každému jest s. (přístupný). V. —
v čem: v rozmlouvání (vlídný). S. v od-
pověděch. Lom.

Snaha, y, f. = usilování, síla, die Kraft,
Kraftanwendung, Mühe, das Bestreben. S.,
strsl. snaga, studium, příp. -ga; sr. let. sna
contendere. Mkl. B. 280., 281. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Vyhoň Dub tamo s niem
snahú chváta se vsiú chasú svojú. Rkk. 30.
Radou i snahou někomu pomáhati. Div.
z ochot. Vší snahou se přičiniti. Řd. Odpor-
nické s-hy; s-hy překaziti; s-hy jeho k tomu
se nesly, aby . . . Dch. Ale snaha Pavlova
veškera šla tam, aby ... Sš. II. 206. Přes
vši svoji s-hu. Bž. Předrnl. Dar nejdražší
jest naděje a s. Kká. M. ž. 15. Aby s-hu
po cti v lidských myslech zarodilou vy-
kořenili. Sš. II. 169. — S., snahota = Či-
stota, die Reinheit, Reinlichkeit. U Opavy,
Klš., Pk., na Ostrav. Šd.

Snahota, y, f. = čistota. Vz Snaha. Ve
Slez. Tč.

Snahový, Bestrebungs-. Své věty jsou
věty substantívni vyjadřující předmět snahy
při slovesech: snažiti se, pokoušeti se, hle-
děti, ustanoviti a p. Uvozují se spojkou
aby. Dychtí po tom, aby úřadu dojíti mohli.
Snažte se, abyste bez úhony před Bohem
nalezeni byli. O to usiloval, aby léta v za-
hálce zmařena nebyla. Vz Slovesa nahoře
uvedená a: státi oč, nésti se, snésti se. —
Pozn. Při stejných v obou větách podmě-
tech bývá též při některých slovesech in-
finitiv. Určuje-li však věta snahová náměstku
ukazovací, infinitiv místa míti nemůže. —
Brt. S. §. 494.

Snách. Ve snách, vz Sen.