499

Snacha, y, f., strsl. snъcha, rus. snocha,
skr. snušâ, strněm. snura, řec. wó?, lat.
nurus, Schl., Mkl. aL. 144., 141., 161., B.
292., vind. synâha, slovin. snaša, Jg., z sy-
nocha. Č. S. = synova zena, die Schwieger-
tochter, Schnur; 2. žena bratrova, švagrová,
des Bruders Frau, die Schwägerin. Čes. nár.
pís. L 231. Vz Tchán. — S., pronuba, dru-
žička, stará svatbí, die Kranzel-, Braut-
jungfer. V MV. nepravá glossa. Pa.

Sňákati, na Slov. = smrkati. Koll.

Sňal, vz Sejmouti.

Snapitek, správně: s napitek, ein Trunk.

Jg.

Snář, e, m., kdo sny má, der Träumer.
Br. — S., snů vykladač, der Traumdeuter.

— S., kniha vykládající sny, das Traum-
buch. Vz S. N. — Jg.

Snářka, y, f., die Träumerin; die Traum-
deuterin. D.

Snářský, Träumer-, träumerisch. S. chvíle.
Č. Sl. nár. ps. I. 1822. Předml.

Snářství, n. = videní snů, die Träumerei;
vykládání snů, die Traumdeuterei. D.

Snasť, i, f., lanoví, das Tackelwerk. Vj.,
Vký.

Snášeč, e, m. = donášeč, der Zuträger.
Vš.

Snášel, a, m., osob. jm. Šd.

Snášelivě trpěti, geduldig. V.

Snášelivost, i, f., snášenlivost' = trpě-
livost, die Duldung, Geduld, Gelassenheit,
Toleranz, Verträglichkeit. V. Vz S. N. S.
sluší na křesťany. Sych. S. v protivenstvích.
Boč. S. náboženská, religiöse Toleranz.

Snášelivý, snášenlivý = snášející, trpě-
livý, geduldig, duldsam, verträglich, gelassen,
tolerant. Vz Bratr. V. Snášenlivý, snášivý,
vz -avý. — koho. Jeden druhého s. Štelc.

Snášení, n., das Zusammentragen. Ma
jednu hromadu s. V. — S., trpění, die Er-
tragung, Duldung. S. zimy, horka; k s. ne-
možný. V. — S. se, Verträglichkeit, f. Muže
a ženy vespolek se snášení. Br.

Snášenlivosť, snášenlivý, vz Snášeli-
vosť atd.

Snášeti, vz Snésti.

Snašička, y, f., mladá snacha. Č.

Snašín, a, m., vz Snuřín.

Snašině, ě, f., die Schwägerin. Kom.

Snáška, y, f., der Fürtrag. Jg., Nz. —
S., snášecí kniha, das Skontro, Skontrobuch,
Sammlungsskontro. Nz.

Sňatecí, k sňatku se vztahující, Trauungs-.
S. kniha, list. Zlob.

Sňatečný, Verlobungs-. S. den. BO.

Sňatek, sňatek, tku, sňateček, čku, m.
Vz Snětí. S. m. sjatek od sjíti, n se vsulo,
vz N. S., spojení, spolek, die Vereinigung,
Verbindung, Gesellschaft, das Band, Bünd-
niss. S-tky zlých lidí. Ps. Ms. S. něčí se
spolučlověkem přetrhnouti. Zlob. — S.
manželský n. svatební, snětí, oddavky, svatba,
spolek manželů, die Kopulation, Ehever-
bindung, Vermählung, das Beilager; das
Eheband,. die Ehe, der Ehestand. V. Man-
želé v sňátku manželském zůstávají. Br. S.
manželský jest svazek nerozvížitelný. Sych.

— Kom. S. se rozešel. J. tr. Komu se s.
přiblíží, nazad se mu ruce svíží. Pk. Ne-

rozvazatolnosť, nerozlučitelnosť s-u. Sš. Mr.
44. S. občanský, die Civil-Trauung, Civil-
ehe. Us. Šd. Nabídnutí k sňatku. Dch. Ženu
s-em pojíti. Us. — S., shromáždění dvou n.
více lidí k jakémukoliv cíli, die Versamm-
lung, Zusammenkunft. Jg., Ž. wit. 15. 4.,
63. 3. S. hodovníkův. S. lidu za příčinou
služeb božích, sbor, shromáždění. St. skl.
Rád bych učinil tu s. (sbor, klášter). St.
skl. V sňatcě velikém = v církvi. Hank. —
S., snem, sjezd, der Landtag; užívalo pak
se tohoto slova, když se nechtěli dotýkati
rozdílu mezi slovy sněm a sjezd. Obsýlali
jsme Tvú milosť a jiné pány na sněm do
Prahy a na jiné sňatky, kteréž mívali po
krajích v zemi české. 144. Gl. 316. — Ž.
25. 4. Vz Sjezd.

Sňati = sníti, sejmouti.

Sňatý; sňat, a, o == spojený, vereinigt,
verbunden. S. manželé. — s kým. S pánem
svým jsouc sňata. Sš. Bs. 2. — S., dolů
vzatý, herab-, abgenommen, aufgehoben. S.
pěna. — odkud. Klobouk s hlavy s. Zlob.

— Jg-

1. Snáz, vz Snadně.

2. Snáz, snáze, e, f., snázka, y, f. =

snadnost, die Leichtigkeit. Zlob.

Snazší, ne: snazší, d rozlišilo se v z:
snadný— snazší; tak i zazší od zadní. Mk.,
Mkl. B. 325.

Snáž, šp. m.: snáze, snáz. Vz Snadně.

Snažení, n., die Bestrebung, Bewerbung,
Anstrengung, Bemühung. D. Naše s. jest
překaziti mu v tom. Ráj. Jeho s. a bažení
k tomu míří, aby . . . Dch.

Snaženství, n., zastr., snažnost, snaha,
das Streben, der Eifer, die Bemühung. Z lásky
té povstává s., úctou jiné předcházeti. Sš.
I. 125. I pálili nad ním kadidlo velikým
snaženstvím; S. jeho proměnije písmo na
stěnách, assiduitas ejus variat picturam. BO.
Ač nemuožeš s. míti, v tu dobu tobě není
nic lepšího, jediné se v pokoře zdržel. Hus
III. 185.

Snažený; -en, a, o == dosažený či obna-
žený ? Č. Když jest pravda s-ná, ktož chce
kakýms všetečstvem sě múdrejším ukázati ?
O 7 vstup.

Snažil, a, m. = snažitel. Dch.

Snažitel, e, m., der Streber. Dch.

Snažitelský, streberisch. Dch.

Snažiti, il, en, ení = čistiti, reinigen
U Opav. Klš.

Snažiti se, žím, snaž, snaže (íc), il, ení;
snažovati se, snažívati se = přičiniti se,
pracovati, streben, sich bestreben, sich be-
mühen, sich Mühe geben, trachten, sich be-
fleissen, bewerben, sich anstrengen, wett-
eifern. Jg., Ž. wit. 44. 5. — s inft. Sna-
žuje se dojíti lepších darů. D. Snažil se
dary porušiti soudce. Sych. Snažoval se
slávu jeho rozšířiti. V. Snaž se přijíti. Br.
Abychom se snažili také dostati. Žer. Záp.
I. 16. Vojsko snažilo se Prahy dobyti šp.
prý m. dobývalo Prahy, ale mínění toto
jest liché. Cf. věty předcházející. — čeho.
Vždy sě toho snaž, aby . . . Arch. I. 35.
1432. — oč (jak). Pilně se o něco s. V.
A jak choť ten o choť svou se snaží. Sš.
Bs. 179. S. se o milosť vytrvati v dobru;