501

Snědený; sněden, a, o, gegessen, aufge-
gessen. Napřed s. D. Vaření od spolu s.
Kom. Maji sě ostřiehati od těch kněžie,
jako od vlkóv hltavých, aby nebyli na
zbožie od nich snědeni. Hus II. 297. Sně-
dený peče chléb (když kdo prve mzdu
utratí než ji zaslouží, Ros., nebo: peče
chléb na oplátku. Us.) Prov. Rúcha vaše
od molóv snědena sú. Hus II. 18.

Sněděti, ěl, ění, rostig werden. L.

Snědivý = snědý. Zlob.

Snědkový, das Essen betreffend. — S.
koření, vz Snědek.

Snědník, a, m., špižírník, der Speise-
meister, pol. L.

Snědný, essbar. Aqu., Pass.

Snědočerný, schwarzbraun. Reš.

Snědost, i, f., smědost, dunkelbraune
Farbe, Bräune. V.

Snědotvářný, brunett. Šm.

Snědovice, dle Budějovice, něm. Schne-
dowitz, ves u Štětí. PL.

Snědovitý = snětivý, brandig. Slov.

Snědý, smědý, braun. S. místo: hnedý
z gnědyj, zde přechází g proti pravidlu v s.
Šf. S. barva. V. Mouřenín snědý jest. Kom.
— kde: na tváři. — S. chléb, na Mor. =
černý, režný, schwarz. D., Šd. — S., hager
und bleich. U Místka. Škd.

Sněhobělý, sněhobílý, schneeweiss. Jg.
Vz Složený.

Sněhokrytý, lépe: sněhem krytý, schnee-
bedeckt. Jg.

Sněhomet, u, m., der Schneeabstäuber
(eine Maschine auf Eisenbahnen). Rk.

Sněhostkvělý, schneeweiss. Pl.

Sněhotice, dle Budějovice, něm. Sniho-
titz, ves u Vyškova na Mor. PL.

Sněhoun, a, m., der Schneemann. Šm.

Sněhov, Směhov, a, m., něm. Sniehow,
ves u Něm. Brodu. PL.

Sněhovatý, plný sněhu, schneeig. Zlob.

Sněhovec, vce, m., sněžník, der Schnee-
berg. Nz. — S. = sníh. Pan S. nás navštívil
(žertem). Ros.

Sněhovitý, schneeartig. Šm.

Šněhovka, y, f., hora sněhem dlouho
v roce pokrytá, sněhovec, der Schneeberg;
sněžka, v Krkonš. — S., sněhová voda, das
Schneewasser. D. — S., galanthus, das
Schneeglöckchen. S. lepá, galanthus nivalis.
Rostl. 1529. Cf. Sněženka. — S., měkká
kulička sněhová. U Deštné. Mš.

Sněhovlasý, schneehaarig. PL

Sněhový, Schnee-. S. hora (sněhovka, sně-
hovec, sněžka, sněžník), oblak, voda (sněžná,
sněhovka), koule, barva, Jg., chýše Esky-
mákův. Vz KP. I. 30. Prška a metelice
s-vá. Reš. S. vrstva, stěna, vítr, Dch., po-
krov. Dch.

Suěhule, e, sněhulka, y, f., plectrophanes
nivalis, pták skřivancovitý. D., Frč. 353.

Sněhulík, u, m., podusa nivalis, der
Schneefloh. Šm.

Sněhurka, y, f., das Schneewitchen. Dch.

Sněhýr, a, m., die Schneeammer. Vz Sně-
hule. Šm.

Sněchú se = sňali se. Výb. I.

1. Sněm, zastr. = sňav. Kat. 1076. Sněmši
= sňavši. Kat. 2571.

2. Sněm, u, m. S. ze snjem m. sjem od
sjíti, n se vsulo. Ht. Strsl. sъnьmъ.V MV.
nepravá glossa. Pa. S., shromáždění, sbor.
S. = sbor osob k tomu oprávněných, který
schází se občasně, aby jednal jménem a na
místě veškerenstva země, veliké společnosti
lidské aneb tříd obyvatelstva, kterou nebo
které zastupuje dle zákona aneb obyčeje
právního. S. N. Die Versammlung. S. vše-
obecný, duchovní, kněžský, říšský, o zvo-
lení krále. V. S. království n. sněm stavů
království, Us., zemský, Reš., husí (židovská
škola), D., obecný, Er., říšský, ustavující,
ústavodárný, J. tr., církevní (obecní n. eku-
menický, provincialní a synody dioecesní),
poradný, rozhodující, volící, zákonodárný,
krajinský. Vz více v S. N. S. švýcarský,
anglický atd. Rk. S. generalní (valný), der
Generallandtag der böhm. Länder, wohin
die Landtage der einzelnen inkorporirten
Länder ihre Deputirten mit Instruktionen
schickten; panský, das Herrenge richt, Land-
recht ; zápovědný, der Landtag, weil er eigens
vom Könige angeordnet (zapověděti = ju-
bere) wurde, während der s. panský sich zu
bestimmten Zeiten ohne weiteren Befehl des
Königs versammelte. Gl. 316. S., der Land-
tag, sjezd, der Kreistag, sbor, Synode n.
Concilium, hromada, Versammlung einer
Gemeinde, J. tr., ostatně vz Sjezd. Bisku-
pové na církevních sněmích roztržky rov-
nají. Kom. S. valný zapovědě. Dal. Sněm
rozepsati a položiti do nějakého města; s.
míti, držeti, V., Skl. I. 64., 89., Bart. 1. 4.,
Arch. I. 21., vzdáti. Skl. I. 162. Arcivoj-
vodství zastupuje se v záležitostech zem-
ských sněmem zemským. ŘZ. 1880. I. §. 6.
Poněvadž by to proti zřízení zemskému a
předešlým sněmuom bylo; A protož již na
minulém v království tomto držaném sněmu
narovnání učiniti jsme ráčili. Nar. o h. a k.
I učinili jsme sněm obecný, svoláni zeman
i měst. Tov. 5. Sněmu odtažení, das Auf-
schieben, der Verzug. Odtiežení s-u velmi se
zle lidem líbí a pro nic ho neodtichnú. Arch.
II. 13. Jíti do zemského s-mu. Dch. Sněm
o něco, vz O s akkus. 4. d. Pozn. Mnoho
sněmuov o to jsme měli. Let. 143. Byl ve-
liký s. o pokoj. Let. 131. Zanech s-mu =
nemluv, mlč. Ve Skuhrově. Dhn. S. onen
jerusalemský slaven byl léta 50. n. 51. oby-
čejného letopočtu; Podlé toho pak jejího
tenkrát od apoštolů zavedeného pořádku
všady a vezdy v církvi s-mové drželi se
během tímto, že předchodně věci se ohle-
dují a přetřásají; potom hlasují náčelníci
církve a především hlava církve, po němž
jiní následují buď obšírně své míněni ob-
jasňujíce, buď prostě k jiným se přidávajíce;
posléze vynáší se nález jménem ducha sva-
tého co pravda všeobecně platná; Stal se
tu jakoby nějaký malý s. Sš. II. 18., Sk.
178., 235. (Hý.). Ale valný snem zapovědě.
Dal. k. 3. 28., k. 83. 1. Řka všem, ktož
biechu při sněmu. Smil v. 116. Domové
církve s. jsú sborové a s-vé věrných po
všem světě. Hus III. 23. S. rakouský snad
již zase k obnovení přišel; Vida, jaká mi
překážka dotčeným s-mem se činí, rád bych
jej odložil. Žer. 340., 350. Pro jeho potřeby