Předchozí (500)  Strana:501  Další (502) |
|
|||
501
|
|||
|
|||
Snědený; sněden, a, o, gegessen, aufge-
gessen. Napřed s. D. Vaření od spolu s. Kom. Maji sě ostřiehati od těch kněžie, jako od vlkóv hltavých, aby nebyli na zbožie od nich snědeni. Hus II. 297. Sně- dený peče chléb (když kdo prve mzdu utratí než ji zaslouží, Ros., nebo: peče chléb na oplátku. Us.) Prov. Rúcha vaše od molóv snědena sú. Hus II. 18. Sněděti, ěl, ění, rostig werden. L.
Snědivý = snědý. Zlob.
Snědkový, das Essen betreffend. — S.
koření, vz Snědek. Snědník, a, m., špižírník, der Speise-
meister, pol. L. Snědný, essbar. Aqu., Pass.
Snědočerný, schwarzbraun. Reš.
Snědost, i, f., smědost, dunkelbraune
Farbe, Bräune. V. Snědotvářný, brunett. Šm.
Snědovice, dle Budějovice, něm. Schne-
dowitz, ves u Štětí. PL. Snědovitý = snětivý, brandig. Slov.
Snědý, smědý, braun. S. místo: hnedý
z gnědyj, zde přechází g proti pravidlu v s. Šf. S. barva. V. Mouřenín snědý jest. Kom. — kde: na tváři. — S. chléb, na Mor. = černý, režný, schwarz. D., Šd. — S., hager und bleich. U Místka. Škd. Sněhobělý, sněhobílý, schneeweiss. Jg.
Vz Složený. Sněhokrytý, lépe: sněhem krytý, schnee-
bedeckt. Jg. Sněhomet, u, m., der Schneeabstäuber
(eine Maschine auf Eisenbahnen). Rk. Sněhostkvělý, schneeweiss. Pl.
Sněhotice, dle Budějovice, něm. Sniho-
titz, ves u Vyškova na Mor. PL. Sněhoun, a, m., der Schneemann. Šm.
Sněhov, Směhov, a, m., něm. Sniehow,
ves u Něm. Brodu. PL. Sněhovatý, plný sněhu, schneeig. Zlob.
Sněhovec, vce, m., sněžník, der Schnee-
berg. Nz. — S. = sníh. Pan S. nás navštívil (žertem). Ros. Sněhovitý, schneeartig. Šm.
Šněhovka, y, f., hora sněhem dlouho
v roce pokrytá, sněhovec, der Schneeberg; sněžka, v Krkonš. — S., sněhová voda, das Schneewasser. D. — S., galanthus, das Schneeglöckchen. S. lepá, galanthus nivalis. Rostl. 1529. Cf. Sněženka. — S., měkká kulička sněhová. U Deštné. Mš. Sněhovlasý, schneehaarig. PL
Sněhový, Schnee-. S. hora (sněhovka, sně-
hovec, sněžka, sněžník), oblak, voda (sněžná, sněhovka), koule, barva, Jg., chýše Esky- mákův. Vz KP. I. 30. Prška a metelice s-vá. Reš. S. vrstva, stěna, vítr, Dch., po- krov. Dch. Suěhule, e, sněhulka, y, f., plectrophanes
nivalis, pták skřivancovitý. D., Frč. 353. Sněhulík, u, m., podusa nivalis, der
Schneefloh. Šm. Sněhurka, y, f., das Schneewitchen. Dch.
Sněhýr, a, m., die Schneeammer. Vz Sně-
hule. Šm. Sněchú se = sňali se. Výb. I.
1. Sněm, zastr. = sňav. Kat. 1076. Sněmši
= sňavši. Kat. 2571. |
2. Sněm, u, m. S. ze snjem m. sjem od
sjíti, n se vsulo. Ht. Strsl. sъnьmъ.V MV. nepravá glossa. Pa. S., shromáždění, sbor. S. = sbor osob k tomu oprávněných, který schází se občasně, aby jednal jménem a na místě veškerenstva země, veliké společnosti lidské aneb tříd obyvatelstva, kterou nebo které zastupuje dle zákona aneb obyčeje právního. S. N. Die Versammlung. S. vše- obecný, duchovní, kněžský, říšský, o zvo- lení krále. V. S. království n. sněm stavů království, Us., zemský, Reš., husí (židovská škola), D., obecný, Er., říšský, ustavující, ústavodárný, J. tr., církevní (obecní n. eku- menický, provincialní a synody dioecesní), poradný, rozhodující, volící, zákonodárný, krajinský. Vz více v S. N. S. švýcarský, anglický atd. Rk. S. generalní (valný), der Generallandtag der böhm. Länder, wohin die Landtage der einzelnen inkorporirten Länder ihre Deputirten mit Instruktionen schickten; panský, das Herrenge richt, Land- recht ; zápovědný, der Landtag, weil er eigens vom Könige angeordnet (zapověděti = ju- bere) wurde, während der s. panský sich zu bestimmten Zeiten ohne weiteren Befehl des Königs versammelte. Gl. 316. S., der Land- tag, sjezd, der Kreistag, sbor, Synode n. Concilium, hromada, Versammlung einer Gemeinde, J. tr., ostatně vz Sjezd. Bisku- pové na církevních sněmích roztržky rov- nají. Kom. S. valný zapovědě. Dal. Sněm rozepsati a položiti do nějakého města; s. míti, držeti, V., Skl. I. 64., 89., Bart. 1. 4., Arch. I. 21., vzdáti. Skl. I. 162. Arcivoj- vodství zastupuje se v záležitostech zem- ských sněmem zemským. ŘZ. 1880. I. §. 6. Poněvadž by to proti zřízení zemskému a předešlým sněmuom bylo; A protož již na minulém v království tomto držaném sněmu narovnání učiniti jsme ráčili. Nar. o h. a k. I učinili jsme sněm obecný, svoláni zeman i měst. Tov. 5. Sněmu odtažení, das Auf- schieben, der Verzug. Odtiežení s-u velmi se zle lidem líbí a pro nic ho neodtichnú. Arch. II. 13. Jíti do zemského s-mu. Dch. Sněm o něco, vz O s akkus. 4. d. Pozn. Mnoho sněmuov o to jsme měli. Let. 143. Byl ve- liký s. o pokoj. Let. 131. Zanech s-mu = nemluv, mlč. Ve Skuhrově. Dhn. S. onen jerusalemský slaven byl léta 50. n. 51. oby- čejného letopočtu; Podlé toho pak jejího tenkrát od apoštolů zavedeného pořádku všady a vezdy v církvi s-mové drželi se během tímto, že předchodně věci se ohle- dují a přetřásají; potom hlasují náčelníci církve a především hlava církve, po němž jiní následují buď obšírně své míněni ob- jasňujíce, buď prostě k jiným se přidávajíce; posléze vynáší se nález jménem ducha sva- tého co pravda všeobecně platná; Stal se tu jakoby nějaký malý s. Sš. II. 18., Sk. 178., 235. (Hý.). Ale valný snem zapovědě. Dal. k. 3. 28., k. 83. 1. Řka všem, ktož biechu při sněmu. Smil v. 116. Domové církve s. jsú sborové a s-vé věrných po všem světě. Hus III. 23. S. rakouský snad již zase k obnovení přišel; Vida, jaká mi překážka dotčeným s-mem se činí, rád bych jej odložil. Žer. 340., 350. Pro jeho potřeby |
||
|
|||
Předchozí (500)  Strana:501  Další (502) |