502

nemohl k semnu přijeti; V Olomúci o semnu
mluvila jsem s ním; Po těch semuích; Tu
o semnu nechtěli na se žalovati; Náklady
činil na dva semny; Mnoho mezi tím sem-
nuov minulo. Půh. I. 257., 297., II. 68., 125.,
306., 308. (Tč.). Složili sú sobě sněm. Star.
let. Nebylo lze ukládati sněmu v té krajině
bez něho. Br. S. odtáhnouti (odložiti). Č.
Š. konati. Břez. S. rozepsati (ne: vypsati).
Bs. S-my pokládati a rozepisovati králi ná-
leží. Rb. Toliko nám přísluší rozpisování
a pokládání obecných sněmů a sjezdů po
krajích. Zříz. Ferd. obnovené., Pr. Schůze
s-mu, lépe: seděni s-mu. Šb. S. kde roze-
pisovati a pokládati se mohl. Vz Rb. 272.
Vz o sněmích také Tk. II. 297., IV. 741.,
Žer. Záp. I. 167., 271., 274; generalní s. Ib.
I. 5., 65, 82., II. 179., Dač. vyd. Rezek, II.
337. — S. = soud, das Gericht. Pohoním
k panskému, brněnskému sněmu vedlé:
k soudu, k popravě. Půh. O suchých dnech
v jednom z těch čtyř sněmuov. Maj. Car.
Arch. III. 138. Páni a vládyky na plném
soudu, na plném sněmě na tom zuostali. Vl.
zříz. č. 18. (Bdl.). Pohoní p. Adama trhem
ku prvnímu panskému semnu. Půh. I. 147.
To má se konati o prvním panském semnu;
Že mi měl na první sněm panský ve dsky
vložiti ves Olnice se vším právem a toho
neučinil. Půh. II. 331., 353.

Sněmiště, ě, n., strsl. sъnьmště, con-
ventus. Mkl. B. 274.

Sněmka, y, f., die Sylbe, zastr. Mat.
Beneš. kníž.

Sněmování, n., vz Sněmovati. S. při
soudě, vz Žer. Záp. I. 30., 34., 35., 82., 85., 100.

Sněniovatel, e, m., Kram., sněmovník,
der Landtagsabgeordnete. Kom.

Sněmovati, sněmovávati = sněm míti,
na sněmě seděti, Landtagsabgeordneter sein;
sich berathschlagen. V. Není času s. Sych.
A když počali sněmovati, hned se svadili.
Dač. I. 78. — o čem. Zlob.

Sněmovna, y, f., sněmovní světnice n.
dům, Jg., místnost, ve které se sněm shro-
mažďuje a radí, der Versauimlungssaal, das
Landhaus, die Landtagsstube. — S., sněm
sám, der Landtag, Reichstag. S-vna vyšší
(panská), dolejší n. nižší (poslanců). S. uza-
vřela. Vz S. N. Povolání do panské s-vny.
Dch.

Sněmovní, -ný, Versammlungs-, Land-
tags-. S. den, snesení, V., světnice (sněmov-
nice, sněmovna), svolení, nález, D., daně,
Ros., prázdniny, výbor, rokování, práce,
odbor, zvyk, pořádek, doba atd., Us., člá-
nek, žádost'. J. tr. S. sezení míti, lépe: sně-
movati. Já podlé sněmovního snesení kráčeti
a postupovati musím. Žer. 342.

Sněmovnice, e, f., eine Abgeordnete;
die Landstube. D.

Sněmovník, a, m., kdo sněmuje, der
Landtagsabgeordnete, Deputirte, Parlaments-
mitglied. Kom.

Sněmový den, Versammlungstag, m. Bern.

Snění, n., zdání se ve snách, sen, vidění
noční, der Traum. V. S. víc než pěnou není.
Träume sind Schäume; S. jen oblouzení,
Dch. S. == obraznosť jevící se ve spaní;
někdy zove se s. obrazností zádumčivou za

bdění, hlavně nekyne-li jí možnosť býti
uskutečněnu. Hš.

Snesení, vz Snešeni.

Snesitelně, leidlich, leidentlich. V. —
S., trpělivě, geduldig. S. trpěti. V.

Snesitelnost', i, f., možnosť snésti, die
Erträglichkeit. Ros. S. bolesti, zlého. — S.,
snosnosť die Tragfähigkeit. Nz. — S., sná-
šení, trpělivost, snášelivost, die Duldsamkeit,
Geduld, Langmuth. V. S. a strpení míti.
Reš. Vy, kdož s-tí tyranům se udatně brá-
níte. V. S-tí někoho ctíti. V. — Jg.

Snesitelný, mohoucí snesen, trpěn býti,
leidlich, leidentlich, erträglich. V. Jest sne-
sitelnější nespravedlivý hejtman než spra-
vedlivý nepřítel. Flav. Přátelsky za to žá-
dám, abyste tu míněnou a uloženou pokutu
v nějakou jinou snesitelnější obrátili. Žer.
350. — S., trpělivý, snášelivý, geduldig,
duldsam, langmüthig. Člověk pokorný, tichý,
s-ý, že ho nebrzo kdo mohl shledati, aby
se hněval. V. Soudce zatím s-ným poslu-
chačem řečníků zůstává. Bdž. 135.

Snesitlivosť, i, f. = snášelivost, die Duld-
samkeit, Geduld.

Snesitlivý = snesitelný, trpělivý, snáše-
livý, duldsam, geduldig. Ros.

Sněska, y, f. = sméška (ječmen s ovsem
a vikou setý.)

Snesný, snosný, který snese, na Mor. S.
žaludek pro tento pokrm, der etwas erträgt.

Snésti, snesu, snes, snesa (ouc), sl, sen
a šen, ení (vz -sen, Brs. 2. vyd. 21.), sno-
siti, il, šen, ení; snášeti, 3. os. pl. -ejí, sná-
šej, snášeje (íc), el, en, ení; snášívati. —
S. = do hromady nésti, zusammentragen,
-bringen, -stecken, sammeln; s hůry dolů
nésti, herab-, heruntertragen; udržeti, ne-
zlomiti se, neklesnouti pod břemenem, nésti,
trpěti, aushalten, ertragen, ausdauern, tra-
gen, erdulden, ausstehen, leiden, dulden, er-
leiden, vertragen, einstecken; snésti, snášeti
se = dohromady nésti, zubüssen, beisteuern,
Kollekte machen, beitragen; s hůry dolů se
nésti, letěti, herabfliegen, -schweben; vzná-
šeti se, létati, schweben, fliegen; s. se oč,
na čem, o čem — s někým na něčem jistém
zůstati, smluviti se, übereinkommen, einwil-
ligen, sich vergleichen, einig werden, über-
einstimmen ; srovnávati se myšlením, zdáním,
beistimmen, einerlei Meinung sein; trpěti se,
dobře s někým býti, svorným býti, sich ver-
tragen, verträglich sein. Jg. — abs. Farář
jest zavázán, aby sám pracoval a nemóž-li
snésti, aby pomocníka věrného měl. Hus II.
66., 181. — co: kameni, BO., Ros., snopy
atd. Us. Něco trpělivě snášeti; rady snášeti
(raditi se; ve sněmě hlasy sbírati); led člo-
věka snesl (udržel); neštěstí, odporné n.
tvrdé věci s. V. Počínají pomalu hlavy
snášeti. Kom. Jak on tě kozel snese (spad-
neš)! Us. Vrů. Nečistotu, bídu a psotu
snášeti. Reš. Trest, nedostatek snášeti. Us.
Dch. Snášeti nouzi šp. prý m. trpěti, ale
toto mínění jest mylné; vz předcházející
doklady. Bože můj, Bože můj, jenom mě
neopusť, co nemožu snésti, to na mno ne-
dopusť ; Dej, zajíčku, kožíšek, zimu snáší
Ježíšek, ať v teplicku spí; Co sem udělala
včera, dneska, všecko mně vodinka dolů