Předchozí (501)  Strana:502  Další (503) |
|
|||
502
|
|||
|
|||
nemohl k semnu přijeti; V Olomúci o semnu
mluvila jsem s ním; Po těch semuích; Tu o semnu nechtěli na se žalovati; Náklady činil na dva semny; Mnoho mezi tím sem- nuov minulo. Půh. I. 257., 297., II. 68., 125., 306., 308. (Tč.). Složili sú sobě sněm. Star. let. Nebylo lze ukládati sněmu v té krajině bez něho. Br. S. odtáhnouti (odložiti). Č. Š. konati. Břez. S. rozepsati (ne: vypsati). Bs. S-my pokládati a rozepisovati králi ná- leží. Rb. Toliko nám přísluší rozpisování a pokládání obecných sněmů a sjezdů po krajích. Zříz. Ferd. obnovené., Pr. Schůze s-mu, lépe: seděni s-mu. Šb. S. kde roze- pisovati a pokládati se mohl. Vz Rb. 272. Vz o sněmích také Tk. II. 297., IV. 741., Žer. Záp. I. 167., 271., 274; generalní s. Ib. I. 5., 65, 82., II. 179., Dač. vyd. Rezek, II. 337. — S. = soud, das Gericht. Pohoním k panskému, brněnskému sněmu vedlé: k soudu, k popravě. Půh. O suchých dnech v jednom z těch čtyř sněmuov. Maj. Car. Arch. III. 138. Páni a vládyky na plném soudu, na plném sněmě na tom zuostali. Vl. zříz. č. 18. (Bdl.). Pohoní p. Adama trhem ku prvnímu panskému semnu. Půh. I. 147. To má se konati o prvním panském semnu; Že mi měl na první sněm panský ve dsky vložiti ves Olnice se vším právem a toho neučinil. Půh. II. 331., 353. Sněmiště, ě, n., strsl. sъnьmště, con-
ventus. Mkl. B. 274. Sněmka, y, f., die Sylbe, zastr. Mat.
Beneš. kníž. Sněmování, n., vz Sněmovati. S. při
soudě, vz Žer. Záp. I. 30., 34., 35., 82., 85., 100. Sněniovatel, e, m., Kram., sněmovník,
der Landtagsabgeordnete. Kom. Sněmovati, sněmovávati = sněm míti,
na sněmě seděti, Landtagsabgeordneter sein; sich berathschlagen. V. Není času s. Sych. A když počali sněmovati, hned se svadili. Dač. I. 78. — o čem. Zlob. Sněmovna, y, f., sněmovní světnice n.
dům, Jg., místnost, ve které se sněm shro- mažďuje a radí, der Versauimlungssaal, das Landhaus, die Landtagsstube. — S., sněm sám, der Landtag, Reichstag. S-vna vyšší (panská), dolejší n. nižší (poslanců). S. uza- vřela. Vz S. N. Povolání do panské s-vny. Dch. Sněmovní, -ný, Versammlungs-, Land-
tags-. S. den, snesení, V., světnice (sněmov- nice, sněmovna), svolení, nález, D., daně, Ros., prázdniny, výbor, rokování, práce, odbor, zvyk, pořádek, doba atd., Us., člá- nek, žádost'. J. tr. S. sezení míti, lépe: sně- movati. Já podlé sněmovního snesení kráčeti a postupovati musím. Žer. 342. Sněmovnice, e, f., eine Abgeordnete;
die Landstube. D. Sněmovník, a, m., kdo sněmuje, der
Landtagsabgeordnete, Deputirte, Parlaments- mitglied. Kom. Sněmový den, Versammlungstag, m. Bern.
Snění, n., zdání se ve snách, sen, vidění
noční, der Traum. V. S. víc než pěnou není. Träume sind Schäume; S. jen oblouzení, Dch. S. == obraznosť jevící se ve spaní; někdy zove se s. obrazností zádumčivou za |
bdění, hlavně nekyne-li jí možnosť býti
uskutečněnu. Hš. Snesení, vz Snešeni.
Snesitelně, leidlich, leidentlich. V. —
S., trpělivě, geduldig. S. trpěti. V. Snesitelnost', i, f., možnosť snésti, die
Erträglichkeit. Ros. S. bolesti, zlého. — S., snosnosť die Tragfähigkeit. Nz. — S., sná- šení, trpělivost, snášelivost, die Duldsamkeit, Geduld, Langmuth. V. S. a strpení míti. Reš. Vy, kdož s-tí tyranům se udatně brá- níte. V. S-tí někoho ctíti. V. — Jg. Snesitelný, mohoucí snesen, trpěn býti,
leidlich, leidentlich, erträglich. V. Jest sne- sitelnější nespravedlivý hejtman než spra- vedlivý nepřítel. Flav. Přátelsky za to žá- dám, abyste tu míněnou a uloženou pokutu v nějakou jinou snesitelnější obrátili. Žer. 350. — S., trpělivý, snášelivý, geduldig, duldsam, langmüthig. Člověk pokorný, tichý, s-ý, že ho nebrzo kdo mohl shledati, aby se hněval. V. Soudce zatím s-ným poslu- chačem řečníků zůstává. Bdž. 135. Snesitlivosť, i, f. = snášelivost, die Duld-
samkeit, Geduld. Snesitlivý = snesitelný, trpělivý, snáše-
livý, duldsam, geduldig. Ros. Sněska, y, f. = sméška (ječmen s ovsem
a vikou setý.) Snesný, snosný, který snese, na Mor. S.
žaludek pro tento pokrm, der etwas erträgt. Snésti, snesu, snes, snesa (ouc), sl, sen
a šen, ení (vz -sen, Brs. 2. vyd. 21.), sno- siti, il, šen, ení; snášeti, 3. os. pl. -ejí, sná- šej, snášeje (íc), el, en, ení; snášívati. — S. = do hromady nésti, zusammentragen, -bringen, -stecken, sammeln; s hůry dolů nésti, herab-, heruntertragen; udržeti, ne- zlomiti se, neklesnouti pod břemenem, nésti, trpěti, aushalten, ertragen, ausdauern, tra- gen, erdulden, ausstehen, leiden, dulden, er- leiden, vertragen, einstecken; snésti, snášeti se = dohromady nésti, zubüssen, beisteuern, Kollekte machen, beitragen; s hůry dolů se nésti, letěti, herabfliegen, -schweben; vzná- šeti se, létati, schweben, fliegen; s. se oč, na čem, o čem — s někým na něčem jistém zůstati, smluviti se, übereinkommen, einwil- ligen, sich vergleichen, einig werden, über- einstimmen ; srovnávati se myšlením, zdáním, beistimmen, einerlei Meinung sein; trpěti se, dobře s někým býti, svorným býti, sich ver- tragen, verträglich sein. Jg. — abs. Farář jest zavázán, aby sám pracoval a nemóž-li snésti, aby pomocníka věrného měl. Hus II. 66., 181. — co: kameni, BO., Ros., snopy atd. Us. Něco trpělivě snášeti; rady snášeti (raditi se; ve sněmě hlasy sbírati); led člo- věka snesl (udržel); neštěstí, odporné n. tvrdé věci s. V. Počínají pomalu hlavy snášeti. Kom. Jak on tě kozel snese (spad- neš)! Us. Vrů. Nečistotu, bídu a psotu snášeti. Reš. Trest, nedostatek snášeti. Us. Dch. Snášeti nouzi šp. prý m. trpěti, ale toto mínění jest mylné; vz předcházející doklady. Bože můj, Bože můj, jenom mě neopusť, co nemožu snésti, to na mno ne- dopusť ; Dej, zajíčku, kožíšek, zimu snáší Ježíšek, ať v teplicku spí; Co sem udělala včera, dneska, všecko mně vodinka dolů |
||
|
|||
Předchozí (501)  Strana:502  Další (503) |