503

snesla; A když bylo kole vesna, tu kuřička
vajco sněsla; Kokokokokokodák, sněsla
vajce za paták; Má křivda veliká, můj zá-
rmutek těžký, šak mně ho pomůže milý
pán Bůh snésti. Sš. P. 53., 69., 242., 434.,
490. (Tč.). Staří nemohu břemen zákona
snésti jako silní; Přivazují břemena těžká a
nesnesitelná, to věz, jichž nemohú snésti a
kladů na ramena lidská. Hus I. 269., 453. S.
zimu, horko, bolesti, něčí chyby. D. Sneste,
co máte, neb mám hlad. Sych. S. paměť
(co kdo pamatuje, před soudem zazname-
nati). Pr. měst. Snes to (dolů to nes); ta loď
mnoho snese, Us.; slepice vejce snáší, legt.
BO. S. úprk vojska (vydržeti, odolati mu).
Troj. Dítě snositi (nepotratiti). Leg. S. křivdy.
Har. — co, se jak. O to za jedno se snesli.
V. Za jednoho člověka se snesli (jednohlasně).
V., Br. Až do dne tu bolesť mlče snášel.
V. Ženám v ten čas něco v dobrém snes.
Mel. o porodu. Tvrdší práci bez ublížení
sobě s. Kom. Něco pokojnou myslí s., V.,
dobrou myslí. Háj. Křivdy rovnou myslí s.
Kom. S teskností snáší i malé chvilky pro-
dlení. Kom. Něco s mlčením s. (urážky).
Sych., Ml. A za jednoho člověka so snesše
(Nerozdílně). V. Když kůň se na zadních
nohách snáší. Db. Jak v tom sv. otcové
na velkém díle se snášejí; Bůh v dlouho-
čekání a trpělivosti snášel nádoby hněvu.
Sš. Sk. 83., I. 104. Ne všecko bez pozna-
menání psaného neb vytisknutého v hlavě
a paměti snášeti může Dač. I. 3. Tolik muk
veselou tváří snášel. Žal. 112. Křivdy trpě-
livě snášeti. Hus I. 332. — se s kým, čím.
Musíme se s lidmi s. Us. S. se se štěstím
(šťastným býti). V. Snášejí se co pes s koč-
kou. Ros. S někým dobře se snášeti. J. tr.
To s pravdou se snáší. Us. Dch. Majíce
staré ženy pěkně se s nimi snášejí. Žer. 320.
Snáším se s domněním pana N. (souhlasím).
Snáším se s jeho míněním. Bs. — (se) na
čem. Ne všichni se na tom, která by z nich
nejlepší byla, snášejí; Na tom se všichni
snášejí; Páni se na tom jednomyslně snesli.
V. Plavač snáší se na vodě. Us. Na tom se
snášejí rabínové. Br. Co na sněmích sne-
šeno bylo, za zákon platilo. Ml. Slepice na
jaře atd. na půdě atd. snášejí. Ml. Ráčili
jsme se na tom se stavy království českého
snésti. Nar. o h. a k. Na čem se větší po-
čet přísežných snese, to svůj průchod míti
má. Kol. 33. JMK. na tom jest se se stavem
panským a rytířským a městským s. ráčil.
Zř. F. I. A. IX. Kněz Řehoř dosti spurně se
postavil vždy pravě, že se na tom všichni
snesli. Jdn. 161. Snesl jsem se s panem
otcem jeho na tom, abychom ho v neděli
příští okřtíti dali. Žer. 326. — se oč (vz
nahoře). O to pole jak živi se nesnesou.
Us. O vše se pěkně s-li a přátelsky. Bl.
Aug. 67. S. se o krále. Bart. 4. 1. O způsob
správy se s.; Snesl se s pány přátelsky
o všecko (smířil se). V. Konšelé k hodině
určité do rady scházeti se mají pod poku-
tou, o kterouž by se společně snesli. Kol. 4.
Jednomyslně jsme se o tento nález snesli.
Žer. O hory a kovy JMC. takto se jest se
všemi třemi stavy s. ráčil. Nar. o h. a k.
A s kýmž by se koli o tištění týchž práv

a zřízeni zemských s. mohl. Zř. F. I. A. II.
Napomínáme vás, abyste s pánem o to přá-
telsky se snesli. Jdn. 240. — J. tr. — kudy.
Tam vyletěl nad hliněnskou horu, tam se
snášel dolů po jaboru, aj po zeleném stro-
mečku. Sš. P. 185. — kdy. Pavel se s nimi
v něm (o evangeliu) snášel na rozmluvách
veřejných a soukromých. Sš. II. 18. — se
v co. Jednomyslně jsme se v tento nález
snesli. Žer. — co jak dlouho. Žena ta po
jeden den onu nemoc snášeti mohla. Sš. L.
134. — se mezi kým. Mezi sebou se sná-
šeti. Us. S. se mezi lidmi. Zlob. Bylo mezi
námi sneseno. V. — se. Muž a žena dobře
se snášejí (jsou svorní). V. Pokudžby se
strany, kterýchž se vlastně a ne jiných do-
týkalo, snesou. Zř. F. I. C. XIX. Když se
strany snesou, poklidové několikeří vzíti
se mohou. Faukn. — se skrze koho. A ta-
kové věno i také obvěnění, pokud by se
manželé snesli skrze přátely své, tak při
tom zůstaveni býti mají. Kol. 41. — se
o čem. O tom se snesli a na tom zůstali,
aby . . . Háj. Snesli jsme se o tom, že by-
chom jim hostinu strojiti dali. Har. — Vrat.,
Solí'., Sych. — co proč: něčí chyby pro
dobrou vůli snášeti. Us. Snes dobrého pro
jeho ctnost'. Ros. — V. Pro obhájení spra-
vedlnosti cokoli snášej. Kmp. — se při
kom, u koho (nějakého mínění býti).
V pravdě se to při nás snášelo, že. . . Akt.
Ferd. U mne se snáší (jsem toho mínění),
aby rukojmové propuštěni byli. V. — se
odkud kam. Pták snáší se s věže na
strom (z povětří na strom); seno ze senníka
do chléva. Us. K zemi se snésti. Us. Dch.
Snášeti něco do stodoly. Pták se stromu
k němu se snesl. Us. Oral sem tam včeraj,
dněska, všecko mi to voda sněsla, snesla
mi to do tarasu, čim ja budu chovať chasu.
Sš. P. 244. Kamení na hromadu s. Ros. S.
básně v hromadu. Aesop. — Kom., Ros. —
co (se) v čem. Aby se s vámi v nich sná-
šeli. Žer. 343. Všichni tři stavové v tom se
snesli jednomyslně. Bart. 2. 21. A v tom se
všichni otcové snášejí. Sš. Mt. 14. V tom
se všichni snášíme, že se to musí státi. Ml.
Snášeti se s kým v čem (srovnávati se).
J. tr. — co, k čemu. Maso k jídlu sná
šeti. Proch. — co kde. V paměti něco sná-
šeti (míti). V. Snášeti se v povětří. Us. Ptáci
se nad námi snášeli. Us. (Br.). Snesla jsem
jich padesát na kopečku v kopřivách; Sle-
pička vám snese jiný (vejce) v komoře
v koutku, na zeleným proutku; Snášela bych
se ti nad hlavičkou; S. se nad světničkou.
Er. P. 25., 61., 106., 220. Slepice snesla vejce
za kamny. Er. P. 61. Syn s mateří na tom
purkrechtu snášeti se nemohli. NB. Tč. 166.
— co komu. On mi to snese. Us. — že.
Snášejí se na tom (souhlasí), že to proto
udělal. V. — aby. Snesli se na tom, aby ...
Br. Krátkosť času nesnáší (— nedovoluje),
aby sněm obecní položen byl. Břez. Bylo
snešeno, aby útok učinili. V.

Suěsti, vz Snísti.

Snešení, n., lépe: snesení = sebrání,
shromáždění, die Zusammentragung, -brin-
gung. S. sena, kamene v jednu hromadu.
Jg. — S., smlouva, ujednání, die Uiberein-