504

kuuft, Abrede, der Vertrag, Beschluss. S.
učiniti, mezi sebou udělati; z jednomyslného
s.; s. obce, rady římské. V. S. obapolné;
Podlé tohoto našeho se stavy s. Nar. o h.
a k. S. úpustné, der Ablassungsbeschluss.
J. tr. S. posud platné. Us. Dch. Po přečtení
tohoto sněmovního s. všichni jednomyslně
zkřikli. Zk. exc. Koupě se stává dobrovol-
ným s-ním prodávajícího a kupujícího. Pr.
S. se o něco, J. tr., o věno, Pr. měst., o po-
koj. D. Obecné všech sneěení se stalo. Cyr.
Z obecného s. uložili (mu, aby . . .) Br.
Skrze starší s. obce se vynáší. Kom. S.
rady do N. se poslalo. Kram. S. apoštolské
(12 článků víry), Apol., sněmovní. Zlob.,
V., Kom., zemské, Th., společné; podlé s.
většího počtu. Er. — S. sena (dolů, nesení),
das Heruntertragen, Herabtragen. Us.

Snešený, lépe: snesený; -sen (šen) -ena,
-eno, zusammen-, herabgetragen ; beschlossen,
ertragen. S-né a sebrané fabule. Aesop. S-ná
lží hromada. Jel.

1. Snět, u, m., sněť, í, f., snítka = špa-
lek, peň, der Stamm. Ratolesť některá stromu
sama stromem býti chtíc od snětu se od-
česla a spadla. Kom. — S., snětev, větev,
ratolest, der Ast. Slon svým pyskem s. stro-
movou k zemi sehnul. Kram. Snítka se
stromu k okulování. Us. Sesbírala s-ty větry
sklácené. Sá. Jeden s. prken (jedna vazba
prken). Us. — Jg.

2. Snět, a, m., něm. Sniet, ves u Kralo-
vic. PL., Tk. I. 406., 408., III. 73.

Sněť, i, f., choroba květy a semena hu-
bící zvl. u obilí, der Brand, uredo. Sněti-
vosť, snětlivosi, smetivosi, smětivosi, sněti-
vina, mri, úžeh. Vz Rez, Padlí (druhy sněti).
S. obilní, kozíbrady luční, smradlavá, pše-
niční (stává se nejvíce, když prší na květ
a zima jest), pecičkovitá (pecička), prašná,
v ječmeně, Jg., pšeničná n. mazlavá, kuku-
řičná. Čl. 184., 185., Kk. 73., KP. III. 250. —
S., mrtvina, mrlina, mrť, uhlík, der Brand,
heisse Brand, v medicíně. S. horká, studená,
vlhká, suchá, bílá. Rostl., Lk. Š. na noze
(neduh koňský). Ja. — S-, v botanice, aeci-
dium, rostl, pýchavkovitá; rhinantus crista
galii, der Hahnenkamm. Rozk. — S-ti v bot.,
palea, maličké šupiny mezi kvítky spolu-
lůžných rostlin. Rostl. I. a. 59. — S. (na
Slov. snědek) = koule, zásnět, zlé břemeno
v maternici, das Mondkalb. Vz Snědek.
Ja.

Snětění, n., das Brandigwerden. Bern.

Snětěti, ěl, ění, sněť dostávati, brandig
werden. Jg.

Snětev, tve, f., větev, der Ast. Us. č.

1. Snětí, n. S. obilní = snět. Zlob.

2. Snětí, n., sejmutí, vzetí, das Abnehmen,
der Abzug. S. klobouku. Jg. Po s. našeho
dílu, nach Abzug. Nar. o h. a k. — S.,
sňatek, die Verbindung. S. manželské n.
svatební. Apol., Br. Smlouvy svatební v šesti
nedělích ode dne snětí manželského knihami
městskými stvrditi se mají. Kol. 45. Man-
želství jest s. hodných lidí. . . Hus III. 201.,
197. Také: s. se. Snětí se s takovým man-
želem. Br. O s. se Přemysla s Libuší. Dal.

3. Snětí, s. se, n. = zapálení se, die Ent-
zündung. Plk.

4. Snětí, n., obstih, soujem, der Inbegriff,
Complex. Nz.

Snětina, y, f. = sněť. Kn. o nebi. 112.

Snětiště, ě, n., lépe: stoklasa, lolium te-
mulentum, der Lolch, die Trespe. Jg.

Snětiti, il, cen, ení; snětívati = snětivé
činiti, brandig machen, mit dem Brande
anstecken. — se = snětěti. Pšenice se snětí.
Us.

Snětitý, sněty mající, ästig. Mus.

Snětivě, brandig.

Snětivěti, ěl, ění; snětivívati = snětivým
se stávati, brandig werden. — po čem. Po
ročním semenu osení ne tak snadno snětiví.
Kouble.

Snětivina, y, f. = snětivosť. Zlob.

Snětivka, y, f., kleiner Ast. Vz Snět. Dch.

Snětivosť, snětlivosť, i, f. = sněť, der
Brand. S. obilí. Reš. — S., snět, zásněť,
koule, zlé břemeno, zárodek nezdárný, das
Mondkalb, die Kugel. S. dříve odchází, než
čas přirozený připadá. Ja. — Jg.

Snětivý, sneť mající, brandig. S. pšenice,
žito, D., semeno. — S. papír (smetlivý, pa-
covatý, nečistý). V.

Snětka, y, f. = snět. Měla-li s. vštípiti
se v olivu sadovou. Sš. I. 118.

Snětle = snětev, větev, vz N.

Snětný, sněty (větve) mající, košatý, ästig,
dicht. S. koruna. Um. les.

Snětor, u, m., parkinsonia, die Parkin-
sonie. S. trnatý, p. aculeata. Rostl. 448.

Snětorodý, Brand erzeugend. L.

Snětourek, rku, m., sphacelaria, der Brand-
faden. Rostl. 1867.

Snětovatěti, ěl, ění, brandfleckig wer-
den. Rostl.

Snětovatý, snětovitý = plný sněti, bran-
dig. S. obilí. Bern.

Sněťový = snětovatý, brandig. Bern.

Snětva, y, f. = snětev. Mus.

Snětvička, y, f., malá snětev. Vz Snět, 1.

Sněžek, žku, m. = sníh. Nedozrálý roz-
umek jako jarní s. Č. Jako s. bělý koníček.
Rkk.

Sněžení, n., padání sněhu, das Schneien.
Bern.

Sněženka, y, f., galanthus, das Schnee-
glöckchen, rostlina. S. lepá. Flora., Slb. 206.
Vz Sněhovka.

Sněženkovitý. S. rostliny, amaryllideae:
bílý narcis, blednivka. Vz Schd. II. 271..
Slb. 206.

Sněžíček, čku, m., drobounký sníh.

Sněžina, y, f., lavina, die Lavine. S.
sypká, Schutt-, spádná, Sturz-, posuvná,
Rutschlavine. Nz.

Sněžisko, a, n., ošklivý sníh, mnoho sněhu,
vieler, abscheulicher Schnee. Bern.

Sněžiště, ě, n., Schneefeld, n. Č.

Sněžiti, il, en, ení; snězívati, schneien.
Sněží = sníh padá. Us. — kdy. Sněžívá se
se v ty doby. Bern. — jak dlouho: celou
noc celý den. Us.

Sněžitý, voll Schnee. Zlob., Mus.

Sněžívati, vz Sněžiti.

Sněživo, a, n., sněžný čas, das Schnee-
wetter. D.

Sněživý, sněžný,sněžný, Schnee-, schneeig.
S. počasí, Zlob., vítr. D.