505

Sněžka, y, f., vrch sněhem často n. vždycky
pokrytý, Schneeberg, m.; zvl. kůpa, vrch
krkonošský nejvyšší, starší jméno: sněžná
kopa, die Schneekoppe. Jg., Č. — S., pták
sokolovitý. Světz.

Sněžnatý, voll Schnee, Schnee-, schnee-
reich. S. země. Šf.

Sněžně, schneeweiss.

Sněžné, ého, n., něm. Snežney, ves u Se-
dla. PL.

Sněžní, -ný — sněhový, nivalis, schnee-
bewohnend, in Schneegegenden wachsend.
Rst. 494. Rostliny s. neb lední. Rostl.

Sněžnice, e, f., der Schneeschlittschuh.
KP. I. 34. — S., das Schneefeld. Kamar. -
S., emberiza varia, der Schneesperling.

Sněžník, u, m., sněhovec, der Schnee-
berg. Krč. 336. — S., der Schneeschlitten. —
S., a, m., skřemenáč, lagopus robatius, das
Schneehuhn. D.

Sněžno. Sr. Sněžný. Jest tam s., Schnee-
wetter, n. Us.

Sněžnobílý, schneeweiss. Us. Jg.

Sněžnokvět, u, m., chionanthes, die
Schneeblume, der Schneebaum. Rostl. I. b.
248.

Sněžnoplod, u, m., chiococca, die Schnee-
beere, rostl. Rostl. I. a. 257.

Sněžný, od sněhu, plný sněhu, Schnee-,
schneeig, voll Schnee. Matka boží sněžná
(že toho dne za velikého horka v Římě sníh
napadal na tom místě, kde měl býti kostel
stavěn), S. Maria ad Nives, Maria Schnee.
S. hory, koule, studeň, voda (sněhová), Us.,
metelice. Sych. S. vody, zima, čas, BO, dni.
Bj. — S., bílý jako sníh, schneeweiss. Rst.
494., V. S. pleť, Gníd., tkanice. Č. — S.
čára, mez n. hranice věčného sněhu. Vz S.
N. — S. květ = sněžnokvět.

Sněžovka, y, f. = sněžka. Sedl.

S nic býti nemůžeme, nichts vermögen.
Lom.Cf. Býti s co (I. 116. b.).

Snice, pl., f., ramena, ve které se voj roz-
bíhá a která do nápravy zadělána jsou, die
Deichselarme, Schere. Us., Jg., Kd., Pk.,
Šd. S. u pluhu, der Pflaugarm. Šp.

Sníček, čku, m., sen, der Schlaf, Traum.
Plk., Puch. Tak sa jí s. sníval, že jí sla-
víček zpíval. Sš. P. 302. Matičko, nemožu
spáti, ani sa s-ka dobrati (shledati); Uzdál
se jí sníček z jejího srdečka, vyrůstla jí na
něm krásná jablonečka; Uzdál se jí sníček,
sníček neveselý. Sš. P. 45., 789., 793. Vkou-
zlete se ve tvůj sníček sami lásky bůžkové.
Č. R. stl. 16. — S., sleziník routovitý, asple-
nium ruta muraria, Mauerraute, f., rostl. Slb.
90.

Snida, snidka, y, f., ploská skyva chleba,
ein flaches Schnitzlein Brod. Plk.

Snídal, a, m., osob. jm. Šd.

Snídálek, lká, m., wer gern frühstückt.

Snídaň, ě, f., šp. místo: snídaně, sní-
daní, vz Snídaní.

Snídaní, í, n., v některých krajinách v ob.
mluvě: snídaně, ě, f. (ve vých. Čech., u Ra-
kovníka), na mor. Zlínsku: sňdaní. Vz N.
Brt. Das Frühstück. Přešlo i do němčiny:
Gei eine schnitaine (jdi do sednice snídat).
Us. v Chebsku. Dch. Lépe.: snídaní. Jg.

Snídání = jedení ráno, das Essen ; sní-
daní = to, co sejí, das Frühstück; ale i sní-
daní = snídání. Ráno o snídaní; okolo sní-
daní přijeli. Har. Bude je míti o jedno sní-
daní (snadno je přemůže). Kom. Posečkejte,
až bude po snídaní. Sych. S. masité, das
Gabelfrühstück (ne: s. na vidličku). Rk.
Má k s. kávu, čaj, polívku atd. Potom šli
k s-ní, já taky běžel. Er. P. 419. S. to je-
nom mimochodně a stojino se odbavovalo.
Sš. J. 305. A jak bylo na ránu a o dobrém
snidaňu, máť za dceru přijela, na třech vo-
zech šat měla; Zabila sem holubičku, mému
pánu k snídaníčku, Pod javor si sedlo, sní-
daníčko jedlo; Běž do lesa dubového, najdeš
hada jedového, uvař mu ho k snídaníčku,
jak rybičku s černú máčkú; Radši bych já
radši dvanáct krav dojila, než vdovcovým
dětom snídaní strojila; Snídaní s obědem
to já mám každý deň a tebe, má milá, edem
(jen) ráz za týden; Navrać ženko ku domu,
pojedzěmy k snidaňu; Tovaryško věrná
moja, pones mně snídaňa; Kdo snídaní za-
spal, bodaj hore nestal; stavěj hore, stavěj
hore, srdečko moje, neskoro je. Sš. P. 85.,
96., 102., 168., 197., 351., 503., 528., 558.
(Tč.).

Snídaníčko, a, n., kleines Frühstück.
Ros., Č.

Snídati, snídávati. S. místo sjídati, n se
vsulo snjídati, vz N. Ht. S. = jedením strá-
viti, zusammen-, aufessen. — co. Tak aby
nepotřební potřebným pokrmu nesnídali. V.
Kdo snídá potravu tu. Br. Ale V. má také :
sjídati. — S., ráno jísti, frühstücken. Lač-
ného života, když ještě nesnídal. V. Jícnější
snídají, obědvají, svačí a večeří. Kom. —
co: kávu, polívku, maso atd. Us. Já bych
už snídala rybičky z Dunaja. Sš. P. 34. —
co kde (s kým jak): na železe (radlici).
Dal. S. v kavárně, pod stromem v zahradě
na trávníku s přátely za laciný (drahý)
peníz. Us.

Snide = sjide, sejde; sešel, a, o; snidesta
sě, dual = sešli se. Kat., Dal. Vz Sníti 3.

Sniderovka, y, f., druh ručnice. Vz KP.
IV. 495.

Snieti sě = sjeti se. Jir. Kniežata snemše
sě (s) zpievajúcími juneti. Ž. wit. 67. 26.

Sníh (zastr. snieh, snyech, Ž. wit. 148.
8., 147. 16.; sníh, u, u Stankova, Uher. Hra-
diště a j. Tč.), sneh, gt. sněhu (vz: í), snih,
u, snížek, žku, sněžík, u, sněžíček, čku, m.
S., sněgъ., lit. snégas, goth. snaivs, lat. nix
(genit. nivis), der Schnee; cf. řecké véw;
Popp myslí, že g (h) vzniklo z v. Schl. Lit.
snigti, snégas, prus. snaygis. Mkl. aL. 139.
Na mor. Zlínsku sněh, ale v městech ta-
mějších snih. Brt. V MV. nepravá glossa.
Pa. — S. = déšť v perité částky zmrzlý. S.,
vodní páry ve vzduchu zmrzlé, které kry-
stalisujíce představují jehličky a plošky do
soustavy hexagonalní n. klenčové náležející,
der Schnee. Vz S. N. Sníh, V., Kom., D.,
Sych. atd., snih, V., Kom., Br., sněh. Har.
S. čerstvě napadlý: celina; s. ku starému
znova připadlý: obnova. Šp. S. čerstvě na-
padlý, který stromy láme, na Mor. u Vyzo-
vic: okyt. S. k obuvi přimrzlý: nátlapek;
s. zmrzlý: ledovatina; místo, kde s, vytál: