Předchozí (505)  Strana:506  Další (507) |
|
|||
506
|
|||
|
|||
jihovatka; místo, kde led a s. taje: výhře-
visté. Šm. Sníh tvoří obyčejně hvězdovité chomáče skládající se z jemných ledových jehliček. Bř. Š. padá, prší, se koulí, Us., taje, jihne, se rozpouští, kryje zemi, D., přikrývá osení. Kom., schází; spousta sněhu. Šp. Při jednej doline včtr profukuje, při druhej dolině snížek poletuje; Dyž bude, můj synu, snížek poletovať, to fa bude, synu, máti nakrmovat. Sš. P. 140. Učini se jeho rúcho světlo a bělo jako snieh. ZN. Bílý jako sníh, V., jako padlý sníh. D. Nad sníh bělejší. Sych. Sněhu naprchlo, V., napadlo; s. sešel; s-em cestu prošlapati; Za mrazu s. pod nohama chrupe; S. padá jen se sype. Dch. V tom se dalo do sněhu (počal pa- dati s.). U Chocerad. Vk. Dyby s-hy byly, už by otajaly. Sš. P. 122. A bieše rúcho jeho jako s. Hus II. 137. Na hlavě sníh a v hlavě květ (zkušenost). U Žamberka, Dbv. Kotouče sněhu padají; březnový s. D. Vítr jako vichrem sněhy vál a rozmítal. Kron. mosk. Sněhem zapadnouti, se zasypati (za- sněžiti se). Us. S. osení vysvědil (hat aus- gewintert). Sych. Po snihu jda. Kom. Puste nás tam během, připadáme sněhem. Sš. P. 427. Stálý, jako letní s.; Kdo se bojí jíní, spadne (poprší) na něj sníh. Mus. III. Lon- ských sliv a loňského sněhu připomíná. Lb. Zmizel jako loňský s. (Vz Zmizení); Lon- ského sněhu zpomínati; Lonského sněhu nevzpomínej (toho, co už minulo. Vz Známý, Dávno); Tak to platno (platí), jakoby sně- hem zapečetil (V. Vz Nejistota); Státi o koho jako o loňský s. (Vz Nemilý); Podvodník sušený s. mezi sůl míchal (a prodával); Veliký sníh, malá voda. Č. Moc sněhu, málo vody. Sk. Málo s-ha, málo sena. Kda. Mnoho žaludů o sv. Michale, o vánocích s-hu na mále. Kda. Drobný s., velká voda; Hrubý s., malá voda. Moravan 1875. S. v poci su- šiti (marnou práci konati). V., Šml. Snihota, y, m., osob. jméno. Mor. Šd.
Snihotice, ves u Prostějova. Tč.
Sník, u, m., sen. Hejno s-ků chytnem do
vábníků. Hdk Č. 282. Sniknonuti, kl, utí — smeknouti se, vyváz-
nouti, los-, entkommen. — komu s čeho. Chtíc ráda toho neslyšeti a spíš mi s smečky s. Ctib. — se kam — sjíti se. Sniknouíi se v radu. D. Snílek, lka, m., der Träumer. Lpř., Hdk.
Cf. Snitel. Snílkování, n., die Träumerei. Dch.
Snílkovati, träumen.
Sním, vz Snísti.
Snímací, k snímání se hodící, Abnehms-.
S. válec, Techn. III. 269. Snímač, e, m., der Abpacker. Šm.
Snímačka, y, f., das Streicheisen. Šp.
Snímání, dolů brání, das Herabnehmen.
S. klobouku. Žalan. — S., pryč brání, das Wegnehmen, Abschaffen. S. hříchů. Beze všeho za schodek s. (ohne Abzug). Nar. o h. a k. — S., snímání se = spojování se, die Vereinigung. S. se v hromadu. S. se s man- želkou (ženění se, pojímání se, das Heira- then, der Beischlaf). Us. Ve snymanyu ludí. Ž. wit. 101. 23. Sv. Pavel netupí sv. man- želství, ale odpúštie zřiezené s. v manžel- |
ství tiem řádem, kterýmž pán Buoh ustavil.
Hus III. 197. Snímaný, abgenommen. S. maso (s kte-
rého sádlo jest sňato). Us. — S., zusammen- genommen. Jg. Snímati, vz Sníti, Sejmouti.
Snímek, mku, m., snímka, y, f., rus.,
sňatá s čeho podoba, obraz podobný písmu, fascimile, das Fac-simile. Věrný s. Mus. Snímkovati, facsimiliren. Šm.
Snímkový, Kopir-. S. přístroj; s. či slá-
mový papír, Paus-, Strohpapier. Snísko, a, n., nepříjemný sen. Slov. Němc.
Snilo se mi s. Ht. Sl. ml. 214. Snísti (zastr. snésti), sním, 3. os. pl. snědí
(ne: sní), sněz, sněda (ouc), snědl, sněden, (lení (na Mor. místy též snězen, ení); sní- dati, snídávati, zusammen-, aufessen, ver-, aufspeisen. Jg. S., strsl. sьnésti, come- dere; kor. jad, tudíž strsl. jasti a sъnesti. Mkl. L. 53. Snísti m. sjísti, n se vsulo: snjisti; snědl m.: snjedl, je v e, vz ě. — abs. Náramně žádati, jakoby snísti chtěl. V. Co se doma uvaří, ať se doma sní. Us. Zlý pes ani sám snie, ani druhému dá. Mus. A že oni (kněžie) mají, co jest nejlep- šieho, sniesti, spíti i zedrati, ktož tak káže, ten jest velebný kazatel. Hus II. 174. A když snědúc supové rozletie sě. K. š. 3. — co. Vše, všeckna jídla snísti. D. Až to sníš, něco zvíš (když si někdo mnoho k jídlu před- loží). Lb. Luštiny se zahodí, když se jádro snědlo. Sych. I sjechu (snědli) veścek plod země jich. Z. wit. Jen jsem to snědl, už jsem říhal; Čerta by snědl (mnoho jí); Houpy, houpy, kočka snědla kroupy (říkáme děti hýčkajíce). Us. Dch. Tohle sníst, to by mu- sela duše na stranu (to bych pukl); Dycko něco chce a sni to (když chce o tom mlu- viti, zapomene to). V Kunvaldsku. Msk. Co máš zítra udělati, udělej dnes, co máš dnes snísti, nech si na ráno. Olom. Sd. Snědl všecko jak by smetl. Us. Šd. Zde pyšní lidé ve zlaté chodí, zítra je červi a žáby snědí; Sjézte mia tu, sjézte, dunajské ry- bičky, ať mia nedostanú Turkovy ručičky; Jak ten první kúsek zédl (snědl), hned na levé líčko zbledl (hnedka jako stěna zbledl. Sš. P. 169.); Ona jablečko sjedla, jak bila šatka zbledla; Ten svět je široko, rodiči daleko, nežli sa oni dověďá, červíci mia sněďá; Nech mě snijú (= snědí) straky, vrany, nebudeš mět žádné hany; A zas ji (trávu) dal šohaj vraným koňom snésti; Počkej ty Šveríne, čerta´s snědl, kmíne, bude tě čert udit v pekelném komíně; Měla sem synečka v červené čepice, vylezl na hůro, snědle ho slepice; Skováš si ho do police, snědijú ti ho ploščice; Hop, Janíčku, hop, snědľs misu króp. Sš. P. 73., 147., 168., 234., 453., 531., 545., 586., 656., 762., 764. (Tč.). A co by měli chudí sirotkové a vdovy sniesti, to oni všechno obecně pickujíce sě sžerú; (Ženy) jsú lžíce ďáblovy, jimiž jiné jie. ale dotud bude jiné lžicí jiesti, až i lžíci sní; Na Erodesovi králi jehož sú črvie snědli. Hus I. 220., 278., 351. (Té.). A když jej (beránka) dobří lidé vešken snědie. Pass. 22. Snědl by čerta kus Snědl by vola i s rohama. Us. Hý. Vz Žrout. Lb. Sníme |
||
|
|||
Předchozí (505)  Strana:506  Další (507) |