506

jihovatka; místo, kde led a s. taje: výhře-
visté. Šm. Sníh tvoří obyčejně hvězdovité
chomáče skládající se z jemných ledových
jehliček. Bř. Š. padá, prší, se koulí, Us.,
taje, jihne, se rozpouští, kryje zemi, D.,
přikrývá osení. Kom., schází; spousta sněhu.
Šp. Při jednej doline včtr profukuje, při
druhej dolině snížek poletuje; Dyž bude,
můj synu, snížek poletovať, to fa bude, synu,
máti nakrmovat. Sš. P. 140. Učini se jeho
rúcho světlo a bělo jako snieh. ZN. Bílý
jako sníh, V., jako padlý sníh. D. Nad sníh
bělejší. Sych. Sněhu naprchlo, V., napadlo;
s. sešel; s-em cestu prošlapati; Za mrazu
s. pod nohama chrupe; S. padá jen se sype.
Dch. V tom se dalo do sněhu (počal pa-
dati s.). U Chocerad. Vk. Dyby s-hy byly,
už by otajaly. Sš. P. 122. A bieše rúcho
jeho jako s. Hus II. 137. Na hlavě sníh a
v hlavě květ (zkušenost). U Žamberka, Dbv.
Kotouče sněhu padají; březnový s. D. Vítr
jako vichrem sněhy vál a rozmítal. Kron.
mosk. Sněhem zapadnouti, se zasypati (za-
sněžiti se). Us. S. osení vysvědil (hat aus-
gewintert). Sych. Po snihu jda. Kom. Puste
nás tam během, připadáme sněhem. Sš. P.
427. Stálý, jako letní s.; Kdo se bojí jíní,
spadne (poprší) na něj sníh. Mus. III. Lon-
ských sliv a loňského sněhu připomíná. Lb.
Zmizel jako loňský s. (Vz Zmizení); Lon-
ského sněhu zpomínati; Lonského sněhu
nevzpomínej (toho, co už minulo. Vz Známý,
Dávno); Tak to platno (platí), jakoby sně-
hem zapečetil (V. Vz Nejistota); Státi o koho
jako o loňský s. (Vz Nemilý); Podvodník
sušený s. mezi sůl míchal (a prodával);
Veliký sníh, malá voda. Č. Moc sněhu, málo
vody. Sk. Málo s-ha, málo sena. Kda. Mnoho
žaludů o sv. Michale, o vánocích s-hu na
mále. Kda. Drobný s., velká voda; Hrubý
s., malá voda. Moravan 1875. S. v poci su-
šiti (marnou práci konati). V., Šml.

Snihota, y, m., osob. jméno. Mor. Šd.

Snihotice, ves u Prostějova. Tč.

Sník, u, m., sen. Hejno s-ků chytnem do
vábníků. Hdk Č. 282.

Sniknonuti, kl, utí — smeknouti se, vyváz-
nouti, los-, entkommen. — komu s čeho.
Chtíc ráda toho neslyšeti a spíš mi s smečky
s. Ctib. — se kam — sjíti se. Sniknouíi
se v radu. D.

Snílek, lka, m., der Träumer. Lpř., Hdk.
Cf. Snitel.

Snílkování, n., die Träumerei. Dch.

Snílkovati, träumen.

Sním, vz Snísti.

Snímací, k snímání se hodící, Abnehms-.
S. válec, Techn. III. 269.

Snímač, e, m., der Abpacker. Šm.

Snímačka, y, f., das Streicheisen. Šp.

Snímání, dolů brání, das Herabnehmen.
S. klobouku. Žalan. — S., pryč brání, das
Wegnehmen, Abschaffen. S. hříchů. Beze
všeho za schodek s. (ohne Abzug). Nar. o h.
a k. — S., snímání se = spojování se, die
Vereinigung. S. se v hromadu. S. se s man-
želkou (ženění se, pojímání se, das Heira-
then, der Beischlaf). Us. Ve snymanyu ludí.
Ž. wit. 101. 23. Sv. Pavel netupí sv. man-
želství, ale odpúštie zřiezené s. v manžel-

ství tiem řádem, kterýmž pán Buoh ustavil.
Hus III. 197.

Snímaný, abgenommen. S. maso (s kte-
rého sádlo jest sňato). Us. — S., zusammen-
genommen. Jg.

Snímati, vz Sníti, Sejmouti.

Snímek, mku, m., snímka, y, f., rus.,
sňatá s čeho podoba, obraz podobný písmu,
fascimile, das Fac-simile. Věrný s. Mus.

Snímkovati, facsimiliren. Šm.

Snímkový, Kopir-. S. přístroj; s. či slá-
mový papír, Paus-, Strohpapier.

Snísko, a, n., nepříjemný sen. Slov. Němc.
Snilo se mi s. Ht. Sl. ml. 214.

Snísti (zastr. snésti), sním, 3. os. pl. snědí
(ne: sní), sněz, sněda (ouc), snědl, sněden,
(lení (na Mor. místy též snězen, ení); sní-
dati, snídávati, zusammen-, aufessen, ver-,
aufspeisen. Jg. S., strsl. sьnésti, come-
dere; kor. jad, tudíž strsl. jasti a sъnesti.
Mkl. L. 53. Snísti m. sjísti, n se vsulo:
snjisti; snědl m.: snjedl, je v e, vz ě. —
abs. Náramně žádati, jakoby snísti chtěl.
V. Co se doma uvaří, ať se doma sní. Us.
Zlý pes ani sám snie, ani druhému dá.
Mus. A že oni (kněžie) mají, co jest nejlep-
šieho, sniesti, spíti i zedrati, ktož tak káže,
ten jest velebný kazatel. Hus II. 174. A když
snědúc supové rozletie sě. K. š. 3. — co.
Vše, všeckna jídla snísti. D. Až to sníš, něco
zvíš (když si někdo mnoho k jídlu před-
loží). Lb. Luštiny se zahodí, když se jádro
snědlo. Sych. I sjechu (snědli) veścek plod
země jich. Z. wit. Jen jsem to snědl, už jsem
říhal; Čerta by snědl (mnoho jí); Houpy,
houpy, kočka snědla kroupy (říkáme děti
hýčkajíce). Us. Dch. Tohle sníst, to by mu-
sela duše na stranu (to bych pukl); Dycko
něco chce a sni to (když chce o tom mlu-
viti, zapomene to). V Kunvaldsku. Msk. Co
máš zítra udělati, udělej dnes, co máš dnes
snísti, nech si na ráno. Olom. Sd. Snědl
všecko jak by smetl. Us. Šd. Zde pyšní
lidé ve zlaté chodí, zítra je červi a žáby
snědí; Sjézte mia tu, sjézte, dunajské ry-
bičky, ať mia nedostanú Turkovy ručičky;
Jak ten první kúsek zédl (snědl), hned na
levé líčko zbledl (hnedka jako stěna zbledl.
Sš. P. 169.); Ona jablečko sjedla, jak bila
šatka zbledla; Ten svět je široko, rodiči
daleko, nežli sa oni dověďá, červíci mia
sněďá; Nech mě snijú (= snědí) straky,
vrany, nebudeš mět žádné hany; A zas ji
(trávu) dal šohaj vraným koňom snésti;
Počkej ty Šveríne, čerta´s snědl, kmíne,
bude tě čert udit v pekelném komíně; Měla
sem synečka v červené čepice, vylezl na
hůro, snědle ho slepice; Skováš si ho do
police, snědijú ti ho ploščice; Hop, Janíčku,
hop, snědľs misu króp. Sš. P. 73., 147., 168.,
234., 453., 531., 545., 586., 656., 762., 764.
(Tč.). A co by měli chudí sirotkové a vdovy
sniesti, to oni všechno obecně pickujíce sě
sžerú; (Ženy) jsú lžíce ďáblovy, jimiž jiné
jie. ale dotud bude jiné lžicí jiesti, až i lžíci
sní; Na Erodesovi králi jehož sú črvie snědli.
Hus I. 220., 278., 351. (Té.). A když jej
(beránka) dobří lidé vešken snědie. Pass.
22. Snědl by čerta kus Snědl by vola
i s rohama. Us. Hý. Vz Žrout. Lb. Sníme