507

ten pecen spolu. Ctib. Hád. Kdo se mezi
plevy míchá, svině ho snědí. Kmp. Houby
víš, houby sníš, houby mi nového povíš.
Prov. Snědl vůl blány. Prov. Voláte mne
ke kaši, snědouce napřed zvěřinu. Prov.
Snědl koláč (jedné straně nakládá, poru-
šený soudce). Mus. Ne toho pták, kdo ho
lapil, ale kdož jej snědl. V. Vše domů přijde,
co vlci nesnědí. Snědl mnicha a kápě mu
v hrdle zůstává. Prov. On mnoho hrabí
snědl (zabil). Troj. — co jak. Snědl na
jedno posezení kýtu. Sych. Snědl rozum až
po dešťky (chlubný). Č. - co komu. Má-li
co v uzlíku, já mu to sním; Měla sem ga-
lana, byl trochu hloché, vylezl na hůro,
snědle mi jé moche; Husičky se sběhly,
koledu mně snědly; Skováš-li ho pod stání,
snědí ti ho potkáni. Sš. P. 656., 657., 743,
762. (Tč.). Mnoho dobytka lidem sú zjedli
a kůže jsú v jedné jámě nalezeny. Pč. 24.
Ví pes, komu sádlo snědl. Prov. — co kdy.
Snědl by ho po večeři (snadno by ho pře-
mohl). Č. Dělá, jakoby jich 5 po večeři
snědl (chlubný). Č. Po honbě snědl mísu
pečene na jedno posedění. Ml. — proč.
Láskou by se snědli. Us. Dch., Šd. Dobre
ho nezjie od radosti. Mt. S. — co v čem.
Ta holka sní v rohlíčkách peněz. Us. u Ry-
chnova. — co s kým. Snědl to s dětmi.
Sniemť ji (slepici) s tovařiši v kvase. Žk.
340. — co za co: vránu za holuba, Us.,
škřečka za březňáčka. Sych. Snědl to jako
za med. Us.

Snitel, e, m., blouznílek., der Träumer. Č.
Vz Snílek.

1. Sníti, vz Sjíti, Sejmouti.

2. Sníti, sním (zastr. sniji), sněl a sníl
(na Slov. snil), ěn, ění; snívati = ve snách
viděti, sen n. sny míti, träumen. S. ze sen.
D. — co: sny. Br. Snil jsem to. V. — se.
Snělo se, snilo se. Us. — se komu kdy.
Co se mu ve snách snilo. Lom. V noci se
mi sní. Reš. S tebou sa mi každú nôcko
snívá. Ht. Sl. ml. 218. Usnuch, snieše mi sě
ve sně, jakoby. Rkk. Nač člověk vo dne
myslívá, to se mu i v noci snívá. č. M. 204.
A starcům vašim snové sníti se budou. Sš.
Sk. 22. Sníval se mi přelibezný sen. Ps. sl.
45. — jak. Libými jsem sníval sny. Kos.
Ol. I.192. Sociniani na licho snili o vzchytu,
úchvatu či ekstase Páně do nebe. Sš. J.
52. —Ros. — o čem. O tom se mu nejvíc
snilo. St. skl. O čem kdo myslívá, o tom
se mu snívá. Dv. Kdo koho rád mívá, o tom
se mu snívá. Lb. Snilo mi se o kádi. GR.
Je-li pak tomu tak, čili se mi o tom sní ?
Sych. Kočce o myších se snívá. Č. M. 223.

3. Suíti, snidu (zastr.), dříve a na Slov.
= sjíti, sejíti = a) dolů jíti, herabkommen.
Plk., b) pojíti, zahynouti, zu Grunde gehen.
Musíť hanebně sníti. St. skl. Když sendu
v zpirznenye Ž. wit. 29. 10. Nemúdrý i blá-
zen sendu. Ž. wit. 48. 11. — odkud. S.
s toho světa (z toho světa). Štelc. — v čem.
A v tom boji rád chci s. Dal. — od čeho.
Nedajte jim od haduov s. Pass. 924. — kdy.
Potom v čase nevelikém Kostus snide. Kat.
112. — se s kým = setkati se, zusammen-
treffen. S. se s nepřítelem, handgemein wer-
den. Dal. — kam. Sluncu sě uda pod zemju

sníti. Anth. I. 48. Nemohu k vám sníti (se-
jíti). BO.

Snití, n. = sejití, pojití, das Zugrunde-
gehen, der Untergang. Tkadl. I. 43.

Snítilý, brandig. Puch.

Snítiti, il, cen, ení; vznítiti, entzünden.

— se kde. Ač se v tobě nemoc snietí. St.
skl. III. 231.

Snítka, y, f. — snět, větev, der Ast, Zweig.
Kdož přítomni byli slavnosti té, nosili v ru-
kou s-ky palmové. Sš. J. 120. S. výtrus-
natá, der Sporenast, sporocladium. Nz. S.
naděje. Dch.

Snivid, a, m., chionis, pták kurovitý.
Krok. I. c. 123.

Snivosť, i, f., der Traumzustand, die Träu-
merei. Dch.

Snivý, träumerisch. U s-vém vytržení
býti. Dch.

Snížce, e, f., roura Houpací. S. pozounu.
Vz KP. II. 312.

Snížek, vz Sníh.

Sníženě, nízce, poníženě, demüthig. S.
něčeho žádati. Apol. — V.

Snížení, n., die Senkung, Erniedrigung,
Herablassung. S. materníka, dolů sestoupení,
Ja. K s. přijíti. Plk. S. mysli (pokora). V.

Sníženina, y, f. S. jest krajina nižší než
hladina mořská, die Bodendepression. Tl.,
Š. a Ž.

Sníženosť, i, f., snížení, nízkost, die Nie-
drigkeit; Erniedrigung, Herablassung. V. S.
rodu. Plk. V s-ti držeti někoho. Šm. S. ob-
zoru,, die Depression, Tiefe des Horizonts.
Nz. Úhel s-ti, der Depressionswinkel. Nz.

Snížený ; snížen, a, o, erniedrigt, niedrig
gemacht, niedrig. Skrze nízké dvéře jen
s-ný projíti mohl (snížen jsa). Jg. Za s-né
ceny prodávati. Dch. — S., pokorný, herab-
lassend, demüthig. V. — čím: bídou. V.
Čím povýšenější mocí, tím sníženější myslí.
Jg. — na čem: na poctivosti. V. Na roz-
umu s. — pomatený. Dvorský.

Snížiti, snížím, sniž, sníže (íc), il, en,
ení; snižovati = nízké činiti, niedrig ma-
chen, senken; pokořiti, ponížiti, beugen,
demüthigen; zahanbiti, erniedrigen, herab-
würdigen. Jg., Ž. wit. 106. 17. —co, koho:
hlavu, větev, Us., cenu, Nz., úrokovou míru.
Dch. Neštěstí mne snížilo. V. S-li ty, kteří
se jim protivili. Hus III. 305. Smrť pový-
šené snižuje. V. S. rozum a řeč svou. Jel.

— co kam: oči v zemi. Ps. ms. — co
čím: vdovy mocí. Pr. Město soužením proti
výsadám snižovati. Boč. — se ke komu,
k čemu. Musil jsem ... ku pochopnosti
vaší s. se. Sš. II. 47., Sk. 38. Ke každému
se snižoval. V. — koho, se v čem. Kdo
pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje.
Prov. S. koho v důstojnosti. Šp. — co,
koho jak. Kteří (gnostikové) důstojnost'
Kristovu namnoze,, dle svých bludných ná-
hledů snižovali; Že Bůh pravý nesmí po
způsobu národních bohů pohanských na
jednonárodního, místného Boha snižován
býti. Sš. II. 198., Sk. 88. — se. Us. Med-
věd se snížil (postavil se na čtyři nohy). Šp.

Sníživý, erniedrigend. Vymanění od s-ch
předsudků počal Pán na ženě Samaritánce.
Sš. J. 73,