Předchozí (507)  Strana:508  Další (509) |
|
|||
508
|
|||
|
|||
Snižně = poníženě, pokorně, demüthig.
S. žádati. Schön, exc. Snižování, n., das Senken, Herablassen;
die Erniedrigung, Demüthigung. Jg. Snižovati, vz Snížiti.
Snižovka, y, f., v hudbě, das Erniedri-
gungszeichen. Rk. Snobdění, n., das Traumwachen. Šm.
Snoci (zastr.), té noci, Nachts. Pass. 336.
Snoční m. sienoční = této noci se týka-
jící, was diese Nacht vorging. Ktož by byl neehuten pro nezespánie neb pro přemoženie silného pitie snočnieho. Št. Snodáraý, schlaf bringend. S. mák, pa-
paver somniferum, der Mohn, Rostl.; Her- mesův prut. Ráj. Snohojný, traumertüllt. Šm.
Snokov, a, m., Schneckendorf, ves u Bře-
zové na Mor. Tč. Snokrádný, schlafraubend. S. Milek. Koll.
Snop, u, snopek, pku, snopeček a
snopček, ečku, m., snůpek. S., strsl. snopъ, fasciculus. Mkl. L. 70., B. 27. S. = několik hrstí požatého obilí, které povříslem v jedno jsou svázány, kdežto sláma vymlácená do otepí se váže, der Bund, die Garbe. Vz S. N. S. omlácený: oklep, oklepek. oklepka; s-py roubíkem vázati; vazač s-pů n. snop- kář; z hrstí s-py vázati. Šp. Spodní částka s-pu naproti klasům slove: pýření, řítol, řítoví, řítí. Vz Řiť. Us. Obilí sbírají v s-py a svazují povřísly. Kom. S-py skládati. D. Snopy do mandelů klásti. Šp. Žádný nemá roli své žádnému pronajímati buď z polo- vice neb z třetího snopu. Gl. 317. Vytrhajte najprve kúkol a sviežte jej v snopky k pá- lení, ale pšenici sbeřte (skliďte) do stodoly mé. Hus II. 54. Na pravej straně viděl s. na s-ě státi, na levici devět ženců a to byly smrti; Pacholek má v sobě tolej falšivosći, jak v ječmenném s-pě bývá mnoho osći; Kolik je klásečků v ječmenném snopečku, tolik falešnosti při každém synečku; Ženci žali po snope, můj nejmilejší po kopě; Baran skáče, snopy na vóz hádže (hází). Sš. P. 45., 307., 554., 742. (Tč.). Spí jako s. (Vz Spáni); Lépe státi za svým s-em než za cizím mandelem; Všecky v jeden snopek svážeš (Vz Stejnosť). Č. Všecko v jeden snopek váže. Vz Ztřeštěný. Lb. Leží jako s. bez seba. Mt. S. Lepší vlastní s., nežli cizí mandel. Hrš. Ten je jako s. (= těžký). Us. Dhn. Je zpitý jako s. (notně). Us. Brt. Jako s. opilý. Bern. Vz Opilý. — S., svazek čehokoli jiného. S-pky = došky. V. Písek v s-py vázati (něco marného, nesmyslného dělati). Ros., Bdl. Vítr ve snopy vázati. U Jižné. Vrů. Snopel, plu, m. = sopel, der Rotz. S. mu
z nosa visí. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš., Škd. — S-, rampouch, der Eiszapfen. Snopice, e, f., vázací stolice na snopy,
die Wurstbank. Bur. Snopkář, e, m., kdo snopy váže, der
Garbenbinder. Na Slov. Snopkářka, y, f., die Garbenbinderin.
Slov. Snopkovati = do snopků skládati, in
Garben legen. — co: len. U Vys. Mýta. Hrp. |
Snopkový, Garben-, Büschel-. S. břidlice.
Krč. 264. Snoplák, a, m., usmrkanec, der Rotzbube.
Opav. Klš. Snoplivec, vce, m.= snoplák. Us. u Místka.
Škd. Snopné, ého, n., das Rauh-, Garbenzehend.
Gl. 317. Vz Snopový. Snopní, -ný = snopový. Vz Snopné.
Snopoušov, a, m., něm. Schnapautzen,
ves u Přestic. PL., S. N. Snopovitý, garbenartig. Miner. 18.
Snopovka, y, f., das Garbenfeuer. Sm.
Snopový = snopní, Garben-. S. desátek,
der Garbenzehend. 1617. Boč., J. tr. Snoprava, y, f. = snářství, 2.
Snopravce, e, m. = snář.
Snos, u, m., jm. pasek u Vsetína na Mor.
Tč. Snosek, sku, m., der Beitrag. Jel. Vz
Snošky. Snositelný = snesitelný. Ždk.
Snositi, vz Snésti.
Snoslivosť, i, f., die Tragfähigkeit. Dch.
Snoslivý, tragfähig. Dch.
Snosné, ého, n., v řemeslnických pořád -
cích, das Auflagegeld. Dch. Snosný, vz Snesný.
Snošky, pl., f., bývalá zábava o přást-
kách, ku kteréž dívky přadleny potravy snášely a s pozvanými ehasníky tancujíce se bavily. Ve Slez. Klš., Šd. Snošovati, vz Snésti.
Snoubce (zastr. snúbce), e, m., snoubící
manžely, družba, námluvce, der Ehestifter, Werber, Freiwerber. Poslal k ní snúbce, ji za manželku míti žádaje. Háj. S. manželství vašeho jsou lakomství a chlípnosti. Jel. S-e zaslal. Výb. II. 19. 10. Syn krále jerusa- lemského zasnúbil sobě dceru krále baby- lonského a to skrze snúbce. Hus III. 7. — V. S., kdo sobě zasnubuje manželku, der Freier. Mnoho knížat snúbcí měla. Ms. Mand. — Jg-
Snoubenec, nce, m., der Verlobte. Us.
Šd. Snoubenka, y, f., die Verlobte. Us. Sd.
Snoubený; -en a, o, verlobt. Kristu snú-
bená. Dr. v. 8. Snoubiti (zastar. snúbiti), snub, snoubě
(íc), il, en, ení; snubovati = k stavu man- želskému namlouvati, freien, werben. Jg. S., strsl. snubiti appetere; snubiti devojku, um ein Mädchen werben. Mkl. L. 174. —- koho (komu): někomu pannu. Bibl. Stojí lipka pochyla snubi lilijum. Sš. P. 739. Ro- diče dívku s-li. Us. Dch. Mnozí k ní jezdili a ji snúbili. GR. — Ctib., V., Ráj, Jel., Dal. — koho, se kde. Snubili se v kostele před knězem. Na Ostrav. Tč. Vz S-biti se s kým. Že byla krásna sv. Kristina, mnozí jie u otce snubiechu. Pass. 553. — koho, se s kým. Tak i v církvi neustále časné věci s věčnými se s-ly. Sš. II. 134. V čaro- krásy osnovu slunko v pouti k domovu na samé již hloubi s nim se svatě snoubí. Sš. Bs. 55. Neměli s lidem božím se snubovati (== spojovati se) a přáteliti. Br. - koho proč. A pro krásu snoubili ji mnozí muži (ucházeli se o ni). Výb. I. — koho skrze |
||
|
|||
Předchozí (507)  Strana:508  Další (509) |