513

1. Sočiti, soč, soče (íc), il, en, ení; sočí-
vati = chtíti se mstíti, feind sein, erbost
sein; poštívati na koho, oškliviti jej, zlehčovati,
haněti, verkleinern, schmähen, verleumden,
aufhetzen, ohrenblasen; následovati, rovným
chtíti býti, eifern, nacheifern; láti, vytýkati,
domlouvati, schmähen, verweisen, tadelnd
belehren. Jg. S., sr. ind. sač, sačatī ver-
folgen, lit. sakas = sok (čes.), sakīti sagen,
sekme Fabel, lat. sec, ř. in: hvvene. Mkl.
aL. 70. — koho. Kdo by ho pomlouval
neb sočil. Kom. Neroď se sočiti zlých, abys
jich následoval (jim rovným býti chtíť).

V. — Mus., Tkad. — na koho. Každý na
mne sočí. Ér. P. 205. Na nepřítomného ne-
soč. Kmp. Jenž sočieše na ně před Bohem.
ZN. Sočil na Davida. Br. Sočí na mne jako
lítá saň (hněvá, mrzí, trhá se). Us. — V.,
Ros. — Vz Poštívání. — kde. Jedni druhé
při králi sočili. Dvě kron. Před otcem naň
sočil. V. U vrchnosti někoho s. Kom. Sok
jiného u panny na freji sočí. V. — komu.
St. skl. — ke komu. Sváry strojí a jedny
k druhým sočí. Pís. br. — proti komu.
Sočí proti němu. Ros. — koho kde (čím).
Potom je na rathouze sočili. Bart. 86. U lidu
žalobami ho sočili. Trip. — jak. Ktož tajně
sočí. BO. Sočen býval kněz M. krom očí.
Bart.

2. Sočiti = zočiti, spatřiti, erblicken.
Sočivosť, i, f., die Verleumdungssucht,

Schmähsucht.

Sočivý, k sočení sklonný, poštívavý, ver-
leumderisch, schmähsüchtig. — S., horlivý,
řevnivý, eifernd, nacheifernd. Nej.

Sočnice, e, f., vasa propria, cevy mléč-
nicím podobné, obsahující kapaninu kalnou,
die Saftgänge, Saftröhren. Rst. 14., 494.,
Nz. — S., svlačec uťatý; jinak: scamonia,
svlačec zámorský, die Purgirwinde. Rostl.
III. b. 146.

Sočovice, šocovice (zastr.), čocovice, šo-
šovice, e, šočka, čočka, čečka, čučka, čečelka,
šoccvička, šošovička, čečovička, čecelička, y,
f., rostlina, die Linse, ervum. S. obecná (na
Slov. lenča), ervum lens, die gemeine L.;
čtverzrná, e. tetraspermum, die viersamige
L.; chlupatá, e. hirsutuín, die rauhe L.;
černá, e. augustifolium. — S. vodná, len-
ticula aquae, die Meer- o. Wasserlinse. —
S. ovčí, česká, sennes, culutaea arborescens,
die Schaflinse. D. — S. v optických strojech,
die Linse; část oka, die Krystalllinse. Vz
Oko. - Jg.

Sočovičný, šocovičný, čočkový, šošovičný,
Linsen-. S. sláma, Us., krmě, kaše. V.

Sočovina, šocovina, čočkovina, čočolina,
čečelina, šošovina, šočkovina, na Slov. len-
čina, y, f. = sláma sočovičná, das Linsen-
stroh. Jg.

Sočoviště, šocovišté, šočkoviště, čečeliště,
čočkoviště, šošoviště, šošovičništé, slov. len-
čiště n. pole sočovičné, der Linsenacker, das
Linsenfeld. Jg.

Soda, y, f., salajka, skládá se z kyslič-
níku sodnatého (žíravého) a kyseliny uhli-
čité. Vz Soli. Bř. S., uhličitan sodnatý. Prm.
III. c. 17. Die Soda. S. alikantská, alexan-
drijská, arsenová, aegyptská, francouzská,
kalcinovaná n. bezvodná, kartagenská, kry-

stallovaná, k šumícím (vřivým) práškům,
leptavá, levantská, pálená, pražená, skotská,
surová, španělská. Kh. S. přirozená, stro-
jená. KP. IV. 396., 402. Potřebujeme sody
do mýdla, na bělisko atd. Koll. S. bývá
i lékem. Vz S. N., Bř. N. 119., Rostl. 1273.,
1850.

Sodalith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 178.,
Schd. II. 44., S. N., Sodatec.

Sodatec, tce, m., der Sodalith, nerost.
Miner. Vz Sodalith.

Sodičitý, sodičnatý, sodičný, Soda-. S.
kysličník, vodičnatan, soli, soličník (hál,
kamenná sůl; očištěný: kuchyňská n. po-
varná sůl), solnovodičnatan, síran, siřičník,
trojsiran (glauberova sůl), dvojkostan, dvoj-
uhlan (soda n. natron), čtyruhlan, boran,
sirnovodičnatan. Pr. Chym. — Jg.

Sodík, u, m., natrium, sodium, das So-
din. Vz S. N., KP. IV. 389., 413., Schd. II.
34., Rst. 494.

Sodíkovitý = sodičitý.

Sodíkový, od sodíku. Vz Sodičitý. S.
síran. Krok. I. d. 116.

Sodmíkati = zodmykati. NB. Tč. 118.

Sodnatý, sodareich. Hydrat kysličníku
stého, žíravé natron, das Natronhydrat,
Aetznatron. Nz.

Sodoammoniakový kostan, das Harn-
salz. Chym. 175.

Sodohliničný, Sodathon-. S. síran. Miner.

Sodom, u, m. = křik, nadávky, das Ge-
schrei, der Zank. Kde dvě ženy, tam sněm
a kde tři, tam sodom. Č. M. 395.

Sodoma, y, f., lépe: S., gt. Sodom, n.,
pl., podlé Slovo. S. mě v Palaestině. Bylo
jako v S-mě. To byla S-ma. Vz Kletba. C.

Sodoman, a, m. — Sodomský. Vz S. N.

Sodomář, e, m., kdo způsobem Sodoma-
nův smilství se svým pohlavím n. se zvířaty
plodí. Jg.

Sodomka, y, f., osob. jm. Šd.

Sodomník, a, m. = sodomář.

Sodomský hřích = sodomství. Šd.

Sodomství, sodomářství, n., hřích, jaký
sodomář páchá, též němý hřích, die stumme
o. sodomitische Sünde. Jg. S. vlaské. Dač.
171. Vz Sodomář.

Sodovka, y, ť., šumivka = voda kyselinou
uhličitou tlakem nasycená, vyrábí se ze sody
působením kyseliny. Bř. N. 108. Das Soda-
wasser.

Sodový, Soda-, Natron-. S. ledek, Natron-
salpeter, louh, Natronlauge, mýdlo. Nz.

Sofa, n., turecká pohovka, lehátko, das
Sopha, Ruhebett. Rk.

Soffion n. fumarol, u, m., proud horké
páry vodní vystupující z rozsedlin země.
Vz KP. IV. 429.

Soffitty, pl., f., postropnice, stropy vy-
kládaného díla, Deckengetäŕel, n. Vz S. N.

Sofi-a, e, f., mě. bulharské, Srědec. —
S., jm. ženské, Žofie, Sophie.

Sofijský, Sophien-. S. chrám v Carihrade.
Vz KP. I. 131.

Sofism-a, ata, n., dle Slovo, z řec, klamný
závěrek; lstivý výmysl. Rk. S. = formalně
chybný úsudek, pokud jest chyba zúmyslná
ku klamání jiných. Dastich. Vz S. N.