Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |
|
|||
513
|
|||
|
|||
1. Sočiti, soč, soče (íc), il, en, ení; sočí-
vati = chtíti se mstíti, feind sein, erbost sein; poštívati na koho, oškliviti jej, zlehčovati, haněti, verkleinern, schmähen, verleumden, aufhetzen, ohrenblasen; následovati, rovným chtíti býti, eifern, nacheifern; láti, vytýkati, domlouvati, schmähen, verweisen, tadelnd belehren. Jg. S., sr. ind. sač, sačatī ver- folgen, lit. sakas = sok (čes.), sakīti sagen, sekme Fabel, lat. sec, ř. in: hvvene. Mkl. aL. 70. — koho. Kdo by ho pomlouval neb sočil. Kom. Neroď se sočiti zlých, abys jich následoval (jim rovným býti chtíť). V. — Mus., Tkad. — na koho. Každý na
mne sočí. Ér. P. 205. Na nepřítomného ne- soč. Kmp. Jenž sočieše na ně před Bohem. ZN. Sočil na Davida. Br. Sočí na mne jako lítá saň (hněvá, mrzí, trhá se). Us. — V., Ros. — Vz Poštívání. — kde. Jedni druhé při králi sočili. Dvě kron. Před otcem naň sočil. V. U vrchnosti někoho s. Kom. Sok jiného u panny na freji sočí. V. — komu. St. skl. — ke komu. Sváry strojí a jedny k druhým sočí. Pís. br. — proti komu. Sočí proti němu. Ros. — koho kde (čím). Potom je na rathouze sočili. Bart. 86. U lidu žalobami ho sočili. Trip. — jak. Ktož tajně sočí. BO. Sočen býval kněz M. krom očí. Bart. 2. Sočiti = zočiti, spatřiti, erblicken.
Sočivosť, i, f., die Verleumdungssucht, Schmähsucht.
Sočivý, k sočení sklonný, poštívavý, ver-
leumderisch, schmähsüchtig. — S., horlivý, řevnivý, eifernd, nacheifernd. Nej. Sočnice, e, f., vasa propria, cevy mléč-
nicím podobné, obsahující kapaninu kalnou, die Saftgänge, Saftröhren. Rst. 14., 494., Nz. — S., svlačec uťatý; jinak: scamonia, svlačec zámorský, die Purgirwinde. Rostl. III. b. 146. Sočovice, šocovice (zastr.), čocovice, šo-
šovice, e, šočka, čočka, čečka, čučka, čečelka, šoccvička, šošovička, čečovička, čecelička, y, f., rostlina, die Linse, ervum. S. obecná (na Slov. lenča), ervum lens, die gemeine L.; čtverzrná, e. tetraspermum, die viersamige L.; chlupatá, e. hirsutuín, die rauhe L.; černá, e. augustifolium. — S. vodná, len- ticula aquae, die Meer- o. Wasserlinse. — S. ovčí, česká, sennes, culutaea arborescens, die Schaflinse. D. — S. v optických strojech, die Linse; část oka, die Krystalllinse. Vz Oko. - Jg. Sočovičný, šocovičný, čočkový, šošovičný,
Linsen-. S. sláma, Us., krmě, kaše. V. Sočovina, šocovina, čočkovina, čočolina,
čečelina, šošovina, šočkovina, na Slov. len- čina, y, f. = sláma sočovičná, das Linsen- stroh. Jg. Sočoviště, šocovišté, šočkoviště, čečeliště,
čočkoviště, šošoviště, šošovičništé, slov. len- čiště n. pole sočovičné, der Linsenacker, das Linsenfeld. Jg. Soda, y, f., salajka, skládá se z kyslič-
níku sodnatého (žíravého) a kyseliny uhli- čité. Vz Soli. Bř. S., uhličitan sodnatý. Prm. III. c. 17. Die Soda. S. alikantská, alexan- drijská, arsenová, aegyptská, francouzská, kalcinovaná n. bezvodná, kartagenská, kry- |
stallovaná, k šumícím (vřivým) práškům,
leptavá, levantská, pálená, pražená, skotská, surová, španělská. Kh. S. přirozená, stro- jená. KP. IV. 396., 402. Potřebujeme sody do mýdla, na bělisko atd. Koll. S. bývá i lékem. Vz S. N., Bř. N. 119., Rostl. 1273., 1850. Sodalith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 178.,
Schd. II. 44., S. N., Sodatec. Sodatec, tce, m., der Sodalith, nerost.
Miner. Vz Sodalith. Sodičitý, sodičnatý, sodičný, Soda-. S.
kysličník, vodičnatan, soli, soličník (hál, kamenná sůl; očištěný: kuchyňská n. po- varná sůl), solnovodičnatan, síran, siřičník, trojsiran (glauberova sůl), dvojkostan, dvoj- uhlan (soda n. natron), čtyruhlan, boran, sirnovodičnatan. Pr. Chym. — Jg. Sodík, u, m., natrium, sodium, das So-
din. Vz S. N., KP. IV. 389., 413., Schd. II. 34., Rst. 494. Sodíkovitý = sodičitý.
Sodíkový, od sodíku. Vz Sodičitý. S.
síran. Krok. I. d. 116. Sodmíkati = zodmykati. NB. Tč. 118.
Sodnatý, sodareich. Hydrat kysličníku
stého, žíravé natron, das Natronhydrat, Aetznatron. Nz. Sodoammoniakový kostan, das Harn-
salz. Chym. 175. Sodohliničný, Sodathon-. S. síran. Miner.
Sodom, u, m. = křik, nadávky, das Ge-
schrei, der Zank. Kde dvě ženy, tam sněm a kde tři, tam sodom. Č. M. 395. Sodoma, y, f., lépe: S., gt. Sodom, n.,
pl., podlé Slovo. S. mě v Palaestině. Bylo jako v S-mě. To byla S-ma. Vz Kletba. C. Sodoman, a, m. — Sodomský. Vz S. N.
Sodomář, e, m., kdo způsobem Sodoma-
nův smilství se svým pohlavím n. se zvířaty plodí. Jg. Sodomka, y, f., osob. jm. Šd.
Sodomník, a, m. = sodomář.
Sodomský hřích = sodomství. Šd.
Sodomství, sodomářství, n., hřích, jaký
sodomář páchá, též němý hřích, die stumme o. sodomitische Sünde. Jg. S. vlaské. Dač. 171. Vz Sodomář. Sodovka, y, ť., šumivka = voda kyselinou
uhličitou tlakem nasycená, vyrábí se ze sody působením kyseliny. Bř. N. 108. Das Soda- wasser. Sodový, Soda-, Natron-. S. ledek, Natron-
salpeter, louh, Natronlauge, mýdlo. Nz. Sofa, n., turecká pohovka, lehátko, das
Sopha, Ruhebett. Rk. Soffion n. fumarol, u, m., proud horké
páry vodní vystupující z rozsedlin země. Vz KP. IV. 429. Soffitty, pl., f., postropnice, stropy vy-
kládaného díla, Deckengetäŕel, n. Vz S. N. Sofi-a, e, f., mě. bulharské, Srědec. —
S., jm. ženské, Žofie, Sophie. Sofijský, Sophien-. S. chrám v Carihrade.
Vz KP. I. 131. Sofism-a, ata, n., dle Slovo, z řec, klamný
závěrek; lstivý výmysl. Rk. S. = formalně chybný úsudek, pokud jest chyba zúmyslná ku klamání jiných. Dastich. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |