516

Sokolovna, y, f. = sokolna.

Sokolový, Falken-. S. oči (ostré). Ros.
S. zor, hled, právo, vzlet. Šm. Sokolové
oči, jestřábové peří, každá panna blázen,
co pacholkům věří; S-vy oči, jeřábkovo
peří, nechoď ty, synečku, k sósedové dceři.
Sš.'P. 307., 333. Ach keby já mala s-vé
oči, viděla bych, kde sa ten muoj milý točí.
Slov. Vz Sokolí.

Sokolský, Falken-. — S., Turner-. S.
chléb, Graham-Brod; látka (lehká na oblek),
Lama-stoff. Dch. Po sokolsku, nach Turner-
art.

Sokolství, n. r = sokolnictví. Vus.

Sokoly, dle Dolany, ves u Třebíče. PL.

Sokora, y, f. Topol s., populus canescens.
Rostl. 1409.

Sokorce = vrcholy hor. Na Slov.

Sokorec, rce, m. = otesaná jedle. Slov.

Sokotrýn, u, m., aloe socotrinum, Aloe.
Slov. Bern.

Sokovní, Rival-. Nej.

Sokovský, Rival-. Rk

Sokovství, n., horlení, snaha předčiti
nad jiného, die Nacheiferung, Buhlerschaft.
Holubníky — jeviště samých námluv a sa-
mého s-ství. — S., poštívání, hanění, die
Verleumdungssucht. Jg.

Sokr, u, m., pudiscus, oděv, zastr. Rozk.

Sokrat-es, a, m., slavný filosof řecký,
zemřel v Athenách r. 401. n. 400. př. Kr.
Vz S. N.

Sokratický, rozmluvný, sokratisch. S.
methoda (způsob vyučovací, dle něhož se
myšlénky vzbuzují v žácích samých, až
konečně sami dojdou k ponětí onomu, k ně-
muž je učitel přivésti se snažil), Rk., roz-
mlouvání, návod, způsob. Nz.

Sokratisovati, sokratisiren. Nz.

Sokůle = sokole. Vz Sokol.

Sokův, ova, ovo, dem Nebenbuhler ge-
hörig. Sych.

Sokyně, ě, f., ein Anfeinderin, Verleum-
derin, Rivalin. Gníd Vz Sok.

Sol, i, f. = sůl, das Salz. Slov.

Solaje, soli obojné, Amphidsalze. Nz.

Solan, u, m., sloučenina solné kyseliny
s kysličníkem, salzsaures Salz. S. vodíkový,
hořčíkový. Světoz.

Solandrova, y, f., solandra. Rostl.

Solanec, nce, m., Solanetz, ves u Rož-
nova na Mor. PL.

Solanin, u, m., jedovatý alkaloid v bo-
bulech a rostl. lilkovitých. Vz S. N.

Solanka, y, f., syrovice, die Salzsoole. Šp.
— S., slaninka salajčitá, salzola soda, das
Salzkraut, rostl. — S., bařička, solnička,
triglochin, das Salzgras.

Solany, dle Dolany, ves u Libochovic.
Vz S. N., PL., Tk. III. 63.

Solař, e, m., der Salzgräber, -händier. —
S., osob. jm. Vz S. N., Šd.

Solařík, a, m., osob. jméno. Šd.

Solařiti, il, en, ení; solaříati; solařem
býti, sůl vařiti, prodávati, Salzsieder, Salz-
händler sein.

Solařka, y, f., die Salzsiederin, Salz-
händlerin. Jg.

Solárna, y, f., das Salzwerk. — S., sol-
nice, das Salzmagazin. Bern.

Solarní = z lat., solární, sluneční. — S.
lučba = zkoumání lučební povahy vzduš-
ného oparu slunečního. S. N.

Solařský, Salzsieder-, Salzhändler-. Jg.

Solařství, n., die Salzsiederei, der Salz-
handel. Bern.

Solařův, -ova, -ovo, dem Salzsieder ge-
hörig. Jg.

Solawechsel, něm., směnka jediná. Vz
Směnka.

Solca, e, f., ves ve Slez.

Soldanka, y, f., soldanella. Rostl. I. a.
242.

Soldát, a, m., z franc, voják, der Soldat,
zastr. V., Kom.

Soldateska, y, f., vojenský n. polní lid,
vojsko, das Kriegsvolk. Šm. Bohopustá s.
Hdk. v Osv. 1881. 333.

Soldátsky, z fr., Soldaten-, zastar. Ros.

Soldátství, n., vojanství, z fr., zastar.
Rozk.

Soleč, lče, m. S. hrubý a malý, Gross-,
Kleinsolletz, vsi u Mnichova Hradiště. PL.

Solen, i, f., v horn., die Thalsohle. Srn.

Solena, y, f., droma (volatile), zastar.
Rozk.

Solenčák, u, m., der Salzmorast. Šp.

Solenec, nce, m. = slaneček, gesalzener
Häring. Zlob.

Solení, n., das Salzen. Ani s., ani koření,
ohne Saft und Kraft. Dch.

Solenina, y, f., nasolené maso, das Pökel-
fleisch. Jg.

Solenní, z latin., každoroční, výroční;
slavný, jährlich ; feierlich, festlich, solenn. Rk.

Solenoid, u, m., přístroj elektromagne-
tický. Vz KP. II. 233.

Solený; -en, a, o, gesalzen. S. polívka,
maso.

Solfatary, pl., m., jsou jícny vyhaslých
n. polovyhaslých sopek, jimiž nyní jen plyny
a páry vycházejí, die Solfataren. Vz S. N.,
Bř. N. 252. Schd. II. 96., Krč. 108.

Solfeže, Solfeggie. Hd.

Solcher, vz Als (solcher).

Soli, vz Sůl. Soli jsou nerosty nekovové,
lehké, ve vodě snadno rozpustné; tudíž
zvláštní chutí se vyznačují. Bř. S. obojetné
(Amphidsalze), kyslíkaté (Sauerstoffsalze),
vodíkové (Wasserstoffsalze), neutralní (neu-
tral), kyselé (saure S.), zásadité (basische
S.), podvojné (Doppelsalze). Vz S. N. S.
halové, kyslíkové, sirné. Vz Šfk. 15., 65.,
138., 19., 126., 137., Bř. N. 86., 103, 113.,
Schd. II. 61. Soli běličské, chromité, rtuti.
Vz KP. IV. 442., 695., 201. — Soli, gt. Sol,
pl., dle Dolany, mě. v Sicilii, (lat.)

Soličnan, a, m., sůl ze sloučení kyseliny
soličné s nějakou zásadou, oxydirt-chlor-
saures Salz. Pr. Chym. 69.

Soličnatan, u, m., sůl ze sloučenin ky-
seliny soličnaté s alkaliemi. S. drasičitý,
vápničitý. Pr. Chym. 69.

Soličnatý, solík obsahující, Chlor-. S.
kyselina, kysličník. Pr. Chym. 68., 67.

Soličník, u, m., polučenina solík u s prvky
nerozloženými. S. boříkový, cíničitý, cínový,
drasličitý, dusičnatý, hořčíkovitý, chaluzič-
natý, kostičitý, kostíkový, ladičnatý, měditý,
měďnatý, merotičitý, olovitý, platičitý, rtuti-



	516

	Sokolovna, y, f. = sokolna. Sokolový, Falken-. S. oči (ostré). Ros. S. zor, hled, právo, vzlet. Šm. Sokolové oči, jestřábové peří, každá panna blázen, co pacholkům věří; S-vy oči, jeřábkovo peří, nechoď ty, synečku, k sósedové dceři. Sš.'P. 307., 333. Ach keby já mala s-vé oči, viděla bych, kde sa ten muoj milý točí. Slov. Vz Sokolí. Sokolský, Falken-. — S., Turner-. S. chléb, Graham-Brod; látka (lehká na oblek), Lama-stoff. Dch. Po sokolsku, nach Turner- art. Sokolství, n. r = sokolnictví. Vus. Sokoly, dle Dolany, ves u Třebíče. PL. Sokora, y, f. Topol s., populus canescens. Rostl. 1409. Sokorce = vrcholy hor. Na Slov. Sokorec, rce, m. = otesaná jedle. Slov. Sokotrýn, u, m., aloe socotrinum, Aloe. Slov. Bern. Sokovní, Rival-. Nej. Sokovský, Rival-. Rk Sokovství, n., horlení, snaha předčiti nad jiného, die Nacheiferung, Buhlerschaft. Holubníky — jeviště samých námluv a sa- mého s-ství. — S., poštívání, hanění, die Verleumdungssucht. Jg. Sokr, u, m., pudiscus, oděv, zastr. Rozk. Sokrat-es, a, m., slavný filosof řecký, zemřel v Athenách r. 401. n. 400. př. Kr. Vz S. N. Sokratický, rozmluvný, sokratisch. S. methoda (způsob vyučovací, dle něhož se myšlénky vzbuzují v žácích samých, až konečně sami dojdou k ponětí onomu, k ně- muž je učitel přivésti se snažil), Rk., roz- mlouvání, návod, způsob. Nz. Sokratisovati, sokratisiren. Nz. Sokůle = sokole. Vz Sokol. Sokův, ova, ovo, dem Nebenbuhler ge- hörig. Sych. Sokyně, ě, f., ein Anfeinderin, Verleum- derin, Rivalin. Gníd Vz Sok. Sol, i, f. = sůl, das Salz. Slov. Solaje, soli obojné, Amphidsalze. Nz. Solan, u, m., sloučenina solné kyseliny s kysličníkem, salzsaures Salz. S. vodíkový, hořčíkový. Světoz. Solandrova, y, f., solandra. Rostl. Solanec, nce, m., Solanetz, ves u Rož- nova na Mor. PL. Solanin, u, m., jedovatý alkaloid v bo- bulech a rostl. lilkovitých. Vz S. N. Solanka, y, f., syrovice, die Salzsoole. Šp. — S., slaninka salajčitá, salzola soda, das Salzkraut, rostl. — S., bařička, solnička, triglochin, das Salzgras. Solany, dle Dolany, ves u Libochovic. Vz S. N., PL., Tk. III. 63. Solař, e, m., der Salzgräber, -händier. — S., osob. jm. Vz S. N., Šd. Solařík, a, m., osob. jméno. Šd. Solařiti, il, en, ení; solaříati; solařem býti, sůl vařiti, prodávati, Salzsieder, Salz- händler sein. Solařka, y, f., die Salzsiederin, Salz- händlerin. Jg. Solárna, y, f., das Salzwerk. — S., sol- nice, das Salzmagazin. Bern.	Solarní = z lat., solární, sluneční. — S. lučba = zkoumání lučební povahy vzduš- ného oparu slunečního. S. N. Solařský, Salzsieder-, Salzhändler-. Jg. Solařství, n., die Salzsiederei, der Salz- handel. Bern. Solařův, -ova, -ovo, dem Salzsieder ge- hörig. Jg. Solawechsel, něm., směnka jediná. Vz Směnka. Solca, e, f., ves ve Slez. Soldanka, y, f., soldanella. Rostl. I. a. 242. Soldát, a, m., z franc, voják, der Soldat, zastr. V., Kom. Soldateska, y, f., vojenský n. polní lid, vojsko, das Kriegsvolk. Šm. Bohopustá s. Hdk. v Osv. 1881. 333. Soldátsky, z fr., Soldaten-, zastar. Ros. Soldátství, n., vojanství, z fr., zastar. Rozk. Soleč, lče, m. S. hrubý a malý, Gross-, Kleinsolletz, vsi u Mnichova Hradiště. PL. Solen, i, f., v horn., die Thalsohle. Srn. Solena, y, f., droma (volatile), zastar. Rozk. Solenčák, u, m., der Salzmorast. Šp. Solenec, nce, m. = slaneček, gesalzener Häring. Zlob. Solení, n., das Salzen. Ani s., ani koření, ohne Saft und Kraft. Dch. Solenina, y, f., nasolené maso, das Pökel- fleisch. Jg. Solenní, z latin., každoroční, výroční; slavný, jährlich ; feierlich, festlich, solenn. Rk. Solenoid, u, m., přístroj elektromagne- tický. Vz KP. II. 233. Solený; -en, a, o, gesalzen. S. polívka, maso. Solfatary, pl., m., jsou jícny vyhaslých n. polovyhaslých sopek, jimiž nyní jen plyny a páry vycházejí, die Solfataren. Vz S. N., Bř. N. 252. Schd. II. 96., Krč. 108. Solfeže, Solfeggie. Hd. Solcher, vz Als (solcher). Soli, vz Sůl. Soli jsou nerosty nekovové, lehké, ve vodě snadno rozpustné; tudíž zvláštní chutí se vyznačují. Bř. S. obojetné (Amphidsalze), kyslíkaté (Sauerstoffsalze), vodíkové (Wasserstoffsalze), neutralní (neu- tral), kyselé (saure S.), zásadité (basische S.), podvojné (Doppelsalze). Vz S. N. S. halové, kyslíkové, sirné. Vz Šfk. 15., 65., 138., 19., 126., 137., Bř. N. 86., 103, 113., Schd. II. 61. Soli běličské, chromité, rtuti. Vz KP. IV. 442., 695., 201. — Soli, gt. Sol, pl., dle Dolany, mě. v Sicilii, (lat.) Soličnan, a, m., sůl ze sloučení kyseliny soličné s nějakou zásadou, oxydirt-chlor- saures Salz. Pr. Chym. 69. Soličnatan, u, m., sůl ze sloučenin ky- seliny soličnaté s alkaliemi. S. drasičitý, vápničitý. Pr. Chym. 69. Soličnatý, solík obsahující, Chlor-. S. kyselina, kysličník. Pr. Chym. 68., 67. Soličník, u, m., polučenina solík u s prvky nerozloženými. S. boříkový, cíničitý, cínový, drasličitý, dusičnatý, hořčíkovitý, chaluzič- natý, kostičitý, kostíkový, ladičnatý, měditý, měďnatý, merotičitý, olovitý, platičitý, rtuti-