517

čitý, rtutitý, siřičitý, sířičnatý, sitaničitý,
sodoplatičitý, sodičitý, stříbrnatý, stříbřitý,
strontičitý, surmičitý, uhličitý, uhličnatý,
uhlovodičnatý, vápničitý, vodičnatý, zlatitý,
železičný, železitý. Pr. Chym. 70., Techn.
Vz S. N.

Soličný, Chlor-. S. kyselina. Presl.

Solidarní, solidární, z lat., společný a
nerozdílný, solidarisch. Rk.

Solidarnosť, solidárnosť, i, f., společná
ruka, Solidarität, f. Vz Ruka.

Solidita, y, f., poctivosť, pevnota, jistota,
die Festigkeit, Dauerhaftigkeit, Gediegen-
heit, Solidität. Šd.

Solidlo, a, n., atrsl. solilo, příp. -lo, sa-
linum (thema: soli). Mkl. B. 97.

Solidní, z lat., pevný, fest, stark; spo-
lehlivý, přísných mravů, správný, řádný, po-
řádný, rechtlich, gediegen, gründlich, solid.
— In solidum, lat., společně a nerozdílně,
rukou společnou a nerozdílnou. Rk. Vz S. N.

Solidnost, i, f., důkladnost, spolehlivost,
správnosť. Vz Solidita.

Solík, u, m., das Chlorin. S. rozpuštěný,
das Chlorwasser. Techn., Rst.

Solíkárna, y, f., die Chlorinfabrik. Techn.

Solíkoměr, u, m., míra, kterou se rozře-
dénosť soličnatanů ustanovuje, der Bertholi-
meter. Presl. Chym. II. 154.

Solikop, a, m., solní horník, der Salz-
gräber. Šm.

Solíkový, Chlorin-. S-vý kysličník. Pr.
Chym. 66., 144.

Solilom, a, solilomec, mce, m., der Salz-
brecher. Šp.

Soliměr, u, m., nástroj k měření množství
soli v roztoku obsažené, die Salzwage.

Solín, a, m., it. Salona, mě. v Dalmatsku.

Solina, y, f., die Saline. Nz. Vz Solna.

Solisko, a, n., na Slov. solná jáma, solný
pramen, Salzgrube, -quelle, f. Plk. — S., osada
u V. Karlovic na Mor. Tč.

Solitair (-tér), u, m., větší diamant o sobě
zasazený (malý sluje jiskrou). S. N.

Soliti, il, en, ení; solívati, salzen.— abs.
Pomáhá potoku soliti (něco zbytečného činiti).
Prov. Jg. — co čím: maso, jídlo kuchyň-
skou solí. Us. — komu = bíti, schlagen.
Mtl. Solil mu je (rány), jen to bouchalo.
Us. Vrů. — Néni vina má, ani babina, a
jest vinen panáček, že mně solil jazéček,
chce se mně vína. Sš. P. 650.

Solitok, u, m., slaný pramen, slove v hu-
tích míšenina rozličných solí, kterou se roz-
topení rudy pomáhá, der Salzfluss. D.

Solivar, u, m. = solivárna. Šp.

Solivar, a, solivařič, e, solivárník, a,
m , der Salzsieder.

Solivařický, solivárnický, Salzsieder-. Jg.

Solivařictví, solivárnictví, n., die Salz-
siederei, das Salzwerk. D.

Solivařič, e, f. = solivár.

Solivařička, y, f. = solivárka.

Solivárka, solivařička, y, soUvárnice, e,
f., die Salzsiederin. Háj. XXII. — S., va-
ření soli, das Salzsieden. Jg.

Solivárna, y, f., die Salzsiederei. D. Vz
KP. III. 165.

Solivárnice, e, f., vz Solivárka.

Solivarnictví, n. — solivařictví.

Solivárník, a, m. = solivár. Jg.

Solivarství, n., der Salzsudbetrieb. Dch.

Sollen. Německé sollen vyjadřuje se v če-
štině : 1. budoucím časem. Nebudeš míti bohů
jiných přede mnou. Nevezmeš jména božího
nadarmo. Vejděte v radu a zrušena bude,
mluvte slovo a neobstojíť. Br. Dámeliž či
nedáme? Vztekejte se, však brzo vám chuť
zajde. Us. — 2. Vyprávěcí sollen vyjadřuje
se slovem prý. On prý tam byl. Kn. Vz
Prý. — 3. Rozkazovacím způsobem. Což do-
brého jest, toho se držte. Br. Jedenkaždý
z nich, kde bude posazen, tu sedej. Vš. Což
Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Br. — 4. Ať
se způsobem oznamovacím. Ať mne Bůh tresce,
jestliže jsem to učinil. Us. Všecky věci ať
se dějí v lásce. Br. Vz Ať. — 5. By, byt.
Kdož by zde neplakal? Nebudeme se báti,
byť se pak i země podvrátila. — 6. Slovesy
býti, slušeti, náležeti, dlužnu n. povinnu
býti, slušno, dlužno, třeba jest (Km.). Sluší-li
daň dávati císaři? Žákům jest umění svo-
bodná pilně vzdělávati. — 7. Slovesem míti.
Učinils, čeho jsi učiniti neměl (was du hättest
nicht thun sollen). — 8. Vz Angeblich. Mk.

Sollicitace, e, f., z lat., naléhavá prosba,
žádost za právo, inständige Bitte, f., Rechts-
gesuch, n. S. N.

Sollicitant, a, m., z lat., žadatel, der
Bittsteller.

Sollicitator, a, m., lat., právní zástupce,
der S-or. S. N.

Sollicitovati, žádati, bittlich ansuchen.
— koho oč. V., Žer., Pal.

Solmizovati = skál zpívati: sol, re, mi,
fa etc., die Skala absingen. Blah. mus.

Solna, y, f., die Salzsiederei. S. dürren-
berská. Vz KP. III. 162. S. přímořská. Vz
KP. III. 159. — S., das Salzmagazin.

Solná, solnová, é, f., die Salzfrau. Šm.
Cf. Solný, 2.

Solnář, e, m. = solivár. V. — S., klo
sůl prodává, der Salzhändler. Ros.

Solnařiti, il, ení, Salzsiederei o. Salz-
handel treiben. D.

Solnářka = solivárka.

Solnářský, Salzsieder-.

Solnářství, Salzsiederei, f., Salzhandel, m.

Solnatosť, i, f., vz Solnosť.

Solnatý. S. údolí, voll Salz, salzig. Br.,
Dch.

Solné, ého, n., daň n. clo ze soli, die
Salzabgabe, der Salzpfennig. Šm. Vz Solové.

1. Solní, vz Solný.

2. Solní, ího, m., vz Solný, 2.

Solnice, e, f., místo, kde se sůl dělá n. pro-
dává n. zapisuje (solní úřad), das Salzwerk,
Salzmagazin, Salzamt, die Salzniederlage.
Ros., Kom. K s-ciem dány budú ryby (in
salinas dabuntur). BO. — S., mě. v Rych-
novsku, něm. Solnitz. Vz S. N., Tk. I. 432.,
III. 659., Tí. 353., 357., 358.

Solničky, vz Solnice. Hloupý jak s. boty
(= až bečí). U Kostelce n. O. Msk.

Solnictví, n., solivarství, das Salinen-
wesen. Hř.

Solnička, y, f. = slánka, na Mor., Slov.
a ve vých. Čech., das Salzgefäss. Sd., Škr.,
Bka., Kšá. Mladá koza ráda líže, stará bére
i s solničkou (starší ženy po mužích více



	517

	čitý, rtutitý, siřičitý, sířičnatý, sitaničitý, sodoplatičitý, sodičitý, stříbrnatý, stříbřitý, strontičitý, surmičitý, uhličitý, uhličnatý, uhlovodičnatý, vápničitý, vodičnatý, zlatitý, železičný, železitý. Pr. Chym. 70., Techn. Vz S. N. Soličný, Chlor-. S. kyselina. Presl. Solidarní, solidární, z lat., společný a nerozdílný, solidarisch. Rk. Solidarnosť, solidárnosť, i, f., společná ruka, Solidarität, f. Vz Ruka. Solidita, y, f., poctivosť, pevnota, jistota, die Festigkeit, Dauerhaftigkeit, Gediegen- heit, Solidität. Šd. Solidlo, a, n., atrsl. solilo, příp. -lo, sa- linum (thema: soli). Mkl. B. 97. Solidní, z lat., pevný, fest, stark; spo- lehlivý, přísných mravů, správný, řádný, po- řádný, rechtlich, gediegen, gründlich, solid. — In solidum, lat., společně a nerozdílně, rukou společnou a nerozdílnou. Rk. Vz S. N. Solidnost, i, f., důkladnost, spolehlivost, správnosť. Vz Solidita. Solík, u, m., das Chlorin. S. rozpuštěný, das Chlorwasser. Techn., Rst. Solíkárna, y, f., die Chlorinfabrik. Techn. Solíkoměr, u, m., míra, kterou se rozře- dénosť soličnatanů ustanovuje, der Bertholi- meter. Presl. Chym. II. 154. Solikop, a, m., solní horník, der Salz- gräber. Šm. Solíkový, Chlorin-. S-vý kysličník. Pr. Chym. 66., 144. Solilom, a, solilomec, mce, m., der Salz- brecher. Šp. Soliměr, u, m., nástroj k měření množství soli v roztoku obsažené, die Salzwage. Solín, a, m., it. Salona, mě. v Dalmatsku. Solina, y, f., die Saline. Nz. Vz Solna. Solisko, a, n., na Slov. solná jáma, solný pramen, Salzgrube, -quelle, f. Plk. — S., osada u V. Karlovic na Mor. Tč. Solitair (-tér), u, m., větší diamant o sobě zasazený (malý sluje jiskrou). S. N. Soliti, il, en, ení; solívati, salzen.— abs. Pomáhá potoku soliti (něco zbytečného činiti). Prov. Jg. — co čím: maso, jídlo kuchyň- skou solí. Us. — komu = bíti, schlagen. Mtl. Solil mu je (rány), jen to bouchalo. Us. Vrů. — Néni vina má, ani babina, a jest vinen panáček, že mně solil jazéček, chce se mně vína. Sš. P. 650. Solitok, u, m., slaný pramen, slove v hu- tích míšenina rozličných solí, kterou se roz- topení rudy pomáhá, der Salzfluss. D. Solivar, u, m. = solivárna. Šp. Solivar, a, solivařič, e, solivárník, a, m , der Salzsieder. Solivařický, solivárnický, Salzsieder-. Jg. Solivařictví, solivárnictví, n., die Salz- siederei, das Salzwerk. D. Solivařič, e, f. = solivár. Solivařička, y, f. = solivárka. Solivárka, solivařička, y, soUvárnice, e, f., die Salzsiederin. Háj. XXII. — S., va- ření soli, das Salzsieden. Jg. Solivárna, y, f., die Salzsiederei. D. Vz KP. III. 165. Solivárnice, e, f., vz Solivárka. Solivarnictví, n. — solivařictví.	Solivárník, a, m. = solivár. Jg. Solivarství, n., der Salzsudbetrieb. Dch. Sollen. Německé sollen vyjadřuje se v če- štině : 1. budoucím časem. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. Nevezmeš jména božího nadarmo. Vejděte v radu a zrušena bude, mluvte slovo a neobstojíť. Br. Dámeliž či nedáme? Vztekejte se, však brzo vám chuť zajde. Us. — 2. Vyprávěcí sollen vyjadřuje se slovem prý. On prý tam byl. Kn. Vz Prý. — 3. Rozkazovacím způsobem. Což do- brého jest, toho se držte. Br. Jedenkaždý z nich, kde bude posazen, tu sedej. Vš. Což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Br. — 4. Ať se způsobem oznamovacím. Ať mne Bůh tresce, jestliže jsem to učinil. Us. Všecky věci ať se dějí v lásce. Br. Vz Ať. — 5. By, byt. Kdož by zde neplakal? Nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila. — 6. Slovesy býti, slušeti, náležeti, dlužnu n. povinnu býti, slušno, dlužno, třeba jest (Km.). Sluší-li daň dávati císaři? Žákům jest umění svo- bodná pilně vzdělávati. — 7. Slovesem míti. Učinils, čeho jsi učiniti neměl (was du hättest nicht thun sollen). — 8. Vz Angeblich. Mk. Sollicitace, e, f., z lat., naléhavá prosba, žádost za právo, inständige Bitte, f., Rechts- gesuch, n. S. N. Sollicitant, a, m., z lat., žadatel, der Bittsteller. Sollicitator, a, m., lat., právní zástupce, der S-or. S. N. Sollicitovati, žádati, bittlich ansuchen. — koho oč. V., Žer., Pal. Solmizovati = skál zpívati: sol, re, mi, fa etc., die Skala absingen. Blah. mus. Solna, y, f., die Salzsiederei. S. dürren- berská. Vz KP. III. 162. S. přímořská. Vz KP. III. 159. — S., das Salzmagazin. Solná, solnová, é, f., die Salzfrau. Šm. Cf. Solný, 2. Solnář, e, m. = solivár. V. — S., klo sůl prodává, der Salzhändler. Ros. Solnařiti, il, ení, Salzsiederei o. Salz- handel treiben. D. Solnářka = solivárka. Solnářský, Salzsieder-. Solnářství, Salzsiederei, f., Salzhandel, m. Solnatosť, i, f., vz Solnosť. Solnatý. S. údolí, voll Salz, salzig. Br., Dch. Solné, ého, n., daň n. clo ze soli, die Salzabgabe, der Salzpfennig. Šm. Vz Solové. 1. Solní, vz Solný. 2. Solní, ího, m., vz Solný, 2. Solnice, e, f., místo, kde se sůl dělá n. pro- dává n. zapisuje (solní úřad), das Salzwerk, Salzmagazin, Salzamt, die Salzniederlage. Ros., Kom. K s-ciem dány budú ryby (in salinas dabuntur). BO. — S., mě. v Rych- novsku, něm. Solnitz. Vz S. N., Tk. I. 432., III. 659., Tí. 353., 357., 358. Solničky, vz Solnice. Hloupý jak s. boty (= až bečí). U Kostelce n. O. Msk. Solnictví, n., solivarství, das Salinen- wesen. Hř. Solnička, y, f. = slánka, na Mor., Slov. a ve vých. Čech., das Salzgefäss. Sd., Škr., Bka., Kšá. Mladá koza ráda líže, stará bére i s solničkou (starší ženy po mužích více