518

se blázní než dívky). Prov. Jg. — S., vz
Solanka, 3.

Solničník, u, m., ebenus, der Ebenus.
Rostl. 391.

Solník, u, m., solniště = místo na liz.
Vz Liz, Slanisko. — S., úročník, bolhoj,
anthyllis vulneraria. Rostl. 357. — S., a, m.,
obchodník se solí, salinator, salista, der Salz-
händler. Tk. II. 405. Vz Solnář.

Solnina, y, f., kyselina solní, die Salz-
säure. Víd. list.

Solniště, ě, n., der Salzmorast. Rk.

Solnohrad, u, m., novější, Salcpurk, mě.
Salzburg. Vz S. N. — Solnohradsko, a, n. —
Solnohradský, Salzburger-.

Solnomodran, u, m., chloricyanas, slou-
čení kyseliny solnomodřové s alkalím. Pr.
Chym. 111.

Solnomodřový. S. kyselina, Chlorcyan-
säure, f. Pr. Chym. 110.

Solnosť, i, f. = solnatosť, der Salzgehalt.
Š. a Ž.

Solnotvarce, e, m., der Salzbilder. Šm.

Solnová, é, f., die Salzfrau. Us. Vz Solná.

Solnovka, y, f., die Salz-, Flusssäure. Rk.

Solnovodan, u, m., lépe: solnovodičan. Jg.

Solnovodičan, u, m., polučenina ze so-
ličníku vodičnatého s nějakou zásadou, hy-
drochloras. S. drasličitý. Chym.

Solnovodičnatan, u, m., polučenina čili
sůl sloučená z kyseliny solnovodičnaté a ky-
sličníku zásadového, hydrochloras, salzsaures
Salz. S. ammonioplatičitý, ammoniortutičitý
zásadnatý, ammoniortutitý, ammoniový (sal-
miak), ammonioželezičný, cíničitý, cínový,
drasličitý, draslonebesničitý, hliničný, hliní-
kový, hořčitý, měditý, meďnatý, merotičitý,
trojměditý, pochvističitý, sitaničný, sodicitý,
surmičný, vápničitý, zinčitý, zlatitý, zlato-
amoniový, železičný, železitý. Pr. Chym. 130.

Solnovodičnatý. S. kyselina (kapalná),
das Hydrochlorid, die Salzsäure. Pr. Chym.
128.

Solnovodikový = solnovodičnatý. Krok.

1. Solný, -ní, k soli se vztahující, Salz-.
S. poplatek (ze soli), V., úřad (solnice), trh,
líh, D., komora, Krč. 632., peníze, bečka,
(soudek), chuť, Us. (Jg.), útvar, Nz., dů-
chodky, prodej, obchod, užitek, denník ma-
terialní prodeje solního, šp., samotržba n.
samoprodej, das Salzmonopol, J. tr., okno,
der Salzschacht, pánev, Dch., robota, hor-
ník (solikop). — S., sůl držící, Salz-, sal-
zig. S. důl, hory (krušcové hory), studnice,
Reš., moře, D., socha, Ctib., údolí, žíla,
voda, hora, sloup, Us. (Jg.), toky (= moře),
Šbk., slzy, Dch., tresť, kyselina, Nz., stěna,
plášť, Jg., lože, Krč. 588., ložiště. Jg. S.
jezera. Vz KP. III. 154. S. doly v Berchtes-
gadenu, v Bochni, v Halleinu, ve Wieliczce.
Vz KP. III. 168.— 174. S. prameny, vz KP.
III. 156., 162., stepi. Vz KP. III. 157. S. var
v Nauheimě. Vz KP. III. 39., 53. Jak v ko-
stele pokleknula, v s. sloup se obrátila. Sš.
P. 4.

2. Solný, ého, m., der Salzhändler. Šd.,
Kdá., Tč., Mtl. — S., solní správce, der Salz-
meister. Šm.

Solo, z it., sám, bez průvodu, bez pomoci
(op. sborový). S. v tanci, ve zpěvu, v hudbě.

Rk. Ten má dnes s. Us. Vrů. — S. v kar-
tech, hra jednoho proti ostatním hráčům,
das Solospiel. Us. Hý.

Soloecism-us, u, m., nesprávné mluvení,
der Soloecismus, grober Sprachfehler (so ge-
nannt von Soloe n. Soli in Cilicien, wo das
Griechische schlecht gesprochen wurde). Vz
S. N.

Solon, a, m., slavný zákonodárce athenský,
nar. 639. př. Kr. (639.-559.). Vz S. N.

Solopisky, dle Dolany, něm. Solopisk,
vsi a) u Sedlčan, b) u Kouřimi, c) u Loun,
d) u Radotína. PL. Vz S. N., KP. I. 87.

Solosměnka, y, f., vz Směnka.

Solovatosť, solovitosť, i, f., die Salzig-
keit. Jg.

Solovatý, slanatý, salzig. D.

Solové, ého, n. = solné. Sra.

Solovec, vce, m., artemia, žábronožec.
Krok. II. 243.

Solovitý, solovatý, salzig. Světz.

Solovka, y, f., halimenia. rostl. Krok. III.
505.

Solový = solný, Salz-. S. zásada. Pr.
Chym. — S., Solo-. S. zpěv, Sologesang.
Hd.

Solpuga, y, f., die Kiefernspinne, pavouk.
S. ruská, solpuga areneoides. Frč. 124.

Solstiti-um, a, n., lat. = slunovrat, stání
slunce, slunostání, zastavení slunce (letní,
zimní). Vz Slunovrat. Š. a Ž , Rk. Vz S. N.

Soltín, a, m., sphyraena, ryba prsoplý-
tevná. Krok. I. d. 109.

Soluce, e, f., z lat., v mathem. rozřešení
úlohy, v lučbě rozpuštění, roztok, v právni-
ctví placení. S. N.

Solun, a, m., Soluň, ě, f., tur. Selanik,
Salonichi, mě. v Macedonsku. Vz S. N. —
Soluňan, a, m. — Solunský.

Solu-s, nta, m., mě. v Sicilii, řec.

Solvence, e, f., z lat., placení, die Zahlung,
Zahlungsfähigkeit. Vz S. N.

Solventní, z lat, kdo může platiti, zahlungs-
fähig. S. N.

Solvica, e, f. = švakrová. Slov. Nedaj že
ma, mamka, kde sa dve s-ce. Ps. sl. 317.

Solyma, gt. Solym, n., pl. = Jerusalem.

1. Som, na Mor., Slov. a na Třeboňsku =
jsem.

2. Som, a, m., balena, ryba, zastr. Bhm.
Somár, a, m., na Slov. a ve vých. Cech.

osel. D. Cf. Soumar. — S. = člověk mrzutý,
Murrkopf, m. Ve Slez. a na Mor. Hledí jako
somár. Brt., Klš.

Somárský kašel (divý), tussis suffocativa.
Slov. Dbš.

Somatologie, e, f., z řec., náuka o pou-
hém těle lidském beze všech vztahů k duši.
S. N.

Somhla, smolila, y, f., echium vulgare,
rostl. Slov. Dbš.

Somice, e, f., kůl n. sloup v plotě, v jehož
rýhách s obou stran desky plotu upevněny
jsou. Dml. — S. na Hané = výkladní trh,
opak trh na dobytek.

Somnambulism-us, u, m., lat., náměsíč-
nost, der Zustand des Schlafreders. Rk.

Somnivec, vce, m., nerost, křeman, der
Bucklandit. Miner. 475.